Jak využít současnou ekonomiku pro efektivní investování?

Očekávaný růst HDP v letošním roce o 1,1 % podpořený klesající meziroční inflací, růstem nezaměstnanosti, tudíž reálných mezd zavdává naději na konec recese české ekonomiky. Bohužel jsme ale poslední zemí EU, která se nezvládla vrátit k výkonnosti z roku 2019. Před covidovou pandemií jsme byli na vrcholu expanze s meziročním přírůstkem HDP na úrovni 3,6 %. Jaký postoj zvolit k investování za podmínek oživující se ekonomiky, která je ale pozadu na žebříčku EU? Jaká rizika je nutné mít na paměti a co nejvýznamněji ovlivňuje současný ekonomický vývoj?

Česká ekonomika prošla turbulentním obdobím, které bylo silně ovlivněno pandemií COVID-19, globálními dodavatelskými problémy a vzápětí ekonomickými dopady války na Ukrajině.

Ekonomická výkonnost 2019–2023

Zatímco období před pandemií bylo charakterizováno vrcholem pětileté konjunktury, v roce 2020 jsme byli pod tlakem pádivé inflace a stagnace domácí poptávky. V roce 2019 přitom HDP vzrostlo o 36 %, taženo silnou domácí spotřebou a stabilním mzdovým růstem, přičemž inflace se držela relativně nízká. Investice byly rozsáhlé, zejména do bytové výstavby, ICT technologií a strojů.

Graf 1 Vývoj HDP (sezónně očištěno, objemové indexy). Zdroj: ČSÚ.

Následky pandemie

V roce 2020 nastal pod vlivem covidu drastický ekonomický propad. HDP pokleslo skokově o 5,6 %, přičemž nejvíce byla zasažena domácí poptávka a služby. Až koncem roku jsme zaznamenávali lehké oživování ekonomiky, které bylo taženo především zahraniční poptávkou. Domácí spotřeba zůstávala utlumená. K postupnému zotavování začalo docházet až v průběhu roku 2021, hlavně díky investicím a exportu. Globální problémy v dodavatelských řetězcích ale stále bránily rychlejšímu růstu.

Oživení a stagnace (2022–2023)

Rok 2022 přinesl další růst HDP o 2,8 %, čímž se ekonomika blížila k předcovidové úrovni. K růstu nadále přispívaly zejména investice a zahraniční poptávka. Tento trend přetrvával i v roce 2023, kdy však došlo ke stagnaci HDP. Domácí poptávku snižovala vysoká inflace, která zasáhla obzvlášť nízkopříjmové domácnosti. Spotřeba domácností reálně klesla o 2,9 % (nejhlubší pokles byl zaznamenán u netrvanlivého zboží​).

Investiční aktivita byla zaznamenána především u výdajů na dopravní prostředky, ICT technologie a výzkum a vývoj. Významný nárůst zaznamenaly také investice do nemovitostí, kde domácnosti investovaly do nových bytů ale i rekonstrukcí​. Aktivitu každopádně táhly zejména movití kupující, jelikož hypoteční trh byl vzhledem k úrokovým sazbám zamrzlý.

Výhled do dalších let

V roce 2024 lze sledovat mírný růst české ekonomiky, ale pro plný rozkvět jsme stále silně závislí na oživení domácí poptávky. Je vidina posílení spotřeby domácností i výdajů v sektoru služeb díky klesající úrokové sazbě. Ta přispívá k dostupnosti peněz, tedy k větším výdajům. Společně s nižšími úroky se i rozvolňují hypoteční podmínky a obecně se tak podporuje investování do nemovitostí, které je všeobecně mezi Čechy pro jejich stabilitu jedním z nejoblíbenějších investičních produktů. Nicméně bude hodně záležet na tom, zda se podaří udržet inflaci na cílové 2% hodnotě.