Záchranné snížení sazeb by spíše uškodilo, obchodování s realitami v centrálním bankovnictví nepomáhá - Summers (video)

Lawrence H. Summers se domnívá, že s ohledem na současná data přicházející z ekonomiky by „záchranné“ snížení sazeb americkou centrální bankou působilo kontraproduktivně a spíše by vzbudilo paniku. Ekonom míní, že situace na trzích se jednak uklidňuje a také se zdá být zřejmé, že ekonomika stále roste. Fed ale musí situaci pozorně sledovat a do září přijde z ekonomiky celá řada dalších informací.

Fed by se neměl nechat tlačit do určitých rozhodnutí, jeho mandátem je jak zaměstnanost, tak inflace. K tomu Summers dodal, že do kalkulace indexu volatility akciového trhu VIX se promítá i chování „některých málo likvidních instrumentů“. Právě to mohlo způsobit skok indexu z minulého týdne. Jinak řečeno, prudký růst VIXu mohl být mnohem více způsoben „malou likviditou na trhu s opcemi spíše než nějakým výrazným přehodnocením ekonomického výhledu“. Tomuto vývoji by se tak měli věnovat i regulátoři a burzy.

Na Bloombergu pak rozebírali názor Donalda Trumpa, podle kterého by prezident Spojených států měl mít určitý vliv na to, jak centrální banka nastavuje monetární politiku. K tomu Trump dodal, že on sám vydělal hromadu peněz a ví toho o nich více než šéf Fedu Jay Powell. Summers podle svých slov nebyl takovými prohlášeními zase tak překvapen, protože něco podobného zaznívalo již v minulosti.

Ekonom ale vidí v takovém názoru aroganci a jde podle něj o hodně špatný nápad. Poukázal na to, že ve vedení FOMC sedí řada lidí, kteří „v podstatě všechen svůj čas věnují analýze ekonomických dat“. Prezident se naopak věnuje mnoha jiným věcem a „není ekonomice zdaleka tak blízko“. K tomu zkušenosti z obchodováním s realitami ne tak úplně odpovídají tomu, jaké zkušenosti by měli mít centrální bankéři.

Summers poukázal i na to, že státy po celém světě přešly k nezávislým centrálním bankám, aby byl odstraněn konflikt zájmů. Politici totiž mohou mít velkou motivaci k tomu, aby měnili monetární politiku podle svých momentálních zájmů. Výsledkem pak může být vysoká inflace a podle ekonoma přesně k tomu došlo, „když prezident Nixon útočil na Arthura Burnse ve volebním roce 1972.“ Vyspělé demokracie mají právě proto nezávislou centrální banku.

V souvislosti s monetární politikou Summers zavzpomínal na dobu, kdy se učil řídit auto a když to učil své děti. Podle něj totiž mají noví řidiči tendenci přehánět to s točením volantem, první přehnaný pohyb vede k nutnosti větší korekce. Podobné to podle ekonoma může být u některých centrálních bankéřů, zejména nových. Něco takového přitom podle něj možná nyní proběhlo v Japonsku, kde centrální banka mohla ve snaze ukončit předchozí politiku udělat příliš velký skok. I v této oblasti totiž platí, že lepší je dělat menší kroky a spolehnout se na jejich kumulativní efekt.

Zdroj: Bloomberg