Státní rozpočet je stále v utajení, vládě to může spíše uškodit
Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Češi na tom se svými výdělky nejsou tak zle, jak se říká. Například v čistém mají stále výrazně více než Poláci. V zájmu další konsolidace veřejných financí by proto ministerstvo financí mělo co možná nejrazantněji odolávat požadavku jednotlivých resortů na růst platů a dalších výdajů. V tomto kontextu by zřejmě bylo šťastnější, pokud by se debata vedla už nyní přes léto transparentněji, jak tomu bývalo dříve.
Jenže letos je zatím z hlediska veřejnosti a médií příprava rozpočtu zavřena do černé skříňky a jen tu a tam uniknou kusé dílky dojmů a pojmů z přetahované, která v černé skříňce zákonitě probíhá. Pokud by do celého zápolení byla skrze média vtažena veřejnost, pak ta část voličů, která strany vládní pětikoalice podporuje, by mohla poskytnout podporu těm z ministrů, kteří chtějí v konsolidaci dále pokračovat. Vždyť řada voličů dala svůj hlas některé z pětikoaličních partají právě s vyhlídkou na razantnější nápravu veřejných financí. Tu ostatně vládní strany slibovaly.
Takto se zdá, že uschováním přetahované do černé skřínky chtějí jen docílit toho, aby se co možná nejkratší dobu propíralo, že rozpočtový schodek i v příštím – volebním – roce má citelně převýšit 200 miliard korun. Tak si drtivá většina voličů ozdravení veřejné kasy nepředstavovala. Mediálně prostě číslo přes 200 miliard nepůsobí dobře. I když vláda může tisíckrát vykládat, že alespoň elementárně zastabilizovala nárůst zadlužování v poměru k HDP. Něco takového může pronášet stále dokola a bude mít pravdu, jenže když si pak lidé v titulcích zpráv přečtou, že schodek je stále přes 200 miliard, řeči o stabilizaci si z jejich hlediska bude kabinet moci strčit za klobouk.
Vláda však může stále i dnes odkazovat na někdejší zrušení superhrubé mzdy, které má lví podíl, až více než poloviční, na onom i v příštím roce pravděpodobném schodku přes 200 miliard. Zrušení superhrubé mzdy totiž zásadně vylepšuje nedávno hojně medializované výdělkové srovnání s Poláky, které ze zpráv a titulků vyznívalo pro Čechy nelichotivě.
Značný ohlas totiž koncem července vzbudila studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá – a tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3 000 korun měsíčně.
Důvodem vyššího čistého výdělku Čechů jsou v souhrnu nižší daně a odvody, jimž v porovnání s Poláky čelí. Vždyť například od roku 2021 čeští zaměstnanci platí ze svého příjmu daň ve výši pouze 15 procent, namísto zhruba 20 procent jako ještě roku 2020.
Pokud by k tomuto takzvanému zrušení superhrubé mzdy nedošlo, v čistém vyjádření by letos průměrně vydělávající Čech měl už jen o 205 korun vyšší příjem než průměrně vydělávající Polák. Bez zrušení superhrubé mzdy by se tak výdělky Čechů prakticky srovnaly s výdělky Poláků nejen v hrubém, ale i v čistém vyjádření.
Zrušení superhrubé mzdy tedy zcela zásadním způsobem pomáhá držet čisté výdělky Čechů citelně nad čistými výdělky Poláků. Kritici namítnou, pochopitelně, že důsledkem toho je narůstající tuzemské veřejné zadlužení. Vždyť právě zrušení superhrubé mzdy je stěžejním důvodem nárůstu českého veřejného dluhu v posledních letech. Ročně připravuje české veřejné rozpočty o více než 100 miliard korun.
Jenže i přes zrušení superhrubé mzdy je Česko znatelně méně zadluženo než Polsko. Veřejný dluh Česka ke konci loňska činil 44 procent HDP, zatímco v případě Polska to bylo 49,6 procenta HDP. Češi tak mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, díky nižším daním, aniž by to ovšem stav české veřejné kasy zhoršovalo na úroveň, či dokonce za úroveň stavu té polské.
To je přece celkem příznivá zpráva. Kterou by vláda mohla veřejnosti tlumočit i nyní při dojednávání rozpočtu, pokud by jej tedy nezamkla do černé skříňky.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Státní dluh - Vývoj výše státního dluhu
- Platová tabulka státní zaměstnanci - úředníci ve státní službě 2022
- Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 341/2017 Sb.
- Kdy můžete do předčasného důchodu a o kolik peněz přijdete?
- Sleva na poplatníka 2023 - 30.840. Kč. Slevu může uplatnit zaměstnanec i OSVČ. Sleva zůstává stejná jako v roce 2022.
- Státní svátky
- Státní svátky 2024
- Platové tabulky úředníků a odborníků ve státní a veřejné správě pro rok 2019
- Státní svátky 2025
- Státní svátky Prosinec 2024
- Penzijní spoření státní příspěvek 2023 - kalkulačka
- Jaký je dnes mezinárodní den?
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?