Již za pár minut zveřejní
Český statistický úřad zpřesněný odhad
růstu české ekonomiky ve druhém kvartále letošního
roku včetně struktury. Ukáže se, které složky měly pozitivní či negativní vliv na
růst tuzemského hospodářství a v jakém rozsahu. Úvodní odhad naznačoval mezičtvrtletní
růst o 0,3 %, v meziročním srovnání pak
růst o 0,4 %. Přestože na trhu panuje konsensus očekávající potvrzení těchto čísel, nelze vyloučit možnou revizi ze
strany statistiků a rizika jsou vychýlena spíše směrem k horším
výsledkům.
Eurostat dnes vydá svůj předběžný odhad srpnové
inflace. Meziroční tempo
zdražování v červenci zrychlilo na 2,6 %, ale trh včetně nás očekává nyní zpomalení
inflace na 2,2 %. Tomuto, ne-
li lepšímu scénáři nahrávají i včerejší
výsledky z
Německa či
Španělska. Na druhé
straně jádrová inflace nadále zůstává zvýšená, pohybuje se v posledních měsících těsně pod 3 %. Naše
prognóza předpokládá stagnaci na úrovni 2,9 %, trh očekává mírné snížení na 2,8 %.
Jádrovou inflaci drží na vyšších úrovních podobně jako v
České republice především rychlejší
růst v oblasti
služeb. I přesto se předpokládá, že
ECB zmírní míru restrikce své měnové
politiky, čemuž nahrává i vývoj ve
Spojených státech amerických, který centrální bankéři ve Frankfurtu, ačkoli to otevřeně nepřiznávají, velmi pozorně sledují.
Týden zakončí
data ze
Spojených států amerických. Poutat pozornost bude zejména
výsledek cenového
indexu PCE, který
Fed upředňostňuje před běžněji používaným
CPI. Po dvou měsících, kdy
inflace dle této metodiky klesala, se očekává v červenci její mírné zvýšení z 2,5 % na 2,6 %. Rovněž
jádrová složka by podle trhu měla stoupnout o 0,1 p.b., a to z 2,6 % na 2,7 %. Nicméně toto predikované zvýšení
inflace by nemělo zapříčinit odložení zahájení cyklu uvolňování měnové
politiky v
USA v září.
Fed totiž hodnotí pokrok v oblasti cenové stability jako významný. Naopak se začíná ve vyšší míře zaobírat vývojem na pracovním trhu. Příliš dlouho trvající restrikce měnové
politiky může způsobit nezamýšlené dopady v podobě výraznějšího nárůstu
nezaměstnanosti, čemuž se chce
Fed vyhnout. Ve stejný čas bude také publikován meziměsíční vývoj osobních příjmů a výdajů. Dozvíme se tak více o síle domácí poptávky v
USA. V případě příjmů se predikuje pro červenec stejné tempo
růstu jako v červnu (0,2 %), v případě výdajů pak zrychlení z 0,3 % na 0,5 %.
Zpřesněný odhad
růstu americké ekonomiky ve druhém kvartále tohoto
roku potvrdil, že největší
ekonomika světa na tom zdaleka není špatně. Naopak. Ve druhém čtvrtletí anualizovaně
vzrostla o
rovná 3 %, ačkoli úvodní odhad naznačoval mírně nižší
růst (2,8 %). Výrazně byl korigován odhad
spotřeby domácností z 2,2 % na 2,9 % a je tak zřejmé, že domácí poptávka zůstává odolná a hrozba
recese je zatím na míle vzdálena. Tento
výsledek nás utvrzuje v našem očekávání, že
Fed na svém zasedání v září poprvé
sníží sazby, ale jen o 25bb, a ne o 50bb, na což se sázelo zejména po horších datech z tamního
trhu práce ze začátku srpna.
Hlavní ekonomickou zprávou v
Evropě bylo zveřejnění úvodního odhadu srpnové
inflace v Německu. Ta podle metodiky
Eurostatu klesla přesně na
inflační cíl 2 % a podle národní metodiky dokonce těsně pod tuto
hranici, na 1,9 %. V obou případech očekával trh o 0,2 p.b. vyšší hodnotu. Je tak zřejmé, že
inflace v celé
eurozóně rovněž poklesne a může překonat i očekávání trhu (2,2 %).
Inflace se tak výrazně přiblíží
cíli ECB, kde sice pravděpodobně dlouho nesetrvá, přesto se jedná o jasný signál pro
bankovní radu, aby zmírnila restrikci své měnové
politiky na svém dalším zasedání (12.9.).
Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vít Mikušek, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.