Týdenní zprávy 29.07.2024 - 02.08.2024: Bankovní rada České národní banky snížila úrokové sazby o 25 bodů – hlavní sazba poklesla na 4,50 %

Klíčové události a ukazatele

- ČR: Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostl o 0,3 % k/k a o 0,4 % r/r.

- ČR: Bankovní rada České národní banky snížila úrokové sazby o 25 bodů – hlavní sazba poklesla na 4,50 %.

- Eurozóna: Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostl o 0,3 % k/k a o 0,6 % r/r.

- Eurozóna: Spotřebitelské ceny (HICP) v červenci podle předběžného odhadu 0 % m/m a + 2,6 % r/r.

- Polsko: Spotřebitelské ceny (CPI) v červenci podle předběžného odhadu +1,4 % m/m a +4,2 % r/r.

- USA: Americká centrální banka (Fed) ponechala úrokové sazby beze změny v rozmezí 5,25 – 5,50 %.

Očekávané události a ukazatele

- ČR: Maloobchodní tržby (červen). Průmyslová produkce a zahraniční obchod se zbožím (červen). Podíl nezaměstnaných osob (červenec).

- Eurozóna: Index PMI ve službách (červenec) – finální údaj. Maloobchodní tržby (červen).

- Německo: Průmyslová produkce a nové průmyslové zakázky (červen). Zahraniční obchod se zbožím (červen).

- USA: Index ISM ve službách (červenec).

Vývoj EUR/CZK

- Koruna vůči euru v první polovině týdne oslabovala a ve čtvrtek dopoledne dokonce krátce zamířila nad hladinu 25,50 CZK/EUR (nejslabší hodnoty české měny od března 2022). Ve čtvrtek odpoledne však koruně pomohla Česká národní banka (ČNB), která snížila úrokové sazby již jen o 25 bodů, a i následná tisková konference s guvernérem A. Michlem vyzněla v jestřábím duchu. Koruna tak posílila a v pátek zkraje odpoledne se nacházela pod úrovní 25,30 CZK/EUR. Na základě zasedání ČNB pro srpen nyní očekávám, že se obchodování bude odehrávat v rozmezí 25 – 25,50 CZK/EUR. Rizikem pro korunu je další zhoršení tuzemských statistik a případně i výraznější zhoršení sentimentu na finančních trzích.

- Domácí ekonomika ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) oproti 1. čtvrtletí vzrostla o 0,3 % a v meziročním srovnání růst činil 0,4 %. Vzhledem ke slabším průběžným statistikám z 2. čtvrtletí jsem očekával o něco slabší růst ekonomiky o 0,2 % mezikvartálně. Detailnější vhled do struktury HDP zveřejní ČSÚ až za měsíc. Z kusých informací, které jsou k dispozici, vyplývá, že k mezikvartálnímu růstu přispívala především domácí poptávka, a to hlavně vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Negativně do HDP přispívala zahraniční poptávka.

- Proběhlá revize národních účtů sice zbavila ČR nálepky poslední země EU, která ještě nepřekonala předpandemickou úroveň výstupu, ale rámcově se příběh vývoje české ekonomiky v posledních letech nijak zásadně nezměnil. Spotřeba domácností zůstává i přes postupné oživování v letošním roce stále hluboko pod covidovými hodnotami i pod první polovinou roku 2022. Tuzemský průmysl přešlapuje na místě a pravděpodobnost, že ve druhé polovině letošního roku dojde k významnějšímu oživení výrobního sektoru není moc vysoká. Otázkou je, zda se pokles úrokových sazeb promítne do oživení investiční aktivity, protože začátek letošního roku byl z pohledu tvorby hrubého fixního kapitálu velmi slabý. Pokud se domácí ekonomika ve druhé polovině letošního roku bude vyvíjet podobně jako v první půlce, tak lze v souhrnu za celý letošní rok očekávat růst HDP zhruba o 0,7 %, což rozhodně není nijak oslnivé oživení po předchozích dvou letech hospodářské stagnace.

- Malátný výkon tuzemského průmyslu v tomto týdnu potvrdil index PMI ve výrobě za červenec, který poklesl na 43,8 z červnových 45,3 bodu (nejslabší hodnota za posledních šest měsíců). Pod neutrální hladinou 50 bodů se PMI nachází nepřetržitě jíž více jak dva roky a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla situace v brzké době zásadněji zlepšit. V červenci konkrétně zrychlil pokles výroby i nových zakázek (poptávka z klíčových odvětví a od exportních partnerů slábla) a snížila se i zaměstnanost. Oproti tomu ceny vstupů rostly nejrychleji za poslední rok a půl, a to i díky vyšším cenám námořní přepravy. Podniky se však růst nákladů zatím snaží absorbovat a nepřenášet na odběratele a ceny výstupů tak v červenci jako i v posledních měsících víceméně stagnují.

- Bankovní rada ČNB na srpnovém zasedání přeřadila na nižší rychlost a snížila úrokové sazby jen o 25 bodů, zatímco v první polovině letošního roku snižovala sazby o 50 bodů na zasedání a kumulativně o 200 bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, bude od pátku (2/8) nově činit 4,50 % místo dosavadních 4,75 %. Ve stejném rozsahu, tj. o 25 bodů, byly sníženy i další úrokové sazby – diskontní sazba na 3,50 % a lombardní na 5,50 %. Překvapivě lze podle mě hodnotit skutečnost, že snížení sazeb o 25 bodů bylo v rámci bankovní rady jednomyslné. To podle mě ukazuje, že snížení sazeb o 50 bodů je na dalších zasedáních definitivně mimo hru.

- Nová makroekonomická prognóza ČNB ukazuje na pomalejší snižování úrokových sazeb ve srovnání s jarní prognózou. Sazba 3M PRIBOR v letošním 3. čtvrtletí 4,61 % a ve 4. čtvrtletí 4,43 %. Pokud by se centrální bankéři řídili čistě prognózou, tak by úrokové sazby do konce letošního roku již snížili jen jednou o 25 bodů, a to až ve 4. čtvrtletí. Tuto úpravu trajektorie 3M PRIBOR si lze vysvětlit slabším kurzem koruny vůči euru (cca o 2 % oproti jarní prognóze ČNB). Spotřebitelskou inflaci letos ČNB očekává na 2,2 % a růst HDP o 1,2 %, což je s ohledem na výkon tuzemské ekonomiky v první polovině roku a na vyhlídky do druhé půlky z mého pohledu poměrně optimistická předpověď. Předpokládám, že ČNB do konce roku sníží sazby ještě minimálně dvakrát o 25 bodů a to především s ohledem na slabší hospodářský růst.

Vývoj USD/CZK

- Koruna vůči americkému dolaru v úvodu týdne oslabila až těsně pod hladinu 23,50 CZK/USD. V průběhu týdnu bylo sice obchodování volatilní (23,30 – 23,65 CZK/USD), a to především ve čtvrtek, kdy zasedala Česká národní banka a byla zveřejněna slabší čísla z USA, ale v souhrnu za celý týden si koruna výraznější ztráty ani zisky nepřispala. Tyto řádky jsou však psány před zveřejněním odpoledních (2/8) čísel z amerického pracovního trhu (NFP), které ještě mohou s kurzem dolaru pořádně zahýbat.

- Hlavní makroekonomickou událostí tohoto týdne bylo zasedání americké centrální banky (Fed). Fed ponechal podle předpokladů úrokové sazby beze změny v rozmezí 5,25 – 5,50 % a konstatoval, že v posledních měsících bylo dosaženo dalšího pokroku směrem k dosažení dvouprocentního inflačního cíle. Zaměstnanost i inflace se tak podle Fedu dostávají do lepší rovnováhy. Zároveň však Fed nechce přistoupit ke snížení sazeb, dokud nezíská větší důvěru, že se inflace udržitelně pohybuje směrem ke 2 %. Podle šéfa Fedu Powella bude snížení sazeb na zářijovém zasedání ve hře. Konsenzus většiny centrálních bankéřů je totiž takový, že americká ekonomika směřuje k bodu, kdy již bude vhodné začít sazby snižovat. A tímto bodem by mohlo být právě zářijové zasedání (18/9). Do té doby budou zveřejněna letní čísla (červenec a srpen) z pracovního trhu i spotřebitelská inflace a bude tak jasnější, zda pokračuje zpomalování inflace paralelně s postupným zhoršováním situace na pracovním trhu. Předpokládám, že Powell může zářijové snížení sazeb oficiálně posvětit na tradiční konferenci v Jackson Hole (22–24/8).

- Předpokládám, že pokud se nestane nic mimořádného, tak Fed v září sazby sníží o 25 bodů. Velmi důležitá bude následně rychlost snižování sazeb na dalších zasedáních. Konsenzus je takový, že Fed následně sníží sazby o 25 bodů i v listopadu a v prosinci, tj. do konce roku souhrnně o 75 bodů. Zde vidím riziko toho, že pokles sazeb bude pozvolnější, než finanční trh očekává, což by mělo i nadále držet dolar na silnějších hodnotách.

- Z makroekonomických statistik poutaly pozornost především ty z pracovního trhu. Počet otevřených pracovních pozic (JOLT) v červnu poklesl na 8,184 mil. z květnových 8,23 mil. V soukromém sektoru růst zaměstnanosti podle agentury ADP v červenci zpomalil na 122 tis. Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti do 27/7 vzrostly na 249 tis. (roční maximum). Klíčová statistika NFP bude zveřejněna až v pátek odpoledne. Index ISM ve výrobě v červenci poklesl na 46,8 z červnových 48,5 bodu (poklesly nové zakázky a výrazně poklesla zaměstnanost).

Vývoj PLN/CZK

- Koruna vůči polskému zlotému ve druhé polovině týdne (především ve čtvrtek odpoledne v souvislosti se zasedáním bankovní rady ČNB) posílila k hladině 5,90 CZK/PLN. Z dlouhodobějšího nadhledu (měsíce) nadále předpokládám, že zlotý začne postupně oslabovat směrem k hladině 5,50 CZK/PLN (viz prognóza).

- Z makroekonomických statistik v Polsku poutal v tomto týdnu pozornost především předběžný odhad červencové spotřebitelské inflace (CPI). Vzhledem k uvolnění cen energií CPI inflace v červenci prudce vzrostla (+1,4 % m/m a +4,2 % r/r), ačkoliv tržní konsenzus byl nastaven ještě trochu výše (+4,4 % r/r). K meziměsíčnímu růstu CPI přispěly dominantně právě vyšší ceny energií (+11,8 % m/m). Zatímco v první polovině letošního roku meziroční růst CPI zamířil k 2,5 % inflačnímu cíli Polské centrální banky (NBP), tak v červenci se díky odstropování energií dostal nad horní hranici tolerančního pásma inflace, tj. nad 3,5 %. Z dalším zrychlováním meziroční inflace směrem nad 5 % je podle mě nutné počítat i v průběhu druhé poloviny letošního roku. Podle aktuální prognózy NBP by měla inflace ve 4. čtvrtletí činit 5 % r/r a kulminovat by měla v 1. čtvrtletí 2025 na 6,3 %. Teprve poté se podle mě mohou centrální bankéři z NBP vrátit k diskuzi o snižování sazeb. Ve čtvrtek byl ještě zveřejněn index PMI ve výrobě za červenec, který trochu překvapivě vzrostl na 47,3 z červnových 45,0 bodu, zatímco v Německu či v ČR došlo k meziměsíčnímu poklesu indexu.

Vývoj EUR/USD

- Na hlavním měnovém páru euro vůči dolaru v úvodu týdne oslabilo k hladině 1,08 USD/EUR a po zbytek týdne se obchodovalo v rozmezí cca 1,078 – 1,085 USD/EUR. Středeční zasedání amerického Fedu se obešlo bez výraznějšího dopadu na eurodolar a ani další statistiky z eurozóny a z USA zveřejněné během týdne nedaly obchodování jednoznačný směr. Tyto řádky jsou však psány před zveřejněním odpoledních (2/8) čísel z amerického pracovního trhu (NFP), které ještě mohou s kurzem dolaru výrazněji zahýbat a předchozí řádky negovat. Finanční trh je totiž momentálně extrémně citlivý na čísla z amerického pracovního trhu (dvojí mandát amerického Fedu – zaměstnanost a cenová stabilita) a během týdne šlo pozorovat narůstající obavy z výraznějšího utlumení americké ekonomiky ve druhé polovině roku.

- Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu +0,3 % k/k a +0,6 % r/r, tj. mírně nad tržním konsenzem. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že si eurozóna dokázala udržet mezikvartální růstové tempo z 1. čtvrtletí, a to navzdory poklesu HDP největší evropské ekonomiky, Německa. Z velkých evropských zemí ve 2. čtvrtletí nejrychleji rostla ekonomika Španělska (+0,8 % k/k) a dále Francie (+0,3 % k/k) a Itálie (+0,2 % k/k), zatímco HDP v Německu poklesl (-0,1 % k/k a -0,1 % r/r). Detailnější vhled do struktury HDP ještě nebyl zveřejněn, ale v případě Německa tamní statistický úřad (Destatis) uvedl, že negativně do mezikvartálního HDP přispěl především pokles tvorby hrubého fixního kapitálu u strojů a zařízení a u budov.

- Spotřebitelské ceny (HICP – harmonizovaný index spotřebitelských cen) v eurozóně v červenci podle předběžného odhadu 0 % m/m a +2,6 % r/r (v červnu 2,5 % r/r) a v jádrové složce -0,2 % m/m a +2,9 % r/r. I v červenci pokračoval svižný růst cen služeb +1,2 % m/m a +4,0 % r/r, přičemž služby tvoří necelou polovinu harmonizovaného spotřebního koše. Evropská centrální banka (ECB) v aktuální makroekonomické prognóze očekává ve 3. čtvrtletí zpomalení meziroční HICP inflace na 2,3 %. V Německu spotřebitelská inflace (index CPI) v červenci podle předběžného odhadu +0,3 % m/m a +2,3 % r/r a v jádrové složce +2,9 %r/r, což bylo mírně nad tržním konsenzem. I v Německu platí, že si stále vyšší růstové tempo udržují služby (v červenci +3,9 % r/r).

- Z dalších zveřejněných statistik v eurozóně míra nezaměstnanosti v červnu vzrostla na 6,5 % z květnových 6,4 %. Index PMI ve výrobě v červenci finálně činil 45,8 bodu a v meziměsíčním srovnání se nezměnil. Z velkých zemí došlo k meziměsíčnímu růstu PMI v Itálii, zatímco v Německu a ve Francii PMI poklesl. Ve Španělsku PMI sice poklesl, ale setrval nad neutrální hladinou 50 bodů.

Stáhnout týdenní zprávy