Ústavní soud (usoud.cz)
Zákony a právo  |  28.01.2025 09:58:00

Žádost poškozené, aby stát nesl náklady na znalecký posudek

Ústavní soud TZ 9/25

Stěžovatelka vystupuje v trestním řízení jako poškozená zvlášť závažným zločinem znásilnění. Je zvlášť zranitelnou obětí. V průběhu trestního řízení podala žádost, aby stát nesl náklady na znalecký posudek, který si vyžádala (§ 151a trestního řádu). Trestní soudy žádost zamítly, neboť stěžovatelka podala žádost až poté, co si vyžádala znalecký posudek. Soudy tak ale vytvořily zcela nový důvod pro zamítnutí žádosti podle § 151a trestního řádu, který zákon nezná. Ústavní soud proto nynějším nálezem zrušil rozhodnutí obou trestních soudů, neboť nad rámec zákona a v rozporu s ústavním pořádkem omezily práva poškozené.

Ještě v přípravném řízení byl soudními znalci zpracován znalecký posudek z odvětví psychologie a psychiatrie se závěrem, že se u stěžovatelky rozvinula v příčinné souvislosti se znásilněním posttraumatická stresová porucha s dopadem na kvalifikaci věci jako těžké újmy na zdraví. Následně požádal zmocněnec stěžovatelky soudního znalce o posouzení, zda u stěžovatelky došlo ke ztížení společenského uplatnění. Náklady na zpracování tohoto znaleckého posudku činily 28 750 . Stěžovatelka předložila vyhotovený znalecký posudek a další požadované listiny Městskému soudu v Praze a až poté požádala o rozhodnutí, že stát ponese náklady na znalecký posudek podle § 151a odst. 1 trestního řádu. Městský soud žádost napadeným usnesením zamítl. Ve stručném odůvodnění uvedl, že stěžovatelka nedodržela zákonný postup, neboť měla žádost podat ještě před vyžádáním posudku. Stěžovatelka podala proti usnesení městského soudu stížnost, kterou Vrchní soud v Praze napadeným usnesením zamítl. V ústavní stížnosti stěžovatelka kritizovala trestní soudy za to, že se zaštiťovaly jazykovým výkladem, jejich závěry ale z jazykového výkladu neplynou. Z textu § 151a odst. 1 trestního řádu neplyne, že tam upravený procesní postup je vázán na předchozí žádost poškozeného.

Čtvrtý senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Zdeněk Kühn) ústavní stížnosti vyhověl a napadená rozhodnutí vrchního soudu a městského soudu zrušil. Rozhodnutími bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny); nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (čl. 2 odst. 3 Listiny). Je v rozporu s těmito základními ústavními zásadami, aby trestní soudy kladly na poškozené či obviněné nové povinnosti, které z pozitivního práva neplynou. Podle Ústavního soudu v případě stěžovatelky představovala onu povinnost nad rámec zákona nutnost, aby si poškozená vyžádala znalecký posudek až po rozhodnutí soudu podle § 151a odst. 1 trestního řádu. Z textu tohoto ustanovení trestního řád (ani ze vzájemných souvislostí) jasně neplyne, že žádost musí podat poškozený či obviněný dříve, než si vyžádá znalecký posudek. Jazykový výklad v tomto ohledu jednoznačný není. Ústavní zájem na ochraně práv poškozených nebo obviněných nevylučuje, aby žádost podal poškozený až poté, co si vyžádá znalecký posudek, či dokonce až poté, co znalecký posudek získá.

Je pravda, že pokud takto poškozený či obviněný postupuje, riskuje, že bude jeho žádost na proplacení již vyžádaného znaleckého posudku následně zamítnuta. To ale nemůže opodstatnit přísný (restriktivní) výklad, který zvolily oba trestní soudy. V praxi se totiž mohou objevovat případy, kdy bude tento postup jedinou možnou cestou, jak efektivně uplatnit práva poškozeného či obviněného. Například bude-li třeba zpracovat znalecký posudek co nejdříve proto, že se znalcem zkoumaný stav může rychle měnit. V takových případech by výklad provedený trestními soudy vedl k tomu, že by účinná ochrana práv poškozeného (či obviněného) byla ohrožena.

Oba trestní soudy pochybily v tom, že žádost stěžovatelky v rozporu se zákonem zamítly z „formálního“ důvodu, který ale ve skutečnosti zákon nezná. V důsledku toho trestní soudy nezkoumaly, zda je či není znalecký posudek pro objasnění věci zřejmě potřebný nebo zda stejný úkon k prokázání téže skutečnosti již vyžádal orgán činný v trestním řízení. Tím porušily stěžovatelčino právo na soudní ochranu.

Ústavní soud svým rozhodnutím nijak nepředjímá, zda stěžovatelka bude se svou žádostí podle § 151a trestního řádu úspěšná. Posoudit tuto otázku je nyní zákonnou povinností městského soudu.

Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2050/24 je dostupný zde (454 KB, PDF).

Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář




Zvýšení mzdy či platu v roce 2025
Jak vám letos zaměstnavatel zvýšil mzdu nebo plat?
O více jak 5 000Kč/měsíc
5%
O více jak 3 000Kč/měsíc
4%
O více jak 2 000Kč/měsíc
7%
O více jak 1 000Kč/měsíc
18%
Mám tak stejně, jako loni
45%
Mám méně o víc jak 1 000Kč/měsíc
9%
Přišel(přišla) jsem o zaměstníní
4%
Nemám mzdu ani plat
8%
Zatím hlasů:1946



?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2025

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688