Otázky a odpovědi týkající se přezkumu správy ekonomických záležitostí

Otázky a odpovědi týkající se přezkumu správy ekonomických záležitostí

V platnost vstupuje nový rámec pro správu ekonomických záležitostí vhodný pro budoucnost

1. Jaké jsou hlavní cíle nového rámce pro správu ekonomických záležitostí?

Hlavními cíli nového rámce pro správu ekonomických záležitostí je posílit udržitelnost dluhu a prosadit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech prostřednictvím prioritních investic a reforem podporujících růst. Tento rámec pomůže zvýšit konkurenceschopnost EU a lépe ji připravit na budoucí výzvy tím, že podpoří pokrok směrem k zelené, digitální, inkluzivní a odolné ekonomice a rovněž posílí bezpečnostní kapacitu Evropy.

Reformy mají zajistit, aby byl tento rámec jednodušší, transparentnější a účinnější, s vyšší mírou odpovědnosti členských států a lepším prosazováním. Zohledňují potřebu realistickým, postupným a trvalým způsobem snížit vysokou úroveň veřejného dluhu, který narostl i v důsledku pandemie COVID-19. Nový rámec vychází rovněž ze zkušeností získaných z politické reakce EU na finanční krizi, kdy nedostatek investic zbrzdil rychlé hospodářské oživení.

1. Jak reformy zajišťují, aby fiskální pravidla EU odpovídala budoucím výzvám?

Nový rámec pro správu ekonomických záležitostí byl navržen tak, aby pomohl řešit stávající i nové výzvy. Uznává, že obezřetné fiskální strategie i investice a reformy, které posilují udržitelný růst, jsou nejen nezbytné, ale navíc se vzájemně upevňují.

Revidovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí přispěje ke zvýšení odolnosti Evropy, a to tím, že umožní strategické investice a reformy a realistickým, postupným a trvalým způsobem sníží vysokou míru zadlužení.

1. Jaké jsou hlavní změny nového rámce pro správu ekonomických záležitostí?

Cílem nového rámce pro správu ekonomických záležitostí je posílit udržitelnost veřejného dluhu s přihlédnutím k potřebě snížit výrazně zvýšenou úroveň veřejného dluhu a posílit udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím investic a reforem způsobem, který zachová odpovědnost členských států. Rámec bude jednodušší a bude zohledňovat různé fiskální výzvy členských států.

Ústředními prvky nového rámce jsou:

• Vyšší míra odpovědnosti členských států s národními střednědobými fiskálně-strukturálními plány, které slučují fiskální, reformní a investiční politiku každého členského státu ve společném rámci EU. Tyto reformy a investice by měly pomoci vybudovat zelenou, digitální a odolnou ekonomiku budoucnosti a zvýšit konkurenceschopnost EU.
• Jednodušší a transparentnější pravidla s postupy fiskální korekce formulovanými z hlediska víceletých výdajových cílů, které zajistí, aby se veřejný dluh snižoval nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby schodky zůstaly pod úrovní 3 % HDP.
• Postupnější postupy fiskální korekce, budou-li podpořeny důvěryhodnými reformními a investičními závazky, které podporují udržitelný a inkluzivní růst v souladu s prioritami EU.
• Lepší prosazování a společné záruky jako protiváha větší volnosti členských států při stanovování postupů fiskální korekce.
• Nové celounijní minimální normy pro nezávislost a technickou kapacitu a úkoly vnitrostátních nezávislých fiskálních institucí, jakož i zásada „dodržuj, nebo vysvětli“ platící pro vnitrostátní orgány, pokud jde o doporučení těchto institucí.

1. Kdy vstoupí nový rámec v platnost?

Evropský parlament a Rada právní předpis formálně přijaly v dubnu 2024. Tento nový rámec vstoupil v platnost dne 30. dubna 2024.

1. Jak nový rámec přispěje k odpovídající úrovni veřejných investic, které mají za cíl zajistit společné priority EU?

Hlavním cílem nového rámce je podporovat udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a zajistit, aby úroveň veřejného dluhu zůstala udržitelná. Rámec uznává, že kromě fiskální konsolidace mají reformy a investice zásadní význam pro podporu růstu i pro snížení dluhu a že jsou zapotřebí k řešení společných výzev, zejména ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

Nový rámec podporuje realizaci investic a reforem několika způsoby:

• na členské státy budou ve srovnání se starým rámcem kladeny realističtější požadavky z hlediska korekce:
  • Členské státy s menšími fiskálními problémy (což obecně znamená dluh nižší než 60 % HDP a schodek nižší než 3 % HDP) budou moci, pokud si to přejí, vynaložit více prostředků než podle starého rámce.
  • Členské státy, které se potýkají s fiskálními problémy, budou muset zajistit, aby jejich dluh klesal nebo zůstal na obezřetné úrovni a/nebo aby jejich schodek klesl nebo zůstal pod úrovní 3 %. Budou však mít možnost tak učinit pozvolnějším způsobem, pokud se zaváží k provádění určitých investičních a reformních opatření, která se zabývají společnými prioritami EU a doporučeními pro jednotlivé země vydanými v rámci evropského semestru. V takovém případě lze období korekce (tj. časový rámec, v němž se prostřednictvím kombinace fiskálních úprav, reforem a investic začne míra zadlužení členského státu udržitelně snižovat) prodloužit ze čtyř až na sedm let. Nový rámec rovněž zpřísní režim prosazování, aby se zajistilo, že členské státy budou závazky plnit.
• Nový rámec zavádí jediný operační ukazatel, konkrétně míru růstu čistých výdajů, pro posouzení toho, jak členské státy dodržují nová pravidla. Tento ukazatel není ovlivněn kolísáním příjmů a výdajů na nezaměstnanost, které je způsobeno hospodářskými okolnostmi.
  • To znamená, že pokud jsou daňové příjmy nižší v důsledku pomalejšího hospodářského růstu, nemusí členské státy snižovat výdaje, aby nižší příjmy kompenzovaly. Podobně, pokud se zvýší nezaměstnanost a výdaje na dávky v nezaměstnanosti, nebudou členské státy muset vynakládat méně prostředků na jiné politiky. To znamená, že členské státy budou moci během obtížnějších hospodářských období lépe podporovat svoji ekonomiku.
  • Zároveň, když se díky silnému hospodářskému růstu nebo neočekávaným příjmům rychle zvýší příjmy, budou členské státy muset tyto příjmy použít k vytvoření fiskálních rezerv pro pozdější období. Tyto dočasné příjmy nebudou moci využít ke korekci ani k financování jakýchkoli trvalých opatření.

• • Jediný ukazatel je definován jako veřejné výdaje bez nových opatření na straně příjmů, jako jsou nová daňová opatření. To znamená, že členské státy se mohou rozhodnout vynaložit více prostředků, než je výdajový strop, pokud jsou tyto dodatečné výdaje financovány z nových opatření na straně příjmů. Systém proto neomezuje schopnost členských států zvyšovat veřejné výdaje tam, kde se tak rozhodnou, pokud je zvýšení veřejných výdajů řádně financováno.

• Nový rámec chrání vnitrostátní výdaje na programy spolufinancované EU vyloučením těchto výdajů z hlavního ukazatele fiskálního monitoringu.
  • To znamená, že vnitrostátní výdaje na investiční projekty spolufinancované EU mohou být zvýšeny, aniž by se to dotklo dodržování fiskálních pravidel EU.
  • Naopak členské státy již nebudou mít motivaci ke snižování výdajů na tyto investiční projekty, aby dosáhly svých fiskálních cílů.

1. Jak nový rámec zajistí udržitelné a zdravé veřejné finance? Jaké záruky jsou obsaženy v nových pravidlech pro zajištění udržitelného snižování dluhu?

Nový rámec zavádí dozor založený na míře rizika, který členské státy rozlišuje na základě jejich individuální fiskální situace. Tento přístup se bude řídit společným transparentním rámcem EU opírajícím se o ochranná opatření, která zajistí, že se dluh bude snižovat (ochranné opatření pro udržitelnost dluhu), nebo poskytnou rezervu pro odolnost pod referenční hodnotou pro schodek ve výši 3 % HDP, kterou stanoví Smlouva, s cílem vytvořit fiskální rezervy (ochranné opatření pro odolnost schodku).

Pro každý členský stát se schodkem veřejných financí vyšším než 3 % HDP nebo s veřejným dluhem vyšším než 60 % HDP vydá Komise zvláštní tzv. „referenční trajektorii“. Tato trajektorie poskytne členským státům pokyny pro přípravu jejich plánů a zajistí, aby se dluh dostal na věrohodně sestupnou dráhu nebo zůstal na obezřetné úrovni.

Členským státům se schodkem veřejných financí nižším než 3 % HDP a veřejným dluhem nižším než 60 % HDP poskytne Komise technické informace, aby zajistila, že jejich schodek zůstane i ve střednědobém horizontu pod referenční hodnotou 3 % HDP. Učiní tak na žádost členského státu.

1. Bude podle nového rámce zachována prahová hodnota schodku ve výši 3 % HDP a prahová hodnota dluhu ve výši 60 % HDP?

Referenční hodnoty stanovené ve Smlouvě (3 % HDP pro schodek a 60 % HDP pro veřejný dluh) zůstanou nezměněny.

Pokud plánovaný nebo zjištěný schodek překročí referenční hodnotu 3 % HDP, zahájí se proces přípravy zprávy Komise na základě čl. 126 odst. 3 Smlouvy a stanoviska Hospodářského a finančního výboru na základě čl. 126 odst. 4 Smlouvy.

Cílem nového rámce je navíc zajistit realistický, postupný a trvalý postup snižování dluhu v případě, že dluh překročí referenční hodnotu 60 % HDP, a zároveň zajistit, aby byl tento rámec důvěryhodný a napomáhal udržitelnému růstu.

1. Změní se podle nového rámce postup při nadměrném schodku?

Postup při nadměrném schodku v případě, že schodek veřejných financí překročí referenční hodnotu 3 % HDP, zůstává nezměněn. Jak bylo oznámeno dříve, Komise navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře tohoto roku. Jako první krok připraví Komise pro tyto členské státy zprávu dle čl. 126 odst. 3, a to v kontextu jarního balíčku evropského semestru naplánovaného na 19. června 2024.

Postup při nadměrném schodku v případě porušení referenční hodnoty veřejného dluhu ve výši 60 % HDP je posílen, pokud jde o aktivaci a zrušení. Bude zaměřen na odchylky členských států, které mají veřejný dluh vyšší než 60 % HDP, od dráhy čistých výdajů, k níž se členský stát zavázal a kterou Rada schválila v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. Pokud saldo kontrolního účtu překročí určité číselné prahové hodnoty a dluh členského státu přesahuje 60 % HDP, musí Komise vypracovat zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, v níž posoudí, zda by měl být zahájen postup při nadměrném schodku na základě dluhového kritéria, pokud není stav rozpočtu téměř vyrovnaný nebo v přebytku. Klíčovým významným faktorem v takové zprávě by byly podstatné problémy v oblasti veřejného dluhu.

1. Jak zohlední referenční trajektorie Komise problémy členských států v oblasti veřejného dluhu? Kdy je Komise zveřejní?

Pro členské státy, jejichž veřejný dluh přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP nebo jejichž schodek veřejných financí přesahuje referenční hodnotu 3 % HDP, vydá Komise referenční trajektorie pro dráhu čistých výdajů. Tato referenční trajektorie bude zahrnovat standardní čtyřleté období korekce národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a jeho možné prodloužení nejvýše o tři roky. Jejím účelem je poskytnout členským státům pokyny při navrhování dráhy čistých výdajů, která bude zahrnuta do jejich střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.

Referenční trajektorie bude pro každý členský stát odlišná a zohlední problémy členského státu v oblasti veřejného dluhu. Zejména pak zajistí, aby:

• míra zadlužení byla uvedena na věrohodně sestupnou dráhu nebo zůstala na obezřetné úrovni,
• schodek veřejných financí byl snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a byl pod touto hodnotou udržen,
• předpokládaná míra zadlužení se snížila minimálním ročním průměrným tempem v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu,
• bylo dosaženo konvergence ke společné rezervě pro odolnost vůči referenční hodnotě schodku ve výši 3 % HDP,
• byla prováděna minimální referenční fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP za rok, dokud schodek zůstane nad 3 % HDP,
• fiskální stimul v horizontu plánu byl lineární a přinejmenším úměrný celkovému úsilí během celého období korekce.

Členským státům se schodkem veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP i veřejným dluhem pod referenční hodnotou 60 % HDP poskytne Komise technické informace týkající se strukturálního primárního salda, které je nezbytné k zajištění toho, aby se schodek veřejných financí udržel pod referenční hodnotou 3 % HDP. Učiní tak na žádost členského státu.

1. Bude v novém rámci zachována obecná úniková doložka?

Obecná úniková doložka bude v novém rámci zachována a bude aktivována v případě prudkého hospodářského propadu v EU a/nebo eurozóně.

Doložka umožňuje členským státům přijmout opatření k náležitému řešení krizí a zároveň se odchýlit od rozpočtových požadavků, které by se ve fiskálním rámci EU jinak uplatňovaly.

Obecná úniková doložka bude rovněž posílena tím, že Rada nyní na základě návrhu Komise rozhoduje o aktivaci nebo prodloužení použitelnosti doložky a stanoví související lhůty.

1. Jak budou střednědobé plány fungovat v praxi?

Ústředním prvkem nového rámce jsou nové střednědobé fiskálně-strukturální plány. Členské státy vypracují a předloží plány, v nichž stanoví své fiskální cíle, prioritní reformy a investice či opatření k řešení případných makroekonomických nerovnováh během období fiskální korekce. Období korekce označuje časový rámec, v němž se prostřednictvím kombinace fiskálních úprav, reforem a investic začne míra zadlužení členského státu udržitelně snižovat a schodek se sníží na referenční hodnotu nebo zůstane pod referenční hodnotou.

Tyto plány poté na základě společných kritérií EU posoudí Komise a schválí Rada.

Začleněním fiskálních, reformních a investičních cílů do jednotného střednědobého plánu tak vznikne soudržný a efektivní proces. Posílí odpovědnost členských států, jelikož jim poskytne větší volnost při stanovování vlastních postupů fiskální korekce a reformních a investičních závazků. Aby se usnadnilo účinnější monitorování a prosazování implementace těchto závazků, členské státy budou předkládat výroční zprávy o pokroku.

1. Jak budou střednědobé fiskálně-strukturální plány dohodnuty a lze je odmítnout? Jaká bude úloha Rady v tomto procesu?

Předložení plánu bude předcházet důkladný technický dialog s Komisí. V případě členských států s veřejným dluhem přesahujícím 60 % HDP nebo se schodkem vyšším než 3 % HDP předloží Komise rovněž referenční víceletý postup korekce ve smyslu čistých primárních výdajů.

Jakmile bude plán předložen, Komise jej posoudí na základě společných a transparentních metodik. Komise si ponechá možnost vyžádat si dodatečné informace nebo požádat o revidovaný plán. Poté, co Komise střednědobý plán posoudí, Rada může tento plán buď schválit, nebo doporučit, aby členský stát znovu předložil pozměněný plán.

Jakmile bude plán schválen Radou, měly by se jím řídit roční vnitrostátní rozpočty během celého období, na které se plán vztahuje, tj. čtyři nebo pět let v závislosti na délce vnitrostátního legislativního období. Plán je možné pozměnit pouze tehdy, existují-li objektivní okolnosti, které brání jeho provádění, nebo v případě nově jmenované vlády.

1. Jak se změní postup při makroekonomické nerovnováze?

Nový přístup k provádění postupu při makroekonomické nerovnováze v rámci nového rámce pro správu ekonomických záležitostí nevyžaduje žádné legislativní změny. Jeho cílem je podpořit postup při makroekonomické nerovnováze prostřednictvím silnějšího přístupu zaměřeného na budoucnost.

Prvním cílem je klasifikovat nerovnováhu dynamičtějším způsobem. V praxi to znamená, že při rozhodování o existenci nerovnováhy a při posuzování toho, zda byla nerovnováha napravena, bude kladen větší důraz na to, zda se rizika snižují nebo narůstají, a na politiky, které jsou zapotřebí k nápravě nerovnováhy.

Druhým cílem je posílit preventivní úlohu postupu při makroekonomické nerovnováze. V praxi to znamená, že jak první screening nerovnováhy ve zprávě mechanismu varování, tak posouzení existence nerovnováhy v hloubkových přezkumech se více zaměří na budoucnost s cílem včas odhalit a řešit vznikající nerovnováhy. Zpráva mechanismu varování může navrhnout, aby bylo provedeno více hloubkových přezkumů, než tomu bylo v posledních letech, pokud první screening uvedený ve zprávě mechanismu varování naznačuje, že mohou existovat rizika nerovnováhy.

Bude posílen dialog mezi Komisí a členskými státy o makroekonomických výzvách. Cílem tohoto dialogu bude posílit odpovědnost členských států prostřednictvím lepšího společného porozumění mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o výzvy zjištěné v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a politiky potřebné k jejich řešení. To by mělo vést k závaznému příslibu členských států zahrnout opatření k prevenci nebo nápravě nerovnováhy do svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánů. Zároveň s tím se zintenzivňuje prosazování, jelikož pokud by tato opatření v plánech nebyla prováděna, mohlo by to vést k eskalaci postupu, konkrétně zahájení postupu při nadměrné nerovnováze.

V neposlední řadě je cílem nového rámce více zviditelnit rozměr nerovnováhy v EU a eurozóně. První viditelnou změnou je zahrnutí údajů pro EU a eurozónu do všech srovnávacích ukazatelů v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Silnější rozměr nerovnováhy na úrovni EU a eurozóny upozorní na slabiny, které EU a eurozóna jako celek má, a na to, jak jednotlivé členské státy k těmto problémům přispívají.

1. Jaké změny týkající se dohledu po ukončení programu nový rámec nabízí?

Přezkum správy ekonomických záležitostí zjistil, že i když rámec pro dohled po ukončení programu obecně fungoval dobře, jeho uplatňování by mělo být cílenější a efektivnější. Dohled po ukončení programu by se měl zaměřit zejména na následující cíle:

• posouzení schopnosti členských států splácet s ohledem na hospodářskou, fiskální a finanční situaci,
• monitorování realizace nedokončených reforem, které byly zahájeny v rámci ozdravného programu, a
• posouzení toho, zda jsou nutná nápravná opatření v souvislosti s obavami týkajícími se schopnosti splácet nebo trvalého přístupu na trh.

S ohledem na tyto cíle by se intenzita dohledu po ukončení programu v průběhu času a s hodnocením rizik měla vyvíjet:

• Počáteční roky dohledu by byly intenzivnější, zejména za účelem monitorování realizace nedokončených reforem dohodnutých v rámci ozdravného programu, přičemž intenzita by se po realizaci reforem snížila.
• V „normálním“ období by se dohled po ukončení programu zaměřil na posouzení schopnosti splácet a mohl by být zjednodušen tam, kde jsou rizika splácení hodnocena jako nízká, a to i prostřednictvím lepší integrace s dalšími nástroji dohledu.
• Pokud by se hospodářská, fiskální nebo finanční situace zhoršila, dohled po ukončení programu by opět nabral na intenzitě a posoudil by, zda jsou zapotřebí nápravná opatření.

1. Jak nový rámec ovlivní evropský semestr?

Tento nový proces fiskálního dohledu bude začleněn do již existujícího evropského semestru, který zůstane ústředním rámcem pro koordinaci hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti.

Po všech členských státech bude požadováno, aby ve svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánech zohlednily priority stanovené v doporučeních pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru. Tyto plány spojí stávající programy stability a konvergenční programy s národními programy reforem. Budou muset zohlednit plány členských států pro oživení a odolnost během doby trvání Nástroje pro oživení a odolnost, aby byla zajištěna soudržnost politik.

Členské státy budou každoročně podávat zprávy o pokroku v plnění těchto závazků a o opatřeních přijatých k plnění doporučení pro jednotlivé země. Komise bude na plnění těchto vnitrostátních závazků pozorně dohlížet.

1. Jak se budou během doby trvání Nástroje pro oživení a odolnost fiskálně-strukturální plány vzájemně ovlivňovat s plány pro oživení a odolnost?

Fiskální a strukturální politiky předložené ve střednědobých fiskálně-strukturálních plánech by měly být v souladu s plány členských států pro oživení a odolnost. Nedílnou součástí nových plánů by měly být zejména strukturální reformy a investice navržené v plánech pro oživení a odolnost do roku 2026.

Závazky členských států v rámci plánů pro oživení a odolnost budou zohledněny při prodlužování období fiskální korekce v první etapě plánů.

1. Jak tyto změny zjednoduší rámec pro správu ekonomických záležitostí?

Nový rámec pro správu ekonomických záležitostí zjednoduší procesy a postupy několika způsoby:

• Za prvé se fiskální dohled nyní zaměří na jediný operační ukazatel, konkrétně na víceletou dráhu čistých výdajů členského státu, jak ji schválila Rada. Tato dráha bude sloužit jako základ pro provádění ročního fiskálního dohledu po dobu trvání střednědobého fiskálně-strukturálního plánu členského státu. Několik ustanovení z předchozího rámce, jako je doporučená hodnota pro snižování dluhu, střednědobý rozpočtový cíl a postup při významné odchylce, se zrušuje.
• Za druhé bude každoroční monitorování ze strany Komise pro členské státy méně zatěžující. Namísto svých každoročních doporučení pro fiskální politiku se Komise zaměří na to, jak členské státy dodržují víceletou dráhu čistých výdajů. Členské státy budou muset namísto ročních programů stability nebo konvergenčních programů a národních programů reforem předkládat výroční zprávy o plnění.
• Za třetí, reforma zjednoduší postupy prosazování, které budou většinou vyvolány odchylkami od dohodnutých drah čistých výdajů u postupů při nadměrném schodku založených na zadlužení, přičemž postup zůstane nezměněn v případě schodků přesahujících 3 % HDP.

1. Jak reformy posilují odpovědnost členských států za správu ekonomických záležitostí?

Nový rámec pro správu ekonomických záležitostí usiluje o posílení vlastní odpovědnosti členských států tím, že členským státům umožní navrhovat a předkládat vlastní střednědobé fiskálně-strukturální plány stanovující jejich fiskální cíle, prioritní reformy a investice a opatření k řešení případné makroekonomické nerovnováhy po dobu nejméně čtyř let.

Nový rámec dohledu založený na posouzení rizik poskytuje členským státům větší míru flexibility při stanovování vlastních postupů korekce.

Počítá rovněž s důležitou úlohou nezávislých fiskálních institucí.

• Všechny členské státy EU – nejen členské státy eurozóny – budou muset mít nezávislou fiskální instituci. Tyto instituce budou muset posuzovat, vypracovávat nebo schvalovat makroekonomické prognózy, z nichž vycházejí roční a víceleté rozpočtové plány vlád, a sledovat dodržování vnitrostátních fiskálních pravidel. Tyto změny pomohou podnítit další diskuse o vnitrostátních fiskálních plánech na vnitrostátní úrovni, což povede k vyšší míře odpovědnosti členských států.
• Nový rámec rovněž počítá s úlohou nezávislých fiskálních institucí ve fiskálním dohledu na úrovni EU. Osm let po vstupu nařízení o preventivní složce v platnost budou nezávislé fiskální instituce muset posoudit makroekonomické prognózy, z nichž vycházejí střednědobé fiskálně-strukturální plány.
• Na žádost členského státu mohou být nezávislé fiskální instituce rovněž pověřeny následným každoročním posouzením souladu s dráhou výdajů a analýzou faktorů, které by případně mohly vysvětlit jakoukoli odchylku.

1. Jak pomůže nový rámec občanům?

Nový rámec pro správu ekonomických záležitostí je prostředkem k dosažení cíle. V konečném důsledku usiluje o podporu zaměstnanosti, růstu, investic, sociální spravedlnosti a makroekonomické stability ve prospěch všech občanů EU.

Usnadnění reforem a investic při současném zlepšení udržitelnosti dluhu zajistí, že bude EU připravena čelit stávajícím i novým výzvám. Mezi tyto výzvy patří budování zelené, digitální, inkluzivní a odolné ekonomiky, která poskytuje ochranu a příležitosti všem občanům EU.

Zdravé veřejné finance nakonec pomáhají udržet náklady na financování na nízké úrovni, což usnadňuje soukromé investice a spotřebu, a to pomáhá stimulovat růst a vytvářet pracovní místa.

1. Jaké jsou další kroky podle nového rámce?

Dne 19. června představí Komise jarní balíček evropského semestru na rok 2024. V rámci tohoto balíčku předloží Komise zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, ve kterých uvede, pro které členské státy Radě navrhuje, aby byly zahájeny postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku.

Rovněž poskytne členským státům pokyny ohledně obsahu jejich střednědobých fiskálně-strukturálních plánů a výročních zpráv o pokroku, které budou muset předložit. Jakmile Komise poskytne tyto vstupy, budou zahájeny technické dialogy s členskými státy.

Členské státy musí připravit a předložit své střednědobé plány, které budou muset být prováděny od roku 2025, do 20. září 2024. Komise začne plány posuzovat ihned po jejich předložení a vyhodnocení plánů by měla zveřejnit do šesti týdnů od jejich obdržení. Tato lhůta může být v případě potřeby prodloužena o další dva týdny.