Bitcoin a co jste o něm možná nevěděli

Ilustrační obrázek | zdroj: CoinBank https://coinbank.cz/portal-o-kryptomenach

Po recesi v roce 2008 vytvořil jednotlivec nebo skupina jménem Satoshi Nakamoto bílou knihu, která se zabývala kontrolou centrálních bank nad penězi a kontrolou vlád nad penězi občanů. Zrod bitcoinu a potažmo dalších kryptoměn tak je jen reakcí na kroky jednotlivých centrálních bankéřů v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí, kdy uživatelé hledali způsob, jak peníze decentralizovat.

Snahou bitcoinu, jakožto první kryptoměny, bylo dát uživatelům alternativu ke světu tradičních financí tím, že odstraní kontrolu, dohled a poplatky spojené s hotovostními transakcemi. Legitimitu, kterou platebnímu styku poskytují např. banky, Satoshi Nakamoto nahradil kryptografickým řešením. Již 3. ledna 2009 tak byl spuštěn první blockchain Bitcoinu, který byl odstartován prvním vytěženým blokem nazvaným „genesis block“.

Jak bitcoin získal hodnotu

Další skoro rok a půl trvalo, než došlo na historicky vůbec první skutečnou transakci v blockchainu. K této události došlo 22. května 2010, kdy si muž z Floridy vyjednal doručení dvou pizz Papa John's v hodnotě 25 dolarů výměnou za 10000 bitcoinů. Tím byla stanovena první skutečná hodnota bitcoinu. Záhy poté se v bitcoinové komunitě pro tuto historickou událost vžil pojem „Den bitcoinové pizzy“.

Od vzniku Bitcoinu se vyvinulo více než 24000 různých kryptoměn, které šly ve stopách této první kryptoměny. Žádná kryptoměna však zatím nedosáhla takového věhlasu a hodnoty, jako se to povedlo bitcoinu. Alespoň částečně se to daří druhé nejhodnotnější kryptoměně, ethereum. Na druhou stranu tak, jak kryptoměny rychle vznikají, tak celá řada z nich stejně rychle také zaniká. Na serveru CoinGecko je aktuálně kótováno jen 14611 kryptoměn.

Co se však bitcoinu a dalším kryptoměnám nedá upřít je, že se během posledního desetiletí změnily z neznámých aktiv na velmi oblíbené investice. Díky vzniku spotových ETF s bitcoiny to pro nejstarší a nejhodnotnější kryptoměnu platí dvojnásobně. I díky tomu je bitcoin stále dominantním hráčem na kryptoměnovém trhu a žádný jiný výkyv kryptoměn jej nedokáže ovlivnit tolik, jak to dokáže výkyv v případě bitcoinu.

Vliv těžby kryptoměn na životní prostředí

Přesto, že kryptoměny vytvořily nový, alternativní způsob placení a investování, jejich výroba je zatížena vysokou energetickou náročností. I když se této výzvě některé kryptoměny postavily čelem a těžební schéma pozměnily, tak stále existuje mnoho kryptoměn a bitcoin nevyjímaje, které se „těží“ v decentralizovaných počítačových sítích, které fungují podobně jako velké účetní knihy. Kdy tato účetní kniha sleduje každou transakci s kryptoměnou a počítače v celé síti ověřují a zpracovávají každou transakci prostřednictvím databáze blockchain.

Fungování blockchainu se dá připodobnit k nekonečné účtence v obchodě, na kterou vám prodejce zapisuje každý nákup, který v tomto obchodě uděláte. Blockchain stejně tak zaznamenává úplně každou transakci s kryptoměnou, kterou kdo kdy udělal. Tím, že jsou transakce zpracovávány a ověřovány, vznikají nové bitcoiny, neboli jsou těženy. Těžba je proces přidávání dalšího záznamu na účtenku neboli dalšího bloku do řetězce.

Tento proces však bohužel vyžaduje výkonné a specializované počítače a také velké množství elektrické energie. Podle Indexu spotřeby elektrické energie Cambridgeské univerzity se odhaduje, že roční těžba samotného bitcoinu spotřebuje zhruba 149,5 TWh elektřiny. V porovnání se spotřebou elektrické energie v jednotlivých státech se Bitcoin se svojí spotřebou řadí na 27. místo z pomezí všech států. Spotřeba energie na těžbu bitcoinu je větší než třeba celá spotřeba elektřiny v Ukrajině, Pákistánu, Norsku, nebo Švédsku. Jen pro představu, celková spotřeba elektřiny v ČR byla v roce 2023 jen 57,8 TWh, což je zhruba o 2,5krát méně, než kolik energie spotřebuje Bitcoin.

Na druhou stranu samotná těžba bitcoinu nevytváří tolik emisí oxidu uhličitého, jak by objem spotřebované elektrické energie mohl naznačovat. Dle Cambridgeského Indexu se těžbou vytvoří zhruba jen 75,75 milionu tun emisí oxidu uhličitého (Mt CO₂), což představuje 0,16% podíl z tvorby celosvětových emisí. Je to zejména proto, že čím dál více těžařů se snaží k těžbě využívat energii z obnovitelných zdrojů. I přes snahy o čistší těžbu se odhaduje, že jen těžba největších kryptoměn může vytvářet až 170 Mt C0₂ emisí za rok.

Že je těžba bitcoinů energeticky náročná, dokládá srovnání se společnostmi Visa nebo společností Youtube. Podle serveru Digiconomist zanechá jedna bitcoinová transakce za sebou uhlíkovou stopu, která se rovná 865595 zpracovaných platebních transakcí společností Visa, potažmo 65092 hodin sledování kanálu Youtube (390,55 kg CO₂ emisí). Již v roce 2018 (29. říjen 2018) otiskl časopis Nature Climate Change studii, dle které, pokud by se netlačilo na snížení, by jen samotné emise z těžby bitcoinů mohly zvýšit průměrnou světovou teplotu o více než 2 °C.

Ilustrační obrázek | zdroj: autor

Danění kryptoměn FO

V době, kdy vznikaly první kryptoměny, bylo téměř nemožné sledovat transakce s nimi. Charakteristickým znakem blockchainových transakcí totiž je jejich anonymita. Do blockchainu se ukládají jednotlivé bloky, ve kterých jsou obsaženy tisíce transakcí. Transakce, stejně jako bloky, jsou zašifrovány a k dohledání jsou jen řady čísel s písmeny. Neobsahují tudíž nic, díky čemu by bylo možné prokázat totožnost kupujícího ani prodávajícího. Díky pokročilejším technologiím a nově přijatým regulativům však je této tezi konec a dnes se již dá velká část transakcí ztotožnit. I proto by měl být uživatel kryptoměn obezřetný a nezanedbávat svou daňovou povinnost.

V této věci vydala Finanční správa manuál, díky kterému se mohou uživatelé lépe zorientovat v daňových povinnostech při obchodování s kryptoměnami. Český právní systém neřeší povahu kryptoměn jako takových a při posuzování daňové povinnosti vychází z obecných právních předpisů. Dle českých právních norem jsou kryptoměny z hlediska daně z příjmu považovány za věc nehmotné povahy, ovšem movité a zastupitelné. Samotný nákup a držení kryptoměn není považováno za zdanitelné plnění. Kryptoměnu můžete koupit a držet, jak dlouho chcete.

Daňová povinnost vzniká až v momentě prodeje, kdy dani podléhá rozdíl mezi cenou pořízení a prodejní cenou. Samozřejmě za předpokladu, že prodejní cena je vyšší a držbou kryptoměn došlo ke zhodnocení původního vkladu. Takto získaný zisk podléhá 15% zdanění v případě běžných fyzických osob, potažmo 23% dani z PFO, pakliže se jedná o vysoko příjmové osoby. Navíc na zdanění kryptoměn se nevztahuje možnost uplatnění daňových slev.

Pokud byste si chtěli nějaké kryptoměny vytěžit, můžete být v klidu. U takto pořízených kryptoměn nedochází ke vzniku zdanitelného plnění. Zdanitelným příjmem se stane až následné zpeněžení vytěžení kryptoměn, nebo jejich směna za jiné zboží či služby. V případě nákupu zboží nebo služeb za kryptoměny je třeba vědět, že takové transakce se považují za směnu nepeněžního plnění mezi kupujícím a prodávajícím. Dle českého práva (zákon o oceňování majetku) se v případě nákupu zboží a služeb jedná o zdanitelný příjem u obou smluvních stran. A to se vztahuje i na případy, kdy za jednu kryptoměnu kupujeme jinou kryptoměnu.

Danění kryptoměn PO

Společnostem dle českého práva nic nebrání v tom, aby si za své výrobky či služby nechaly platit bitcoinem nebo jinou kryptoměnou. Pokud budou akceptovat výkyvy hodnot u kryptoměn, mohou za ně své zboží nebo služby prodávat. Musí se však připravit na obtíže spojené s daňovým vykazováním a konverzí kryptoměn do hlavní fiat měny. Kryptoměny jsou podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie alternativním platebním prostředkem a vztahují se na ně stejné předpisy jako v případě běžných měn. Obchodník, který je plátcem DPH, by tak měl vědět, že mu vzniká povinnost odvést DPH i z prodejů za kryptoměny, budou-li tyto transakce podléhat daňové povinnosti.

Výjimku z tohoto pravidla tvoří kryptosměnárny a kryptoburzy, pro které se směna bitcoinu a dalších kryptoměn za běžnou měnu považuje za směnárenskou činnost, která je od platby DPH osvobozena. Obdobně se daňová povinnost nevztahuje ani na firmy, pro které je těžba kryptoměn jedinou výdělečnou činností. Těžaři tak mohou své vytěžené mince bez obav směnit za běžnou měnu, zboží nebo služby a nestanou se plátcem DPH. To se však mění ve chvíli, kdy by těžař pronajal část svého těžebního vybavení někomu jinému. V tu chvíli se takové jednání stane poskytováním služby a to podléhá již DPH. Typickým příkladem jsou těžební pooly, kdy si u těžaře pronajmete výpočetní výkon.

To, že jsou někteří obchodníci osvobozeni od povinnosti platit DPH, však nic nemění na jejich povinnosti podávat daňová přiznání z příjmu právnických osob. Tato povinnost se vztahuje i na kryptosměnárny, kryptoburzy a těžaře. Tím, že bitcoin a potažmo další kryptoměny zpravidla nakupují za nižší ceny, než za které je následně prodávají, tvoří výnosy a zisk. Přičemž zisk následně podléhá zdanění daní z příjmu právnických osob.

Může být bitcoin budoucností peněz?

Obliba kryptoměn v posledních letech neustále roste. Jednak zato může čím dál větší uživatelská přívětivost, kdy lze velmi snadno získat expozici vůči nějaké kryptoměně a jednak jí v růstu obliby pomáhá takřka rekordní hodnota bitcoinu a vidina jejího dalšího posunutí. Na druhou stranu je toto aktivum stále neuvěřitelně volatilní.

A je to právě velká volatilita, která ztěžuji, ne-li dokonce znemožňuje alespoň pro tuto chvíli, užití kryptoměn jako hlavních měn. I když Salvador a Středoafrická republika uznali bitcoin jako zákonnou měnu, tak i oni se potýkají s velkými výkyvy v hodnotě bitcoinu. Navíc bitcoin jakožto zákonné platidlo přijali v reakci na hyperinflaci v zemi a roztočení inflační spirály. Hlavní měny musí být většinou stabilní, aby mohly fungovat jako prostředek směny. Takže myšlenky, že kryptoměny mohou být jak prostředkem k obchodování za účelem zisku, tak funkčními měnami pro transakce, si navzájem protiřečí.

Donedávna kryptoměny a transakce s nimi ležely mimo zájem hlavních hráčů. S tím, jak se zvedá zájem o celý segment a revoluční řešení, které s sebou přináší, se čím dál hlasitěji ozývají hlasy volající po regulaci tohoto trhu. Nutno přiznat, že jednotlivé vlády láká sáhnout si na zisky, které kryptografický trh generuje. Doba svobody pro kryptoměny tak pozvolna končí a postupně se podřizuje nově přijímaným regulačním rámcům napříč světem. Tyto regulace mohou do budoucna snížit nyní tak výraznou volatilitu kryptoměn, ale zároveň znemožní jakékoliv snahy o ustanovení bitcoinu, nebo jiné kryptoměny alternativní zákonnou měnou.

Při investování do kryptoměn je zapotřebí ostražitost

Kryptoměny svými býčími fázemi zlákaly k investicím již nejednoho laika, který nedbal doporučení a přišel o celou svou investici. To se bohužel týká také investic do bitcoinu. I když bitcoin nezkrachoval, dokázal svými propady znehodnotit velkou řadu investic. Na druhou stranu ale také dokázal během krátké doby udělat z plno investorů boháče. Vzpomeňme jen na odvážného obchodníka, který směnil 2 pizzy v hodnotě 25 dolarů za 10000 bitcoinů. Pokud si obchodník všechny bitcoiny ponechal, tak dnes mají hodnotu zhruba 694 milionů dolarů.

Nicméně je to právě vidina takovéhoto zbohatnutí, která až často slepě vede k honbě za ziskem i za cenu velkého rizika. Jakýkoliv investor by si měl každou svou investici řádně promyslet, zjistit si rizika s ní spojená a udělat si plán pro případ propadu trhu. Někdy se totiž může vyplatit takový propad přečkat i za cenu ztrát, jindy už bude lepší odepsat ztráty a orientovat se na jiné investiční příležitosti.

Celá řada kryptoměn není založena na pevném aktivu nebo peněžním toku podkladového subjektu a zároveň jsou pod tlakem kolem jejich dopadu na životní prostředí a klima. To z nich činí spekulativní investici. Výjimkou není ani bitcoin, přestože tato kryptoměna je na trhu již zavedenější a víc etablovaná. Stále totiž platí, že všechny kryptoměny jsou poměrně nové a nelze je tak srovnávat s investicemi, které jsou podložené aktivy, jako např. akcie. Hodnota digitálních měn vychází čistě ze sentimentu investorů a zákona poptávky a nabídky.

Začátečníci by do kryptoměn neměli investovat více než 5 % ze všech svých finančních prostředků. Zároveň by si měli vytvořit diverzifikované investiční portfolio, které bude kromě kryptoměn zahrnovat i další investiční aktiva jako akcie, podílové fondy, dluhopisy apod. Co je však důležité říct na závěr, že investoři musí přesně pochopit, jak kryptoměny fungují. Bez tohoto porozumění budou svou investici spravovat jen stěží.

Informace obsažené v tomto článku neslouží jako investiční rady. Jsou jen pro informační účely.