Fed dnes ponechá sazby beze změny, jejich snížení přijde na dalším zasedání (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní zasedání americké centrální banky sice ještě nepřinese první snížení úrokových sazeb, mělo by ale finanční trhy připravit na to, že k tomu dojde v září. Po příznivých datech inflace a vyjádřeních představitelů Fedu trhy již nyní zářijové snížení sazeb o 25 bb plně zaceňují. Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v červenci zrychlila z 2,5 % na 2,6 % y/y. Důvodem by měly být hlavně zdražení pohonných hmot a administrativní změny působící na vyšší ceny energií ve Španělsku a Itálii. Jádrovou inflaci naproti tomu očekáváme beze změny na 2,9 % y/y. V Německu a USA (ADP report) pak budou zveřejněny červencové statistiky z trhu práce.

Inflace v eurozóně by měla nepatrně zrychlit na 2,6 %

Americká centrální banka dnes podle nás ještě ponechá úrokové sazby beze změny, jejich snížení se však již blíží. Očekáváme tak, že pásmo měnověpolitických sazeb po dnešním jednání zůstane na 5,25-5,50 % a jejich první snížení o 25 bb se uskuteční na dalším zasedání v září. Blížící se počátek uvolňování měnové politiky Fedu, ve svých nedávných vyjádřeních naznačila řada jeho představitelů. Důvodem je zejména příznivý vývoj spotřebitelských cen v posledních dvou měsících. Celková meziroční inflace v červnu klesla z 3,3 % na 3,0 %, zatímco její jádrová složka zpomalila z 3,4 % na 3,3 % y/y. To bylo v obou případech o desetinu méně, než čekal konsensus. K významnému zmírnění cenové dynamiky navíc došlo u klíčové položky nájemného. Příznivý vývoj spotřebitelských cen by podle nás měl pokračovat také v dalších měsících. Do zářijového zasedání bude mít Fed k dispozici ještě dvě další inflační čísla, která by ho měla tudíž ujistit v tom, že může začít snižovat úrokové sazby. Dnešní zasedání by z hlediska komunikace mělo být především o tom, připravit finanční trhy na tento krok. Práce by to neměla být složitá, když trhy zářijové snížení sazeb o 25 bb již plně zaceňují. Pro dnešek stejně jako my očekávají jejich stabilitu. Po zářijovém snížení očekáváme pokles sazeb Fedu o 25 bb jednou za čtvrtletí, a to až do doby, kdy bude dosaženo neutrálního pásma, které nyní odhadujeme na 3,25-3,50 %. Tempo snižování úrokových sazeb bude samozřejmě do velké míry záviset na vývoji ekonomiky a inflace, svůj vliv však může mít i fiskální politika ve vztahu k blížícím se prezidentským volbám.

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v červenci zrychlila z 2,5 % na 2,6 % y/y. Ve zvýšení meziroční inflace by se mělo odrazit především výrazné zdražení pohonných hmot. Celá energetická oblast by ale měla vykázat vyšší cenovou dynamiku. Důvodem je zavedení vyšší daňové sazby na elektrickou energii ve Španělsku a omezení podpůrných opatření na pomoc s drahými energiemi domácnostem v Itálii. V případě jádrové inflace naopak očekáváme její stagnaci na 2,9 % y/y. Nad dvouprocentním cílem by ji měl nadále držet hlavně přetrvávající rychlý růst cen služeb. Jejich červencový vývoj je však spojen s vyšší mírou nejistoty, když bude podle nás záviset na tom, jak moc se nakonec vydaří letošní turistická sezóna. Nejasný je ale také vliv pařížské olympiády či skončeného mistrovství Evropy ve fotbale v Německu na ceny v oblasti pohostinství a dopravy.

Růst evropské ekonomiky táhnou země orientované na služby

Výsledek tuzemské a německé ekonomiky zklamal, HDP eurozóny ale naopak pozitivně překvapil. Mezičtvrtletní růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí podle předběžného odhadu ČSÚ mírně zrychlil z 0,2 % na 0,3 %, zatímco konsensus očekával 0,5 %. Podle zveřejněného komentáře statistického úřadu k tomu pomohly vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Předpokládáme přitom, že rostla jak spotřeba domácností, tak i vlády. K pokračujícímu zvyšování útrat domácností by měl pomoci obnovený růst reálných mezd a vyšší spotřebitelský sentiment. Mezičtvrtletní růst ekonomiky naopak pravděpodobně brzdil slabší čistý vývoz spojený s pokračujícím poklesem v průmyslu. Podrobněji jsme výsledek tuzemské ekonomiky komentovali zde: https://bit.ly/3WtLhzA. Obtíže ve výrobním sektoru brzdily rovněž německou ekonomiku, která má, podobně jako ta česká, významné zastoupení průmyslu. Německý HDP ve druhém čtvrtletí klesl o 0,1 % q/q, zatímco se čekal růst o 0,1 %. Ekonomika eurozóny naopak překvapila o desetinu vyšším růstem, který byl nakonec stejný jako v prvním čtvrtletí (+0,3 % q/q). Pomohly hlavně ekonomiky více orientované na služby, když HDP Španělska vzrostl o výrazných 0,8 % q/q, následovaný Francií a Itálií s růstem o 0,3 % a 0,2 % q/q.

Zatímco důvěra v ekonomiku eurozóny zůstává nízká, německá inflace překvapila o desetinu vyšším údajem. Meziroční růst německých spotřebitelských cen v červenci zrychlil v harmonizovaném vyjádření z 2,5 % na 2,6 %. Indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise v červenci nepatrně klesl z 95,9 b. na 95,8 b. a jeho úroveň zůstává vysoce podprůměrná.

Americký dolar z počátku ztrácel, nakonec však včerejší evropskou seanci uzavřel o přibližně 0,2 % silnější s kurzem poblíž 1,08 USD/EUR. Ve směru silnějších dolarových úrovní působila včera zveřejněná data z USA. Počet volných pracovních pozic (JOLTS) byl v červnu oproti očekávání o 184 tis. vyšší a pozitivně překvapila také červencová spotřebitelská důvěra od Conference Boardu. Vývoj středoevropských měn se včera významně lišil. Kurz české koruny oslabil jen o necelých 0,1 % k úrovním mírně nad 25,40 CZK/EUR. Vliv mohlo mít zklamání plynoucí ze slabších čísel HDP. Negativně, a to poměrně výrazně, překvapil i výsledek maďarské ekonomiky, která mezičtvrtletně klesla o 0,2 % oproti očekávanému růstu o 0,5 %. To přispělo k oslabení forintu vůči euru o přibližně 0,5 %. Polský zlotý naopak oproti euru posílil o 0,2 %.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám