USA vs. Big Tech: Co hrozí Metě a Googlu?

Americká vláda už od Trumpova prvního volebního období přitvrzuje vůči technologickým gigantům i navzdory jejich snaze získat si prezidentovu přízeň. Společnosti jako Meta, Google nebo Amazon čelí obviněním z monopolního chování – a v Silicon Valley začíná být v posledních týdnech dusno. Co to znamená pro Metu a Google?

Meta čelí obvinění kvůli Instagramu a WhatsAppu

Meta miliardáře Marka Zuckerberga se u soudu brání žalobě americké Federální obchodní komise (FTC), která tvrdí, že společnost vytvořila nelegální monopol na trhu sociálních sítí tím, že v minulosti koupila Instagram a WhatsApp. Žaloba, která se táhne už od roku 2020, má ale dva háčky. FTC musí totiž dokázat, že má Meta monopol na jasně vymezeném trhu, a že tím poškozuje spotřebitele. Dotáhnout obě kritéria bude ale obtížné.

Komise totiž tvrdí, že aplikace jako TikTok nebo YouTube Metě nekonkurují, protože Facebook a Instagram slouží hlavně ke komunikaci s přáteli a rodinou. Pokud tyto platformy používáte, jistě chápete, že tento argument je absurdní.

Dalším problémem je čas. Akvizice Instagramu i WhatsAppu proběhly před více než deseti lety a právě FTC jim tehdy dala zelenou. Meta navíc do rozvoje obou aplikací investovala desítky miliard dolarů, což nesedí do příběhu o „zadušení“ konkurence.

Je tedy nepravděpodobné, že by soud nařídil Metě Instagram nebo WhatsApp odprodat. Pokles akcií firmy tak spíš odráží nervozitu trhu než reálné obchodní riziko.

Googlu hrozí vážné zásahy do byznysu

V případě Googlu je situace složitější. Federální soud už rozhodl, že firma nelegálně ovládá trh s online reklamou. Google díky akvizici společnosti DoubleClick kontroluje přes 90 % trhu prodeje reklamního prostoru. Na trhu nákupu reklamního prostoru zase více než 40 % ovládá služba Google Ads. Nabídku a poptávku z těchto dvou služeb Google spojuje přes vlastní burzu Google Ad Exchange.

Žaloba Ministerstva spravedlnosti USA tvrdí, že Google využil svou monopolní pozici na zvýšení vlastního zisku na úkor klientů na obou stranách trhu, a stal se prostředníkem celého systému. Vítězství Ministerstva spravedlnosti bude jistě pro Google mít následky, avšak masivní zásahy do jeho byznysu jsou nepravděpodobné, jelikož společnost vyhrála část sporu, a proti další se odvolává.

Mnohem větším rizikem je ale segment vyhledávání. Federální soudce Amit P. Mehta minulý rok rozhodl, že i zde Google drží nelegální monopol a během následujících týdnů se má rozhodnout o nápravných opatřeních – ve hře je například zákaz platit výrobcům zařízení za předinstalaci Chromu, povinnost sdílet data s konkurencí, nebo dokonce nucený prodej vyhledávače Chrome. Google se proti rozhodnutí samozřejmě odvolá, ale zásah do jeho vyhledávacího impéria může být významný.

Pro ochranu technologických gigantů před regulátory USA nestačí ani miliardové výdaje na lobbing a klanění se Trumpovi. Tyto spory jasně ukazují, že vládní dozorčí orgány mají stále Big Tech v mířidlech. Rozdělení těchto firem za účelem demonopolizace však zatím není na pořadu dne.