Chceme být na světové mapě biotechnologií, říká manažer klastru prague.bio

Česko má významný vědecký potenciál a biotechnologie patří k nejnadějnějším oborům. „Máme i úspěšné konkrétní příklady komercializace. Přesto tu zůstává spousta bariér, které jsou do velké míry způsobené státem,“ říká v rozhovoru výkonný manažer klastru Prague.bio Jiří Fusek. Naději naopak přináší ekonomicko-vědecká diplomacie, která přispívá k viditelnosti českých biotechnologií ve světě.

Jiří Fusek. Foto: Prague.bio

Váš jmenovec, profesor Martin Fusek, který je průkopníkem transferu technologií v Česku a řídí IOCB Tech, techtransferovou skupinu Ústavu organické chemie a biochemie, mi před časem vyprávěl o jednání v proslulém izraelském Weizmannově institutu. Zkratka ÚOCHB nebo anglicky IOCB tehdy Izraelcům moc neříkala, ale když Češi zmínili spolupráci s farmaceutickou firmou Gilead Sciences a patenty Antonína Holého, okamžitě jim bylo vše jasné. Tento příběh asi pořád pomáhá českým biotechnologiím otevírat dveře na zahraničních trzích?

To je hezká ilustrace. Jednou z motivací k založení našeho klastru Prague.bio bylo právě posílení viditelnosti tuzemského ekosystému biotechnologií i v rámci Česka, ale především směrem k zahraničí. Myšlenková mapa velkých farmaceutických a biotechnologických společností končí kdesi na východní hranici Německa. Přitom víme, že tady máme zajímavé, silné příběhy, jako je ten Antonína Holého. Jsou tady vědecké obory, ve kterých jsme excelentní a v nichž můžeme směle konkurovat nebo spolupracovat se zahraničními institucemi. Jsou tady zajímavé firmy, podnikatelské záměry, startupy.

Předpokládám, že tuto linku s profesorem Holým tedy připomínáte i na konferencích a veletrzích typu BIO International Convention, což je největší akce svého druhu na světě, která se letos v červnu uskutečnila v kalifornském San Diegu. Je to cesta, jak i tam prezentovat Česko, česká řešení, český výzkum?

Je to jedna z těch linek, které rezonují. Tyto akce, konference a veletrhy jako BIO International Convention ve Spojených státech nebo BIO-Europe v Evropě, jsou takovými vhodnými stavebními kameny právě k posílení viditelnosti. Proto má smysl tam mít vlastní stánek. V San Diegu to byl větší český pavilon, kde se prezentovalo více českých firem a dalších subjektů. V rámci těchto akcí skvěle funguje partneringový systém. Jedete tam už s tím, že máte předem domluvených dvacet, třicet schůzek během tří dnů. Tím pádem víte, že taková akce vám dává smysl.

Počítá se s tím, že na konci těchto aktivit by měl být technologický transfer mezi výzkumem a firmami?

Náš obor je velmi technologicky náročný, o čemž svědčí i příběh ÚOCHB a komercializace výsledků výzkumu profesora Holého. Na konci podobných příběhů bývají nová léčiva, která se potom dostávají k milionům lidí po celém světě. Technologický transfer je pro nás opravdu důležitý. A nejen pro nás. Málokdo si to uvědomuje, ale je důležitý pro celou českou vědu i národní ekonomiku. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun, které nejdou ze státního rozpočtu. Akce v San Diegu se účastnily i některé české firmy, které už mají partnery ve Spojených státech nebo jinde po světě. BIO International Convention je sice americká, ale také největší světová akce. Účast na ní slouží k posílení vztahů, navázání nových kontaktů a pokud možno nových obchodních případů i posílení tržní pozice.

Po pandemii covidu měli v mnoha firmách pocit, že vše podstatné se začalo odehrávat ve virtuálním světě. Jsou ještě podobné konference a veletrhy relevantní v době, kdy je, řečeno s nadsázkou, vše na internetu?

Mohu mluvit na základě zkušeností s oborem biotechnologií, případně jinými technologickými obory. Osobní kontakt prakticky nic nenahradí. Právě konferencím a veletrhům jako BIO-Europe nebo BIO International Convention po přestávce způsobené covidem rostou čísla – účastní se jich více lidí, probíhá tam více jednání. A na té americké akci můžete potkat prakticky každého, kdo se ve světě v našem oboru nějakým způsobem profiluje – významné společnosti, výzkumné instituce, startupy, asociace, klastry. Získáte tam přehled o nových technologiích. Vlastně je snazší jet do Ameriky a potkat se tam se všemi relevantními partnery než se složitě koordinovat, domlouvat se s každým zvlášť.

GLOBALIZOVANÝ OBOR

Prezentace na zahraničních trzích je jednou z klíčových aktivit Prague.bio?

Patří mezi klíčové aktivity. Obor biotechnologií je velmi globalizovaný, celosvětově propojený. Pokud zde vzniká kvalitní výzkum nebo kvalitní komerční záměr, nemůže směřovat pouze do Česka. Z tohoto pohledu jsme příliš malým trhem. Podobné konference a veletrhy hodně využíváme také k tomu, abychom se propojili s podobnými klastry, profesními uskupeními v sousedních a geograficky blízkých zemích, ale i jinde ve světě. Jsme stále mladý klastr, který vznikl loni, potřebujeme inspiraci a hlavně zajímavé partnery.

Cílem je tedy propojovat vědu a byznys na mezinárodní úrovni?

Vědu, byznys a investory. Náš obor je také velmi kapitálově náročný, důležitou roli v něm hrají různé venture kapitálové fondy nebo investiční nástroje a fondy velkých firem. Málokdo přitom bude cílit třeba pouze na jednotlivé země jako Česko, Slovensko nebo Polsko. Investoři se zaměřují na širší geografickou oblast, například střední Evropu nebo Evropu obecně. Proto je pro nás důležité být na mapě, být vidět, spolupracovat s dalšími subjekty, využívat i jejich kontaktů a možností.

Mohl byste upřesnit, jaký je celkový záběr klastru Prague.bio? Míří i na širší oblast farmaceutického průmyslu?

Obor biotechnologií je sám o sobě velmi široký. Anglické označení biotech je určitá nálepka, kterou může každý chápat trošku jinak. Pro nás jsou nejdůležitější technologie související s lidským zdravím, tedy farmaceutický průmysl, diagnostika a medicínské technologie. Nezabýváme se tolik biotechnologiemi, které se využívají v zemědělství, nebo průmyslovými biotechnologiemi.

Iniciátorem a tahounem vašeho klastru se stal ÚOCHB. Zpočátku byly vašimi členy vědecké instituce…

Naše aktivity byly skutečně do velké míry iniciované skupinou IOCB Tech pod ÚOCHB. Zakládajících členů bylo šest, čtyři ústavy Akademie věd, Vysoká škola chemicko-technologická a investiční společnost i&i Prague, což je jedna z firem zmíněné skupiny IOCB Tech. Už se k nám ale přidala také významná farmaceutická společnost Zentiva. Klastr Prague.bio je otevřený dalším firmám, chceme zastupovat odvětví jako celek.

BARIÉRY MEZI VĚDOU A BYZNYSEM

Farmaceutický průmysl má pověst českého průkopníka v oblasti komercializace výsledků výzkumu, technologického transferu. Začíná to příběhem Antonína Holého, pokračuje dalšími aktivitami ÚOCHB. Když se mluví o českých problémech s technologickým transferem, jako pozitivní příklad se uvádí právě skupina IOCB Tech pod ÚOCHB. Ale zdá se, že je spíše výjimkou…

Různé studie a analýzy ukazují, že Česko disponuje významným vědeckým potenciálem a biotechnologie v tomto směru patří k nejnadějnějším oborům. Máme i úspěšné konkrétní příklady komercializace, které ukazují, že to jde. V poslední době se v Česku objevuje více investorů, pro které se stává atraktivním také náš obor. Přesto tu zůstává spousta bariér, které jsou do velké míry způsobené státem. Současná legislativa přináší hodně nejistoty. Z pohledu managementu výzkumných organizací není zřejmé, jakým způsobem má při komercializaci vše správně ošetřit. Dalším nepříznivým faktorem pro komercializaci je skutečnost, že vědci jsou primárně hodnoceni podle jiných kritérií – jak formálně plní granty a jak publikují. Neméně palčivým problémem je i přebujelá byrokracie.

Manažer výzkumné organizace se tedy může obávat, že ho kvůli komercializaci výsledků výzkumu čeká trestní obvinění?

Ne sice automaticky, ale tato obava je bohužel reálná. Nejasný výklad současných zákonů může vést k přesvědčení, že je z právního pohledu čistší raději nic netransferovat. Je to pro vás určitě snazší, než jít do rizika a pak být popotahovaný, že údajně nejednáte s péčí řádného hospodáře z hlediska managementu výzkumné instituce. Proto jsou nezbytné legislativní změny. Klastr Prague.bio se také hodlá zaměřit na vzdělávací programy. Je nutné změnit celkový mindset ve vědeckém prostředí, ukázat možnosti propojení vědy a byznysu, technologického transferu.

V případě IOCB Tech, respektive ÚOCHB, se technologický transfer daří. Díky českému výzkumu se mohou prosadit firmy na americkém a světovém trhu. Začalo to farmaceutickou společností Gilead, která vyrostla díky tomu, že investovala do patentů Antonína Holého. Následně se tak vracejí obrovské prostředky do české vědy a inovací. Mnozí by si přesto přáli, aby výsledky výzkumu realizovala také česká firma…

Takové názory opravdu zaznívají. Když ale vyvíjíte nový lék, aby se dostal na trh, musíte řádově investovat mezi jednou a dvěma miliardami dolarů. To je pro většinu společností naprosto nepředstavitelná částka. Rizikovost podobných projektů je přitom obrovská. Málokdo to může vzít do vlastních rukou a propracovat se přes všechny fáze testování a schvalování až ke komerčnímu produktu. Takovou firmu v Česku bohužel nemáme.

Vize, že by v Česku vznikl nějaký tuzemský Gilead, je úplně nereálná?

Nechci ji zatracovat. Mezi investičním prostředím ve Spojených státech a v Evropě je ale velký rozdíl. Objem venture kapitálových transakcí v našem oboru v USA je oproti Evropě čtyřnásobný až pětinásobný. K venture kapitálovým penězům se tam dostanete mnohem snáze, averze k riziku je v Americe výrazně nižší. Neříkám, že to takhle musí být napořád a dokonce se zdá, že se situace trochu mění. V poslední době se podařilo získat významné prostředky i několika velkým evropským investorům. Je možné, že jsme na začátku nového trendu, ale rozdíly mezi Spojenými státy a Evropou jsou stále velké.

Velkou farmaceutickou firmu Novo Nordisk má Dánsko s menším počtem obyvatel než Česko. Nemohl by to být nadějný signál?

Mohl. Vybudovat podobnou firmu je ale během na velmi dlouhou trať. Určitě se to nestane ze dne na den.

Když se mluví o českých problémech s technologickým transferem, jako pozitivní příklad se naopak uvádí skupina IOCB Tech pod Ústavem organické chemie a biochemie. Foto: ÚOCHB AV ČR

ČERNÍNSKÉ VAZBY

Jste v kontaktu s ekonomickými a vědeckými diplomaty v různých zemích. Co si od spolupráce s ministerstvem zahraničí a zastupitelskými úřady slibujete?

Ministerstvo zahraničních věcí je nyní velmi aktivní a my děkujeme za jejich podporu. Základem je propojování, pomoc s navazováním kontaktů v zahraničí, prezentací českých technologií. My bychom chtěli naopak přispět tím, že ekonomičtí diplomaté dostanou více informací o našem oboru a také o tom, co se děje v české vědě, výzkumu, technologickém transferu. Chceme jim nabídnout větší vhled, v čem se podle nás může Česko profilovat a co může být zajímavé pro naše partnery v jednotlivých zemích.

Ministerstvo zahraničí má zkušenosti z různých odvětvových platforem, že diplomaté skutečně uvítají komplexní informace o daném oboru, se kterými pak můžou pracovat…

Je to pochopitelné, diplomaté se musí věnovat širokému rozsahu aktivit z naprosto rozdílných segmentů ekonomiky. Už samotná informace o tom, že existuje uskupení Prague.bio, které je pro ně partnerem, dává dobrý základ. Určitě bychom rádi spolupracovali na tom, aby bylo Česko a české technologie vidět na zmiňovaných konferencích a veletrzích. Kromě toho máme určité země, které jsou pro nás přirozenými partnery. Zmíním studijní misi, kterou organizovalo Velvyslanectví ČR ve Stockholmu spolu s agenturou CzechInvest. Účastníci této mise se seznámili se švédskými biotechnologickými akcelerátory, inkubátory, potenciálními partnery. Letos v září už podruhé uspořádáme také naši vlastní akci Prague.bio Conference, která se zaměřuje na celý středoevropský prostor. V rámci přípravy spolupracujeme s partnery na Slovensku, v Polsku, Německu i Rakousku. I tady může být vazba na tamní české zastupitelské úřady cenná.

Ekonomický diplomat ve Stockholmu Martin Bašta uvedl, že cílem této mise bylo podpořit a motivovat veřejný sektor, univerzity a soukromé subjekty v Česku, aby vybudovaly inovační a podnikatelské inkubátory, technologické parky, testbedy. To je vlastně jeden ze směrů české vědecké diplomacie – přinášet sem know-how z vědeckého i startupového prostředí v zahraničí.

Tento rozměr mise je z mého pohledu významný. Praze v našem oboru chybí podnikatelská infrastruktura, což je velký problém hlavně pro mladé začínající firmy, které potřebují relativně drahé vybavení a samy si ho pořídit mohou jen stěží. Pokud by existoval nějaký inkubátor, akcelerátor, který má kompletní laboratorní vybavení, bylo by to pro ně významným benefitem. Přinášelo by to výhody i pro Prahu samotnou, pro rozvoj podnikání, přilákání firem ze zahraničí.

Při zajišťování české účasti na konferencích a veletrzích je významná role ministerstva průmyslu a agentury CzechTrade. Velvyslanectví, konkrétně vědecký diplomat, se ale například podílelo i na organizaci schůzek mimo samotný veletrh v San Diegu.

Nejprestižnější akce BIO International Convention je součástí programu českých oficiálních účastí ministerstva průmyslu. To je výrazná pomoc. Aktivně se zapojovala i ambasáda a vědecký diplomat Jan Chmelík s kolegy z ministerstva průmyslu řešil další program s tamními výzkumnými a vzdělávacími institucemi. S ekonomickými diplomaty v Evropě spolupracujeme v rámci našich účastí na akcích BIO-Europe. Myslím, že bychom mohli dát společně dohromady také projekty ekonomické diplomacie, tedy vědecko-podnikatelské mise. A pozitivně vnímáme aktivity týmu kolem náměstka Jiřího Kozáka v oblasti vědecké diplomacie.

NÁSTUP ZA PYRENEJEMI

Letošní konference BIO-Europe v Barceloně se zúčastnila ekonomická diplomatka Zuzana Hlavičková. Nyní by měl podle ní na tyto aktivity navázat projekt ekonomické diplomacie ve Španělsku, tedy česká mise do této země.

Ano, to se nabízí. Pokud BIO-Europe proběhne v určité zemi, české firmy toho využijí k navázání kontaktů s tamními partnery. Vzhledem k tomu, že už se uskutečnily úvodní kontakty, můžeme připravit detailnější jednání o konkrétnějších záležitostech.

Ekonomická diplomatka v Lisabonu Kateřina Bocianová v článku pro Export.cz upozornila, že česká ambasáda v Portugalsku zaznamenala velký zájem o spolupráci v oblasti biomedicíny. Loni tam vznikla dvě nová výzkumná centra. Předpokládám, že v zemích jako Španělsko nebo Portugalsko může hrát roli podpora dvoustranných projektů z fondů EU?

Evropské projekty jsou skutečně jedním z důvodů, proč navazujeme spolupráci s obdobnými uskupeními v zahraničí. Španělsko a Portugalsko jsou hezkými příklady zemí, které dokážou evropské zdroje využít na budování biotechnologické infrastruktury. A vzhledem k tomu, že tyto země dříve nepatřily mezi hlavní lídry v rámci biotechu, jejich vůle spolupracovat je přirozeně vyšší. Jsem v kontaktu například s klastrem z Baskicka nebo Galicie. Podobně jako v Barceloně a jejím okolí tam v posledních desetiletích zaznamenali výrazný rozvoj odvětví biotechnologií, vyrostly tam významné kapacity.

Také v Česku jsme s evropskou podporou vybudovali významné infrastruktury, ve vašem oboru například Biocev ve Vestci u Prahy. Asi budete souhlasit, že rolí české vědecké diplomacie je na tyto kapacity upozorňovat v zahraničí, lákat sem vědce, další investory?

Tyto infrastruktury by měly být ukázkami české vědecké excelence. Když se bavíme o prezentaci Česka v zahraničí, určitě by do ní měly být zařazeny. Jsou potenciálními partnery pro podobné instituce v zahraničí nebo třeba pro firmy, které zadávají zakázkový výzkum.

PRAŽSKÁ KONFERENCE

Zmínil jste vaši chystanou konferenci Prague.bio. Jak široký je její záběr? Chcete prezentovat Prahu a okolí, celé Česko nebo třeba i celou střední Evropu?

Náš spolek i konference mají rozhodně mezinárodní přesah. Samotné cílení konference je kromě Česka primárně na okolní země, tedy Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko. Pokud jde o spolek, zvolili jsme sice název Prague.bio, protože značka Prahy velmi dobře rezonuje v zahraničí, ale to neznamená, že bychom se chtěli v Česku omezovat pouze na Prahu. A jak jsem řekl, země na východ od Německa nejsou pro klíčové hráče v biotechnologiích příliš viditelné. To je pro nás na druhé straně významný potenciál, když se budeme propojovat s partnery ze stejného regionu. Na významu poslední dobou nabírá v našem oboru zvláště Polsko i Pobaltí. Společně dosáhneme víc, než když se uzavřeme na vlastním písečku.

Budou na konferenci Prague.bio také investoři ze vzdálenějších oblastí, třeba i z Ameriky, kteří se pojedou podívat, co se rýsuje ve střední Evropě?

Dáváme příležitost mladým firmám a výzkumným týmům, aby se na naší akci prezentovaly a získaly feedback nejenom od českých investorů. Letos se zapojí i zástupci fondu Boehringer Ingelheim Venture Fund, který patří k jedné z vedoucích firem oboru. Je ale důležité brát v potaz, na jaký geografický region se investoři zaměřují. Američtí investoři se často primárně orientují na Ameriku, na tamní firmy. Musíme pracovat na tom, abychom je sem také dostali, v tuto chvíli je to ale více o investorech, kteří jsou z našeho blízkého okolí, z Evropy.

Významní hráči v oboru, kteří budou na vaší konferenci, mají také své americké aktivity. ÚOCHB tam otevírá pobočku. Předpokládám, že americké aktivity tedy běží paralelně.

Ano. Jedním z našich keynote speakerů navíc bude český vědec Petr Jansa, který působil v ÚOCHB i Gilead Sciences. Pak se přesunul do kalifornského Silicon Valley, kde už založil několik biotechnologických startupů. Takže i od něj se můžeme dozvědět více, jak to v americkém prostředí funguje.

JAN ŽIŽKA