Češi narazili na strop dobrovolných úspor energií

Amper, obrazek a text byl vytvořen automaticky

Letošní spotřebu energií zatím hodně ovlivňuje teplé počasí a díky tomu slabá topná sezóna. Proto byla spotřeba energií meziročně i ve srovnání s referenčním obdobím výrazně nižší. Jenže při přepočtu na jednotné počasí se ukazuje, že chuť Čechů k dalším úsporným opatřením klesla anebo již je vyčerpaná většina schůdných možností. Tento trend se nově začíná ukazovat i u elektřiny.

Spotřebu energií ovlivňovala i v druhém kvartále teplota vzduchu. Po rekordně teplé zimě, přišlo i rekordně teplé jaro, které pomáhalo nižší spotřebě energií hlavně na topení. Všechny tři měsíce druhého kvartálu byly meziročně teplejší a celkově to činilo rozdíl +2,1°C.

Plyn: Spotřeba byla výrazně nižší, ale jen díky teplému počasí

V dubnu a květnu byla spotřeba plynu výrazně nižší než v uplynulém roce. V dubnu to bylo dokonce o více než pětinu. V červnu byla spotřeba meziročně stejná. Celkově za druhý kvartál roku byla spotřeba plynu nižší o 15 % oproti 2023 a o 24 % oproti 5letému referenčnímu období 2017-2021. „Rozhodujícím faktorem byly teploty vzduchu, které zásadně dovolovaly šetřit s energiemi. Po očištění o vliv počasí naopak docházíme k výsledku, že spotřeba byla meziročně v druhém kvartále o 2,2 % vyšší než v uplynulém roce. Oproti referenčnímu období ale stále jsou vidět vysoké úspory kolem 17 %.“ konstatuje meteorolog společnosti Amper Meteo Petr Skalák. „Od začátku roku jsme potřebovali o 8,4 % plynu méně, ale kdyby bylo stejné počasí jako uplynulý rok, tak by naše zásoby či dodávky plynu musely být o 2,7 % vyšší“ podotkl datový analytik Kamil Rajdl.

Velký vliv na spotřebu plynu má také paroplynová elektrárna Počerady. Ta potřebovala pro výrobu elektřiny v dubnu a květnu více plynu než v uplynulém roce, ale v červnu méně. Od začátku roku se podílí na spotřebě plynu v České republice z 3,6 %, což je ve finále o procento méně než v uplynulém roce.

Elektřina: Zvedá se nám ekonomika nebo máme útlum rozvoje malých FVE?

V posledních dvou měsících je pozorováno zastavení poklesu spotřeby elektřiny, dokonce se objevuje i mírný růst. V dubnu byla spotřeba meziročně nižší po očištění o vliv počasí o 3,4 %, ale v květnu už jen o 1,5 % a v červnu dokonce růst o 0,7 %. V celém druhém kvartále jsou tedy úspory již velmi malé a to 1,5 %. Naopak oproti referenčnímu období 2017-2021 je úspora stále značná (9,3 %). „Vývoj spotřeby elektřiny v uplynulých měsících by mohl poukazovat na opětovné oživení ekonomiky, ale také na útlum nových instalací malých fotovoltaických elektráren. To by vzhledem k vývoji cen elektřiny nebylo překvapením, jelikož se díky tomu prodlužuje její návratnost. To se bude v roce 2025 ještě více zhoršovat, jelikož mnoho firem s fixními cenami výkupu zásadně snížilo jednotkovou cenu za MWh vyrobené elektřiny a prodej elektřiny se prakticky nevyplatí. V naší firmě Amper Savings bereme stále úspory energií jako stěžejní pro budoucnost, jelikož tím snižujeme rizikovost spojenou s opětovným náhlým zdražením cen komodit. Snižování nákladů na energie jsou totiž investice s vysokou přidanou hodnotou a zaručeným zúročením financí.“ konstatuje finanční ředitel Martin Nádeníček.

Obnovitelné zdroje: Od začátku roku se vyrobilo meziročně o 44 % více elektřiny z OZE

Od začátku roku 2024 se vyrobilo 3522,2 GWh elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren. Nejvíce se vyrobilo díky fotovoltaickým elektrárnám, a to 55,9 %, z 33,3 % se na výrobě OZE podílely vodní elektrárny a z 10,1 % větrné elektrárny. Oproti dlouhodobému průměru 2016-2023 se vyrobilo o 44,2 % více elektřiny z OZE. To by teoreticky dokázalo pokrýt 10,6 % naší spotřeby ze sítě.

Od začátku roku vyrobily proti dlouhodobému průměru 2016-2023 fotovoltaické elektrárny o 62,5 % více energie. Bylo to dáno především zvýšením instalovaného výkonu FVE přibližně o 50 %, což dobře koresponduje s posledními měsíci.

V zimě bývá obvykle větrnější počasí a díky tomu je i vyšší výroba VTE. Naopak s nástupem letních měsíců se vítr zklidňuje a fouká hlavně při bouřkách lokálně a krátkodobě. Letos je meziročně výroba zatím vyšší o 20 %, ale převážně díky málo námrazovým situacím během zimy.

Začátek roku byl srážkově velmi nadprůměrný. Sněhových srážek bylo sice podprůměrné množství, ale když už sníh napadl, tak rychle odtál, a to zvyšovalo společně s deštěm průtoky v řekách. Poté ale přišlo sušší období, a i deficit sněhu během jarních měsíců hlavně ve vyšších polohách, který by doplňoval vodu v tocích způsobil pokles výroby pod dlouhodobé hodnoty. I přesto se zatím od začátku roku vyrobilo o 28,2 % více elektřiny z vodních zdrojů.