Inflace na dosah 3 % a ČNB tak zřejmě přeruší snižování sazeb (Ozvěny trhu)

Tuzemská inflace v listopadu zůstala beze změny na meziročních 2,8 %. Nenaplnila se tak očekávání jejího pokračujícího nárůstu, když analytický konsenzus odhadoval zvýšení inflace na 3 % a samotná centrální banka na 2,9 %. Přesto ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstal zvýšený, a to i vlivem technického efektu nižší srovnávací základny konce loňského roku.

K meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen v listopadu přispělo zejména další zdražení potravin. Jejich meziroční růst při zahrnutí vývoje cen alkoholu a tabáku se již přiblížil ke 3 %. Vyšší oproti říjnu byly rovněž ceny pohonných hmot, které tak částečně kompenzovaly pokles z předchozích tří měsíců. Meziročně byly sice ceny u čerpacích stanic stále o skoro 8 % nižší, tempo jejich poklesu se však oproti říjnu zmírnilo. O necelých 8 % byly naopak oproti loňsku vyšší regulované ceny, jejich meziroční růst ale zvonil z důvodu postupného odeznívání efektu nižší srovnávací základny loňského roku. Mírně zpomalila i meziroční jádrová inflace, z říjnových 2,4 % na 2,3 % v listopadu.

Poblíž tříprocentní horní hranice tolerančního pásma centrální banky meziroční celková inflace pravděpodobně zůstane také v prosinci. O tom, zda nakonec dojde k překročení této hranice, či nikoliv, do velké míry rozhodne předvánoční vývoj cen potravin. V lednu by se ale již inflace měla nacházet bezpečně uvnitř tolerančního pásma ČNB, když by se podle našich aktuálních výpočtů měla pohybovat kolem 2,5 %. I na lednovou inflaci bude stále do jisté míry působit nižší srovnávací základna, a proto ještě zůstane zvýšená. V dalších měsících roku 2025 by už podle naší prognózy měla klesnout blíže ke dvouprocentnímu cíli, či se dokonce dostat mírně pod něj.

Z hlediska struktury by k návratu inflace k cíli ČNB měl pomoci příznivý vývoj cen energií. Ty byly v letošním roce významným zdrojem růstu spotřebitelských cen, v roce příštím by ho ale měly naopak brzdit. To potvrzují i odhady Energetického regulačního úřadu, který pro rok 2025 očekává pokles cen elektřiny pro domácnosti v průměru zhruba o 10 % a u plynu o více než 8 %. Nižší náklady na energie by spolu se stále oslabenou spotřebitelskou poptávkou měly pomoci ke zmírnění jádrové inflace, která ale i tak v roce 2025 nejspíše zůstane mírně nad 2 %. Tempem přesahujícím dvě procenta v příštím roce pravděpodobně porostou také ceny potravin.

Z důvodu zvýšené inflace ke konci letošního roku očekáváme, že ČNB na prosincovém zasedání přeruší snižování úrokových sazeb. Blížící se pauzu v uvolňování měnové politiky naznačila řada představitelů centrální banky, včetně guvernéra Michla. Bankovní radu, která se spíše než výhledem řídí současnými daty, nejspíše přesvědčí i růst mezd za třetí čtvrtletí, který byl výrazně vyšší, než ČNB čekala. Výhled pouze slabého růstu ekonomiky a návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli bude ale podle nás stále vytvářet tlak na další pokles sazeb, který by tak v roce 2025 měl opět pokračovat.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám