Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí ČR na léta 2025 až 2027 a Konvergenční program České republiky

Vláda dnes na svém zasedání schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na roky 2025 až 2027 a k ní přiložený Konvergenční program České republiky (duben 2024). Strategie bude závazným vodítkem při přípravě návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

Klíčovým výstupem Rozpočtové strategie jsou závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů. Po projednání a schválení Vládou České republiky se stávají konsolidované výdajové rámce závaznými hodnotami pro přípravu návrhu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na příští rok, stejně jako pro projekci jejich střednědobých výhledů. Pro rok 2025 činí konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů celkem 2 364 mld. Kč, pro rok 2026 celkem 2 408 mld. Kč a 2 430 mld. Kč pro rok 2027.

„Rozpočtová strategie je výchozím bodem nového rozpočtového cyklu. Schválené výdajové rámce jsou maximálními limity. Při sestavování příštího rozpočtu budu apelovat na ostatní členy vlády, abychom byli umírnění, prioritizovali své požadavky na výdaje a nevyužili celý prostor schválených výdajových rámců. Tato vláda snižuje deficity a v rozpočtování by neměla jít na maximum možného, co dovolí střednědobá strategie. Naopak nám minulé roky ukázaly, že je dobré ponechat si prostor pro případné krize, které by vyžadovaly mimořádné výdaje,“ řekl k projednané rozpočtové strategii ministr financí Zbyněk Stanjura.

Konvergenční program popisuje záměry a cíle hospodářské politiky pro roky 2024 až 2027 zasazené do makroekonomického kontextu. Kromě toho se věnuje i dlouhodobým trendům. Po schválení vládou bude zaslán Evropské komisi k posouzení.

V letošním roce predikce Konvergenčního programu očekává deficit veřejných financí 2,3 % HDP. Zadlužení veřejných financí by mělo vzrůst mírně nad 45 % HDP. Ke snížení deficitu sektoru vládních institucí pod 3 % HDP výrazně napomáhá vládní ozdravný balíček. Ten působí na saldo veřejných financí zejména v letošním roce, nicméně v menším rozsahu zlepší saldo i v letech 2025 a 2026. Pozitivní působení konsolidačního balíčku na veřejné rozpočty zároveň umožňuje navýšení investičních výdajů např. do obranyschopnosti země nebo dopravní infrastruktury při současném plnění fiskálních pravidel danými zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V příštím roce pak budou investiční výdaje dále posíleny rostoucími objemy prostředků z fondů Evropské unie, ať už jde o programové období 2021-2027 nebo Národní plán obnovy.

V dalších letech bude nastavení fiskální politiky determinováno ustanoveními zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a mělo by tak být mírně restriktivní. Na konci horizontu výhledu v roce 2027 by deficit veřejných financí mohl dosáhnout výše 1,2 % HDP a stále bude primárně tvořen schodkovým hospodařením státního rozpočtu. Úroveň zadlužení veřejných financí se bude zvyšovat a kulminovat v roce 2026 na hodnotě mírně přes 47 % HDP.

Zdroj: ČSÚ, Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí ČR na léta 2025–2027, Konvergenční program ČR (duben 2024).

Poznámka:

Oba dokumenty vychází z makroekonomické a fiskální predikce, jejichž reálnost posoudil 16. dubna 2024 nezávislý Výbor pro rozpočtové prognózy. Výbor pro rozpočtové prognózy vyhodnotil makroekonomickou predikci i predikci příjmů jednomyslně jako realistické. V případě Rozpočtové strategie navíc posuzuje Národní rozpočtová rada, zda je odvození výdajových rámců v souladu s platným zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a schválenou metodikou. I v tomto případě bylo hodnocení kladné.

Rozpočtová strategie je vypracována dle § 9 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Konvergenční program je každoročně zpracováván na základě článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie a aktuálního znění nařízení Rady Evropské unie o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. Vzhledem k legislativním změnám na úrovni EU budou mít nově všechny členské státy EU povinnost připravovat tzv. národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, který nahradí Konvergenční program (a Národní program reforem).