Ministři financí jednali o srážkových daních a modernizaci přeshraničních transakcí
Ministři financí jednali o srážkových daních a modernizaci přeshraničních transakcí
V úterý 14. května se v Bruselu uskutečnilo formální zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), které se věnovalo směrnici o srážkových daních, modernizaci fakturování přeshraničních transakcí či plánu na obnovu Ukrajiny. Českou republiku na jednání zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Daňová směrnice FASTER
Rada dosáhla obecného přístupu ohledně Směrnice o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní (tzv. FASTER). Cílem směrnice je zvýšit spolehlivost a efektivnost postupů v oblasti srážkové daně v EU pro přeshraniční investory, vnitrostátní daňové orgány a finanční zprostředkovatele, jako jsou banky nebo investiční platformy.
Dle informací Ministerstva financí Česká republika výnosy z dividend zdaňuje srážkovou daní přímo u firmy, která dividendy vyplácí. Avšak jiné evropské země, jako například Německo, používají refundační systém a vrací zaplacené daně investorům ze zahraničí. „Tento systém je však složitý a výplata vracené daně může být zdlouhavá,“ uvádí ministerstvo.
Česká republika zpočátku administrativní systém navržený směrnicí odmítala, jelikož je přizpůsoben právě zejména státům s refundačním systémem, což by v Česku vedlo ke zvýšení administrativní zátěže. Po posledních dojednaných úpravách textu směrnice v souladu s požadavky české strany a rozšíření výjimek z její aplikace, kývli nakonec tuzemští zástupci na její přijetí.
DPH v digitální éře
Ministři financí si následně vyměnili názory na balíček týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) v digitálním věku, který cílí na boj proti podvodům v oblasti DPH, klade důraz na podporu podniků a rozvoj digitalizace.
„Přivítali jsme to, protože jednotná pravidla jsou dobrou zprávou i pro české podnikatele,“ komentoval balíček ministr Stanjura. Cílem změn je modernizace fakturování přeshraničních transakcí díky přechodu na obecnou elektronickou fakturaci a sjednocení informací, které musí osoby povinné k DPH o každé přeshraniční transakci oznamovat.
Cílem balíčku je rovněž umožnit registraci k DPH pouze jednou pro všechny členské státy EU, a to rozšířením a zlepšením fungování stávajících systémů jednoho správního místa a mechanismů přenesení daňové povinnosti.
Plán obnovy Ukrajiny
V průběhu další části jednání Rada přijala prováděcí rozhodnutí pro tzv. Plán pro Ukrajinu, který byl předložen ukrajinskou vládou. Tento plán připravuje půdu pro pravidelnou a předvídatelnou finanční podporu obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny v příštích čtyřech letech. Jeho schválení bylo podmínkou pro čerpání finančních prostředků z Nástroje pro Ukrajinu, který počítá v letech 2024 až 2027 s podporou ve výši 50 mld. eur. Letos by Ukrajina mohla z tohoto nástroje získat až 15,9 mld. eur.
Diskuse se prostřednictvím videokonference zúčastnil také ukrajinský ministr financí Sergej Marčenko, který se svými unijními protějšky rovněž jednal o využití mimořádných zisků ze zmrazených finančních prostředků ruské centrální banky a o 14. sankčním balíčku.
Další témata
Rada rovněž přijala závěry k finanční gramotnosti, jejichž cílem je přispět k dokončení unie kapitálových trhů. Ministři také schválili závěry o výzvách pro fiskální udržitelnost vyplývajících ze stárnutí populace a byli rovněž informováni o aktuálním stavu legislativních návrhů v oblasti finančních služeb.
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
13.06.2024 Vyplatí se ještě investovat do Nvidie, Applu…
11.06.2024 Co zaznělo na Analytickém fóru 2024?
03.06.2024 Investujte a vybudujte si dodatečný příjem…
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Petr Lajsek, Purple Trading
Zdraží barel ropy brent na 90 dolarů? Co to znamená pro benzín a naftu?
Ali Daylami, BITmarkets
Štěpán Křeček, BHS
Druhá inflační vlna není na obzoru. Inflace se vrací ke svému cíli
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Pomerančový džus jen pro bohaté? Cena kontraktů dosáhla historického maxima
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Miroslav Novák, AKCENTA
Domácí ekonomika v 1. čtvrtletí vzrostla, ale čekala se trochu lepší čísla