ECB na čtvrtečním zasedání sníží sazby o dalších 25 bb (Tématické reporty) (15.10.2024)

Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání s největší pravděpodobností sníží úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů na 3,25 %. Inflace v eurozóně zpomalila výrazněji, než ECB předpokládala, přičemž v příštím roce se podle naší prognózy bude držet pod jejím dvouprocentním cílem. Data z reálné ekonomiky přinášela spíše zklamání, a tak obavy ze zpomalení hospodářského růstu budou nyní nosným tématem. Zároveň ale ECB nebude mít k dispozici novou prognózu ani údaje o vývoji reálných mezd ve třetím čtvrtletím, a tak nepředpokládáme, že by vyslala jasný signál, jaké další kroky máme očekávat. Náš odhad počítá se snižováním úrokových sazeb o dalších 25 bb v prosinci, březnu a červnu. Tím by se depozitní sazba měla dostat na svou neutrální úroveň, kterou odhadujeme na 2,5 %. Vzhledem k dobré kondici domácností a firem, a tím i umírněnému hospodářskému růstu ale nevidíme důvod, proč by měla klesnout pod ni, což v současné době trhy zaceňují.

Zářijová inflace v eurozóně zvolnila ze srpnových 2,2 % na 1,8 % y/y v září, zatímco její jádrová složka zpomalila na 2,7 % y/y. V příštím roce by se inflace měla podle naší prognózy pohybovat těsně pod 2 % a to v důsledku nižších cen energií a zmírnění jádrových tlaků. Jádrová inflace se podle našeho odhadu od května 2025 v důsledku pomalejšího růstu mezd dostane na 2,2-2,3 %. Riziko představuje oblast služeb, která se potýká s nedostatkem zaměstnanců a kde byly spotřebitelské ceny v září meziročně o 4 % vyšší. Celkově by však inflační tlaky v eurozóně měly slábnout a umožnit tak ECB pokračovat v uvolňování měnových podmínek.

Data přicházející z eurozóny v posledních týdnech spíše zklamávala a vyvolala tak obavy o další hospodářský růst ekonomiky. Růst HDP za Q2 byl revidován směrem dolů na 0,2 % z 0,3 % q/q, nepotěšila přitom ani struktura. Spotřeba domácností poklesla o 0,1 % q/q, zatímco investice propadly dokonce o 2,2 % q/q. Tahounem růstu tak byl především čistý export, který v důsledku stagnujících dovozů přidal k růstu HDP 0,5 pb.

Zklamávaly i předstihové indikátory, a to především z Německa. Zároveň ale německé maloobchodní tržby i průmysl za srpen překvapily výrazným růstem. Zatímco u německého průmyslu se jednalo spíše o korekci červencového poklesu způsobeného celozávodními dovolenými, růst maloobchodu potvrdil, že soukromý sektor je v dobré kondici a že by se německá ekonomika mohla hospodářskému poklesu v Q3 vyhnout, s čímž naše prognóza i počítá.

Po říjnovém snížení úrokových sazeb předpokládáme, že ECB přijde se stejným krokem, tedy uvolněním měnových podmínek o 25 bb, v prosinci, v březnu a červnu. Uvolňování měnové politiky se tak podle naší prognózy zastaví na úrovni 2,5 %. Tržní očekávání jsou v tomto ohledu razantnější, když předpokládají pokles depozitní sazby až na 2 % nebo i pod ně. Vzhledem ke klimatické tranzici, strukturálním problémům a s tím spojenou nutností masivněji investovat se však domníváme, že neutrální úroveň sazeb bude ležet výše, než tomu bylo v minulosti. Vliv zde může mít i výrazné množství přebytečných rezerv v bankovním sektoru (3 biliony EUR), které vytváří tlak na výnosovou křivku a hovoří pro vyšší neutrální sazbu, než tomu bylo v minulosti. Zároveň vzhledem k dobré finanční kondici domácností i firem nepředpokládáme, že by ekonomika eurozóny upadla do hospodářské krize a bylo ji nutné stimulovat skrze výraznější pokles úrokových sazeb pod jejich neutrální úroveň. S očekáváním finančních trhů, že depo sazba poklesne pod 2 %, se tedy v tuto chvíli neztotožňujeme.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám