ČNB sníží sazby o dalších dvacet pět bazických bodů (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech by i tento týden měla pokračovat série příznivých dat, ačkoli budou spíše druhořadého významu. Zářijová spotřebitelská důvěra podle našeho odhadu mírně stoupne, prodeje nových nemovitostí zkorigují předchozí růst, jejich trend ale zůstane zdravý. Deflátor soukromé spotřeby ukáže na pouze umírněné cenové tlaky, stejně tak i jeho jádrová složka. Po pozitivním překvapení z minulého týdne bude pozornost směřovat i na pravidelné týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. V eurozóně budou zveřejněny indikátory důvěry. Ty ale žádné pozitivní překvapení nepřinesou. Indexy PMI z oblasti průmyslu i služeb podle našeho odhadu vykážou mírné zhoršení. Stejně tak i důvěra v ekonomiku eurozóny a německý IFO index. Česká národní banka tento týden sníží úrokové sazby o dalších 25 bb. Vzhledem k výrazně pomalejšímu růstu mezd, inflaci na cíli a slabé výkonnosti domácí ekonomiky by takovéto kroky měla doporučovat i její nová prognóza.

Evropské indikátory důvěry se v září mírně zhoršily

Americká centrální banka zahájila cyklus uvolňování měnových podmínek, když minulou středu snížila sazby o poměrně výrazných 50 bodů. To, zda byl tento krok na místě a zda na nadcházeních zasedáních budou následovat už jen 25bodové „cuty“, o tom rozhodnou především data z amerického trhu práce a tamní vývoj inflace. Z inflačních dat nás tento týden čeká jeden z nejdůležitějších ukazatelů, a to deflátor soukromé spotřeby. Ten by měl ukázat na pouze umírněný cenový růst, když v meziměsíčním srovnání podle našeho odhadu vzroste o 0,1 % m/m a jeho jádrová složka o 0,2 % m/m. V každém případě by růst měl být pomalejší, než tomu bylo u srpnové jádrové inflace, která stoupla o 0,3 % m/m v důsledku růstu imputovaného nájemného o 0,5 % m/m. To má totiž v deflátoru soukromé spotřeby menší váhu, naopak větší mají náklady na finanční transakce a zdravotní péči.

Z amerického nemovitostního trhu se dozvíme, jak se vyvíjely prodeje nových domů. Ty sice v srpnu pravděpodobně zkorigují svůj červencový růst, jejich trend ale zůstává zdravý. Zde naopak spatřujeme riziko, že by nižší úrokové sazby a s nimi spojená oživená poptávka mohly vést k růstu cen nájemného i cen prodávaných nových nemovitostí. Zářijová spotřebitelská důvěra se pak podle našeho odhadu posune mírně směrem nahoru. I tak ale stále zaostává za tím, jak americké domácnosti utrácejí. Z trhu práce budou zveřejněny pouze pravidelná šetření o vývoji počtu nových žádostí o podporu v zaměstnanosti. Vzhledem k pozitivnímu překvapení, které tento týden přinesly, budou jistě ostře sledované.

V eurozóně bude pozornost směřovat na indikátory důvěry. Ty ale zřejmě žádné pozitivní zprávy nepřinesou. PMI ve zpracovatelském průmyslu v září podle našeho odhadu o 0,3 pb poklesl na 45,5 bodu. PMI ve službách již nebude mít oporu v olympijských hrách, a tak čekáme jeho zhoršení ze srpnových 51 bodů na 50,2 bodu. Důvěra v ekonomiku eurozóny z dílny Evropské komise pravděpodobně mírně poklesne na 96,5 bodu, což je nicméně stále nad průměrem za poslední rok. Takovéto výsledky předstihových indikátorů naznačují, že růst HDP bude ve třetím čtvrtletí sice kladný, ale pouze umírněný. Zhoršení zřejmě vykáže I německý IFO index, kdy německé průmyslníky netrápí ani tak cyklické problémy, jako spíše ty strukturální. Tempo růstu peněžní zásoby se zlepšilo z -1,3 % y/y v srpnu loňského roku na 2,3 % v červenci toho letošního. V srpnu čekáme další zrychlení na 2,7 %, a to díky vyšší poptávce po úvěrech v soukromém sektoru a nákupům čistých zahraničních aktiv.

Česká národní banka tento týden (ve středu) podle našeho odhadu sníží úrokové sazby o dalších 25 bb. Klíčová sazba by se tak dostala na úroveň 4,25 %. V tomto směru se v posledních dnech vyjádřila řada centrálních bankéřů (Tomáš Holub, Eva Zamrazilová, Jan Kubíček, Jan Procházka), přičemž pro jejich snížení hovoří i zveřejněná data. Růst mezd ve druhém čtvrtletí totiž poměrně výrazně zaostal za prognózou centrální banky, když v reálném vyjádření dosáhl pouze 3,9 % y/y, zatímco ČNB počítala s 4,6 %. Protiinflační vyznění měla i struktura mzdového růstu, když výdělky v tržních odvětvích (podle definice ČNB) rostly nominálně o 7,3 % y/y, zatímco centrální banka očekávala 8,2 % y/y. Vývoj mezd ve druhém čtvrtletí by tak měl být argumentem pro pokračující snižování úrokových sazeb, přestože srpnová prognóza ČNB již v letošním roce další pokles klíčové repo sazby neimplikovala. Mírně nižší byl i růst HDP za druhý kvartál, když dosáhl 0,3 % q/q, zatímco ČNB počítala s 0,4 % q/q. Jádrová inflace v srpnu sice předčila očekávání centrální banky (2,4 % vs centrální bankou očekávaných 1,8 % y/y), v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření dynamika jádrové inflace podle našeho odhadu nicméně naopak zpomalila z 0,4 % na 0,2 %. Co je ale podstatné, celková inflace, včetně její jádrové složky, se bude již v příštím roce pohybovat pod cílem centrální banky (náš odhad počítá s průměrnými 1,7 %), což by mělo ČNB umožnit další snižování úrokových sazeb, a to až na úroveň 3,5 %, kam by klíčová sazba měla podle naší prognózy doputovat v únoru příštího roku.

Společná evropská měna si minulý týden připisovala zisky. V pondělí otevírala na hladině 1,108 USD/EUR, před středečním zasedáním americké centrální banky se pohybovala již na úrovni 1,112 USD/EUR. Fed nakonec část trhů překvapil, když cyklus uvolňování měnových podmínek zahájil hned 50bodovým „cutem“. Zároveň zveřejnil nový medián výhledu úrokových sazeb, který do konce roku počítá s dalším snížením sazeb o 50 bb, v roce příštím pak o rovných 100. Zároveň zvýšil neutrální sazbu z 2,8 % na 2,9 %. Data přicházející z americké ekonomiky překvapovala minulý týden poměrně výrazně v pozitivním směru. Maloobchodní tržby za červenec byly revidovány o jednu desetinku směrem nahoru na 1,1 % m/m, přičemž ty srpnové, u kterých se očekával pokles, překvapily zvýšením o 0,1 % m/m. Rostly i prodeje v kontrolní skupině, která je důležitá pro výpočet HDP (0,3 % m/m). Pozitivně překvapila i průmyslová produkce, která meziměsíčně přidala 0,8 % m/m. Čísla z trhu práce ukázala na výrazně nižší počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti (219 tisíc vs. očekávaných 230 tisíc). Naopak data z eurozóny příliš nepotěšila. Německý ZEW index přinesl výrazné zklamání, a to v obou jeho složkách. Ve výhledu na šest měsíců byl výsledek dokonce nejpesimističtější za poslední rok. I tak ale vítězem minulého týdne bylo euro, které skončilo o 0,8 % silnější (na 1,117 USD/EUR).

Koruna se během minulého týdne posunula na mírně silnější úrovně (z 25,15 na 25,07 CZK/EUR). Z dat byly zveřejněny pouze ceny průmyslových výrobců. Ty skončily výrazně pod tržním očekáváním (-0,1 % m/m), když poklesly o 0,4 % m/m. O 1,4 % meziměsíčně pak propadly ceny zemědělských producentů, naopak ceny v sektoru služeb šly proti červenci o 0,5 % nahoru. Podrobněji jsme srpnový vývoj cen v primárních okruzích komentovali zde https://bit.ly/3TtVIm2. Agentuře Bloomberg poskytl minulý týden rozhovor člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Ten řekl, že pro nadcházející dvě zasedání předpokládá snížení úrokových sazeb po 25 bb. Vzhledem ke slabým ekonomickým datům, mírně silnější koruně, inflaci poblíž cíle a nižšímu mzdovému růstu uvolnění měnových podmínek o 25 bb na nadcházejícím zasedání preferuje i Jan Kubíček, který se takto vyjádřil pro agenturu Reuters. Ve zbytku regionu panovalo poměrně poklidné obchodování. Kurz maďarského forintu se v průběhu týdne držel v pásmu 393,5-395 HUF/EUR, kurz polského zlotého v rozmezí 4,265-4,280 PLN/EUR.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám