I voda se dá hledat chytře, Češi v Etiopii zapojili umělou inteligenci z Virginie

Česká geologická služba se spojila s Brity a Američany v projektu, který zapojí umělou inteligenci do mapování stabilních vodních zdrojů v Etiopii.

Voda se v Etiopii nosí často v barelech ze zdrojů vzdálených i několik kilometrů. Najít stabilní zdroje by mohl pomoci i český projekt. Foto: Shutterstock

Umělá inteligence proniká do stále více oborů, a tak nikoho moc nepřekvapí, že třeba předpověď počasí v mobilní aplikaci je závislá nejen na tradičním měření a obrázcích z radarů, ale také na stroji, který dokáže „domyslet“, jak to na nebi bude vypadat za pár hodin či dnů. Své vlastní „počasí“ má ale i podzemní voda, jejíž stabilita závisí nejen na klimatických změnách, ale i na pochodech probíhajících pod povrchem země. Zatímco tradiční hydrogeologické mapování dokáže docela úspěšně předpovědět existenci zásobárny podzemní vody, umělá inteligence může jít ještě dál a napovědět, co se v daném místě bude s podzemní vodou dít v průběhu několika dalších let.

„PODZEMNÍ“ PŘEDPOVĚĎ

Právě taková „podzemní“ předpověď je základem tříletého projektu České geologické služby (ČGS), který podpořila Česká rozvojová agentura. Čeští geologové v něm v Etiopii, kde úspěšně působí více než půl století, spojí síly s kolegy z firmy SG Geotechnika, Přírodovědecké fakulty UK, Univerzity George Masona v USA, britské Global Map Aid, etiopskou univerzitou v Arba Minch a tamním ministerstvem vody a energetiky. „Chtěli jsme pokračovat nad rámec mapových projektů, které se letos v Etiopii blíží k úspěšnému konci. S pomocí české ambasády v Etiopii jsme získali vazby na britské a americké experty, kteří v oblasti hydrologického modelování působí, a přemýšleli jsme, jak spojit naši i jejich expertízu. Společně jsme dospěli k tomu, že zatímco Američané mají úžasný matematický aparát, relevantní hydrogeologická data jsou neúplná nebo zcela chybí. My naopak ze svého působení v Etiopii disponujeme klíčovými znalostmi,“ líčí Kryštof Verner, který je za ČGS hlavním řešitelem tohoto rozvojového projektu.

Čeští geologové v něm nejprve pro kolegy z Univerzity George Masona ve Washingtonu připravují balík hydrogeologických dat ze čtyř regionů na jihozápadě Etiopie. Ve třech z nich (region Sidama a zóny Gamo a Gedeo) již Česká geologická služba s partnery v minulých letech vypracovala podrobné hydrogeologické mapy. Mapování čtvrté zóny (Gofa), která leží v horské, hůře přístupné oblasti západně od Východoafrického riftu, právě probíhá. „Jde o kombinaci našich povrchových terénních měření, získání nezbytných informací o chemických a fyzikálních vlastnostech podzemní vody z vrtů a komplikovanou zpětnou interpretaci archivních a často neutříděných dat,“ přibližuje Kryštof Verner.

Umělá inteligence z dílny virginské univerzity se pak postará o to, aby datovou sadu posunula v čase a dokázala lépe určit, jak se hydrogeologické podmínky mohou v budoucnu měnit. V Etiopii, kde na 40 procent lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě, má taková předpověď potenciál výrazně zlepšit kvalitu života, a to zvláště ženám i malým dětem, které často vodu obstarávají. Klíčová je počítačová simulace i pro zemědělství, které v druhé nejlidnatější zemi Afriky živí osm z deseti Etiopanů. To ovšem jen za předpokladu, že stále nevyzpytatelnější klimatické změny, kdy se střídají sucha a přívalové deště, nezdecimují tamní úrodnou půdu a nepovedou k migrační vlně na sever.

PROJEKT S PŘESAHY DO VĚDY I POLITIKY

„Chytrá“ mapa podzemních vod i s AI projekcí do budoucna má tak významné přesahy také do socioekonomické nebo demografické sféry a koneckonců také do politiky. A jak Kryštof Verner dodává, celý projekt přináší také „malou domů“ v podobě výzkumu uplatnění umělé inteligence v hydrogeologii. „Jde v prvé řadě o rozvojový projekt, my si na něm ale vyzkoušíme i vědecké a výzkumné postupy zapojení AI. V našem oboru jde o unikátní propojení a věřím, že právě tento projekt posune naše vědění zas o kus dál,“ doplňuje badatel České geologické služby a Přírodovědecké fakulty UK.

BLAHOSLAV HRUŠKA