Evropská centrální banka sníží úrokové sazby o 25 bb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Index ISM z průmyslu i oblasti služeb potvrdí dobrou kondici americké ekonomiky. Klíčovou statistikou pak budou páteční Nonfarm Payrolls, které ukáží na solidní tvorbu nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by v únoru měla stagnovat na čtyřech procentech. Evropská centrální banka sníží úrokové sazby o dalších dvacet pět bazických bodů. Její nová prognóza může přinést mírně vyšší inflaci a nižší růst HDP. Inflace v eurozóně zřejmě v únoru mírně zpomalila své tempo, a to včetně její jádrové složky. Finální indexy PMI z průmyslu zřejmě žádné překvapení nepřinesou. Měly by ale potvrdit, že se evropský průmysl začíná pomalu stabilizovat. Změn nedozná ani zpřesněný odhad HDP pro celou eurozónu za závěrečné čtvrtletí loňského roku. Nově ale přinese jeho strukturu, která ukáže, že k výsledku kladně přispěla soukromá a vládní spotřeba, naopak investice a čisté exporty byly brzdou. V Česku bude zveřejněn předběžný odhad inflace za únor. Ta zmírní své tempo podle našeho odhadu pouze nepatrně. Růst reálných mezd za závěrečné čtvrtletí by měl předčít prognózu ČNB. I tak se ale průměrná reálná mzda stále blíží pouze své úrovni z konce roku 2018. Pozornost po roztržce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského bude pochopitelně opět i tento týden poutat geopolitika.

Česká inflace i mzdový vývoj bude vyšší než prognóza ČNB

Zatímco data zveřejňovaná minulý týden vzbuzovala obavu o další hospodářský růst Spojených států, index ISM z průmyslové oblasti za únor zřejmě opět potvrdí odolnost tamní ekonomiky. Ačkoli ve srovnání s lednem, kdy dosáhl nejvyšší úrovně od září 2022, bude o pět desetin nižší (50,4 bodu), zůstane stále výrazně nad průměrem let 2023 a 2024 (47,6 bodu), tedy období, kdy růst HDP činil v průměru o 2,3 %. Pozitivně zřejmě vyzní i ISM ve službách, který podle nás stoupne z lednových 52,8 bodu na 53,5 bodu. Zlepšit by se měla i složka nových objednávek, která v lednu byla relativně slabá (51,3 bodu). Klíčovou událostí tohoto týdne nicméně bude páteční statistika z tamního trhu práce Nonfarm Payrolls. Ta by měla přinést 180 tisíc nově vytvořených pracovních míst po 143 tisících v lednu. Míra nezaměstnanosti by měla stagnovat na 4 %.

V eurozóně bude zveřejněna únorová inflace. Ta zřejmě zvolní z lednových 2,5 % na 2,3 % y/y. Polovina tohoto zpomalení půjde na vrub cen energií, jejichž tempo růstu bylo v únoru o 1,6 pb nižší než v lednu (0,6 % y/y). O jednu desetinu bude podle našeho odhadu nižší i jádrová inflace (2,6 % y/y). Ubrat na tempu by měla i inflace ve službách (z 3,9 % v lednu na 3,7 % v únoru). Index PMI ze zpracovatelského průmyslu v únoru vzrostl o 0,7 bp na 47,3 bodu. Přestože stále zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, jedná se o nejlepší výsledek od loňského května. Zlepšení nastalo i v Německu, kde předběžný odhadů ukázal na 46,1 bodu, což je nejvyšší hodnota od února 2023. Na těchto úrovních bude ukazatel potvrzen zřejmě i ve finálním čtením. Přestože pro ekonomiku eurozóny zůstane i v letošním roce průmysl brzdou, mělo by to být podstatně méně, než v letech 2023-2024. Tomu nasvědčuje vývoj v energeticky náročných odvětvích, kde již pozorujeme známky stabilizace. Zveřejněn bude tento týden i finální index PMI ze služeb. Ten podle předběžného odhadu poklesl z lednových 51,3 bodu na 50,7 bodu. Na této úrovni bude podle našeho odhadu ukazatel i potvrzen. Zároveň nutno dodat, že ostatní indikátory mapující náladu ve službách dokladují výrazně stabilnější situaci, takže únorový pokles PMI ukazatele nelze přeceňovat.

Třetí odhad HDP eurozóny pro závěrečné čtvrtletí loňského roku zřejmě potvrdí jeho růst 0,1 q/q a 0,9 % y/y. Z hlediska struktury předpokládáme kladný příspěvek od soukromé a vládní spotřeby, naopak investice a čisté exporty byly zřejmě brzdou. Změna stavu zásob působila neutrálně. Německé tovární objednávky za leden zřejmě poklesnou o 2,6 % m/m. Prosincový nárůst o 6,9 % m/m byl dán mimořádnými velkými objednávkami, a tak lednový údaj by měl přinést korekci. Celkově ale u tohoto ukazatele pozorujeme známky stabilizace, která by měla pokračovat díky oživení ve světovém obchodě i v nadcházejících měsících.

K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Ta podle našeho odhadu sníží úrokové sazby o dalších 25 bb s tím, že krok ve stejném rozsahu očekáváme i na dubnovém zasedání. Diskuze se bude stále více točit kolem výše neutrální sazby, která by podle některých zástupců ECB mohla ležet výše, než se doposud odhadovalo. Zároveň ale řada členů Rady guvernérů může preferovat vzhledem k riziku oslabení hospodářského růstu nižší úrokové sazby. Nová prognóza z dílny ECB může přinést mírně vyšší inflaci a nižší růst HDP.

Poté, co česká inflace v lednu překvapila hodnotou 2,8 % meziročně oproti naší prognóze a prognóze ČNB ve výši 2,5 %, očekáváme, že v únoru meziročně zmírnila jen nepatrně na 2,7 %. Centrální banka ve své poslední čtvrtletní prognóze očekává pro únor 2,6 % y/y, což však nezohledňuje lednové překvapení. Hlavním tahounem zvýšeného růstu spotřebitelských cen pravděpodobně zůstaly ceny potravin. Ty v lednu včetně cen nápojů a tabákových výrobků vzrostly o 4,0 % y/y, přičemž v únoru podle našeho odhadu jejich růst zrychlil na 4,7 % y/y, což je výrazně nad 2% cílem ČNB. Ceny pohonných hmot sice podle našeho odhadu v únoru vzrostly o 0,6 % m/m, ale byly výrazně nižší než před rokem. Očekáváme, že vlivem vlivu srovnávací základny se pokles cen pohonných hmot zrychlil z lednových -0,4 % y/y na únorových -4,0 % y/y. Regulované ceny zůstaly v únoru meziročně na úrovni 1,5 %. Jádrová inflace v lednu překvapila směrem dolů, když dosáhla 2,5 % y/y oproti naší prognóze a prognóze ČNB ve výši 2,7 %, resp. 2,6 %. V únoru očekáváme, že jádrová inflace zpomalila na 2,2 % y/y. V přepočtu by to znamenalo téměř nezměněnou meziměsíční sezónně očištěnou dynamiku, která v únoru dosáhla 0,16 % po 0,17 % v lednu. V meziročním vyjádření se tak dynamika jádrové inflace již delší dobu pohybuje blízko 2% cíle.

Průměrná nominální mzda v Česku podle nás vzrostla v Q4 24 meziročně o 7,2 % po 7,0 % ve Q3 24. Náš odhad by tak představoval mírné proinflační překvapení oproti únorové prognóze ČNB ve výši 7,0 % y/y. Odhadujeme, že mezičtvrtletní růst mezd v Q4 24 mírně zrychlil na 1,8 % (sezónně očištěno) z 1,7 % v Q3 24. Zároveň očekáváme, že kupní síla průměrné mzdy se zvýšila o 0,4 % mezičtvrtletně po 0,9 % mezičtvrtletně v Q3 24. Vzhledem k předchozímu prudkému poklesu to znamená, že průměrná reálná mzda se stále blíží pouze své úrovni z konce roku 2018. Jak mzdová, tak inflační data pravděpodobně vyznějí spíše v jestřábím duchu.

Regionu naděje na příměří na Ukrajině prospěla

I minulému týdnu vládla geopolitika. Nejdříve pozornost přitahovaly výsledky německých voleb, ve kterých krajně pravicová AFD společně s Levicí získaly ústavní blokační třetinu v německém parlamentu. Následovalo prohlášení nově nastupujícího kancléře Friedricha Merze (CDU), že by reformu dluhové brzdy a schválení fondu na vojenské výdaje ve výši 200 mld. EUR (cca 4,5 % HDP), na kterou jsou potřeba dvě třetiny hlasů, mohl protlačit německým parlamentem ještě před skončením jeho stávajícího mandátu (24. března). S prohlášeními minulý týden nezůstal pozadu ani Donald Trump. Ten uvedl, že 25% cla na Kanadu a Mexiko začnou platit 4. března společně s dodatečným 10% tarifem na Čínu. Na Eurozónu by měla být uvalena 25% cla, podrobnosti však zatím sděleny nebyly. Pozornost poutaly i zprávy týkající se možného podepsání dohody mezi USA a Ukrajinou ohledně tamního nerostného bohatství. Závěr týdne však zkalila roztržka mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Celkově se ziskem 1 % z minulého týdne vyšel vítězně americký dolar (na 1,0405 USD/EUR).

V eurozóně přinesl ekonomický kalendář potvrzení lednové inflace na úrovni předběžného odhadu: celkovou na 2,5 %, jádrovou na 2,7 %. Mírné zklamání znamenalo zveřejnění únorového IFO indexu, a to zejména ve složce hodnotící současnou situaci. Nepatrně pozitivně naopak překvapila ekonomická důvěra v eurozóně za stejný měsíc, stále však s hodnotou 96,3 b. zůstala viditelně pod svým dlouhodobým průměrem (100 b.). Zápis z posledního zasedání ECB, stejně tak i vystoupení její zástupkyně Schnabelové se neslo v opatrnostním duchu. Sazby se začínají podle některých členů výkonného výboru přibližovat neutrální úrovni, a tak je potřeba k dalšímu uvolňování měnové politiky přistupovat obezřetně. Neutrálním sazbám jsme se více věnovali zde: https://bit.ly/4gZ0LE2.

Celkově finanční trhy zůstávaly v nejistotě, a to i s ohledem na mírně negativní signály, které přicházely z americké ekonomiky. Ty přispěly ke zvýšení sázek na uvolnění měnové politiky Fedu a poklesu dolarových sazeb. Trhy především silně reagovaly na spotřebitelskou důvěru, která místo očekávaných 102,7 bodů dosáhla pouze 98,3 bodu. Výnosy desetiletého vládního dluhopisu v reakci na zveřejněná data propadly a ve srovnání s jejich vrcholem z letošního ledna (4,8 %) jsou již o cca 50 bb níže. K obavám o tamní hospodářský růst přispělo prohlášení největšího amerického prodejce Walmartu, že možnost přenést vyšší ceny z důvodu zaváděných cel na konečné spotřebitele je limitovaná, takže Walmart plánuje jednat se svými dodavateli o možném snížení marží. To by se následně promítlo i v celkově nižší výkonnosti americké ekonomiky.

V České republice nižší ceny energií přispěly k jen mírnému lednovému nárůstu průmyslových cen. Meziměsíčně se průmyslové ceny jako celek zvýšily v průměru o 0,2 % a meziročně byly vyšší pouze o 0,5 %. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/43coIED. V pátek byl zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q4. Ten přinesl více otazníků než odpovědí. Česká ekonomika podle něho mezičtvrtletně rostla o 0,7 %, tedy o dvě desetiny více, než ukazoval předběžný odhad. Růst HDP za celý rok 2024 však zůstal oproti předběžnému odhadu beze změny a ekonomika tak loni vzrostla o 1,0 %. Naopak hrubá přidaná hodnota ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku pouze mezičtvrtletně stagnovala a její dynamika se tak výrazně snížila z +0,8 % q/q dosažených v Q3 24. Oproti HDP byl výrazně horší i výsledek za celý rok 2024, kdy se přidaná hodnota zvýšila pouze o 0,3 %. Růst HDP byl v mezičtvrtletním srovnání tažen především spotřebou domácností. Pozitivně k výsledku přispěla i změna stavu zásob. K poklesu naopak došlo u fixních investic (-1,5 % q/q), a mírně také u spotřeby vlády (-0,3 %). Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/GDP_4Q24_CZ. ČNB vyhodnotila zveřejněná data jako mírně proinflační, a tedy vyžadující opatrný postup při dalším snižovaní úrokových sazeb.

Naděje na vyřešení konfliktu na Ukrajině svědčila regionálním měnám. Koruna se dostala pod hladinu 25 CZK/EUR. Své zisky ale neudržela a v pátek se obchodovala za 25,10 CZK/EUR. Polský zlotý se v průběhu týdne držel na nejsilnější úrovni za posledních deset let (4,13 PLN/EUR). I ten ale v závěru týdne mírně zkorigoval na 4,15 PLN/EUR. Maďarský forint zahajoval týden na hladině 403,5 HUF/EUR. V pátek se již jeho kurz nacházel pod úrovní 400 HUF/EUR.

Další zprávy o bankách