Generace Z zakládá ŽP až před třicítkou. Hrozbou je pro ni hlavně invalidita

Generace Z přistupuje k pojištění pracovní neschopnosti nebo invalidity s rezervou, průměrný věk sjednání životního pojištění v Česku je 27,8 let. Tvrdí to aktuální analýza České asociace pojišťoven. Podle aktuálních statistik je přitom sjednání takové smlouvy na místě, průměrný občan totiž stráví v nemocnici šest dní ročně. Riziko hospitalizace se nevyhýbá ani mladším ročníkům, u mladých mužů dosahuje až hranice deseti procent.

Podle aktuální analýzy České asociace pojišťoven si Češi sjednávají životní pojištění v průměru v osmadvaceti letech. „Na relativně nízký průměr mají vliv především děti do čtyř let, které pojišťují rodiče, často jako další osobu na smlouvě. To je určitě dobré zjištění, protože ukazuje, že Češi chápou význam životního pojištění jako záchranné sítě před finančními následky výpadky příjmu. A k těm s takto malými dětmi dochází opravdu často,“ vysvětluje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. První pojistná událost se mladistvým nejčastěji přihodí do patnácti let věku.

Největší hrozbou pro generaci Z je především invalidita. Na pozoru by se měli mít především mladí muži do třiceti let věku. Podle dat České asociace pojišťoven se u nich riziko hospitalizace pohybuje kolem hranice deseti procent. Jen pro představu – invalidní důchod u nás pobírá přibližně 400 tisíc lidí. Ve věkové skupině od 18 do 29 let je nejčastější invalidita nejvyššího třetího stupně, která znamená pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 procent, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Mezi diagnózami převládají duševní poruchy a nemoci nervové, svalové a kosterní soustavy.

Milionový rozdíl mezi celoživotním výdělkem a invalidním důchodem

Pro sjednání životního pojištění v nižším věku mluví zejména dva argumenty. Mladý člověk je obecně zdravější a z pohledu pojišťovny tak méně rizikový. Mladí lidé také mohou v případě nepřízně osudu ztratit nejvíce. Například absolvent univerzity, který svoji kariéru teprve začíná a pobírá “pouze” průměrnou hrubou mzdu přes 41 tisíc, by za invaliditu třetího stupně inkasoval od státu invalidní důchod kolem 21 tisíc korun. Rozdíl mezi celoživotním výdělkem a invalidním důchodem pak dosahuje milionových částek.

Odborníci doporučují začít s ochranou proti největším rizikům, u nichž hrozí dlouhodobý výpadek příjmů a omezení uplatnění. Jádrem životního pojištění by tedy mělo být pojištění invalidity. To pokrývá dlouhodobé následky vážných úrazů i nemocí, které výrazně zasáhnou do života. „U mladých lidí bývá právě pojištění invalidity základem jejich smlouvy, a to často na vysoké pojistné částky. Je zřejmé, že si klienti spolu s jejich poradci uvědomují riziko dlouhodobého omezení schopnosti pracovat a zaměřují se na ošetření takové situace,” potvrzuje Jana Rodová, vedoucí úseku produktového a procesního řízení pojišťovny YOUPLUS.

I malá částka dokáže velké věci

Pojistka, která opravdu pomůže v těžkých situacích, by měla být doplněná ještě pojištěním trvalých následků úrazů, vážných nemocí a dlouhodobé pracovní neschopnosti. Někteří lidé se stále chybně soustředí na drobná rizika, díky kterým mohou například za zlomenou končetinu inkasovat několik tisíc korun formou výplaty denního odškodného v řádech stokorun. Často to však dělají na úkor pojištění trvalých následků úrazů, kde mohou přijít o miliony korun.

„Jednotlivé tarify se dají kombinovat tak, aby za přijatelné pojistné bylo možné dosáhnout ideální varianty pro konkrétního klienta. Tedy krýt na základní částky trvalé následky úrazů prakticky bez omezení rozsahu a pro rozsáhlé následky velkých úrazů krytí dle potřeby ještě navýšit. Vídáme to třeba u klientů, kteří tráví hodně času na cestách a obávají se autonehod,” objasňuje Jana Rodová.

 Mezi důležité aspekty úrazového pojištění patří rovněž takzvaná progrese. Ta hraje ve prospěch klienta, protože i při pojištění na relativně malou částku se dokáže v případě vážného tělesného poškození přetavit v mnohem vyšší plnění. „Pojištění s progresí 850 procent sjednané na jeden milion se chová tak, že drobná poškození se počítají jako procento z jednoho milionu, ale v případě, že by došlo k mnohem horším následkům jako oslepnutí nebo ochrnutí, plnění by se vyšplhalo na 8,5 milionu korun,” vysvětluje Jana Rodová z pojišťovny YOUPLUS.

Jak pojistit sporty?

Naskytne se vám příležitost si na teambuildingu vyzkoušet jízdu třeba na sněžném skútru, proletět se v horkovzdušném balonu či závodit na motokárách? Naprostá většina společností z pojištění vylučuje sporty, které považuje za rizikové. Do této kategorie často spadá i řada relativně běžných aktivit, jako například skialpové lyžování. Zpravidla proto budete potřebovat připojištění pro rizikové sporty.

„V tomto ohledu je životní pojištění od YOUPLUS výjimkou. Přestože klient nemá pojištění sjednané pro rizikové sporty, pojišťovna je kryje v případě, pokud jde o jednorázovou akci. Naši klienti si tak mohou adrenalinovou akci užít bez obav, že v případě problému zůstanou na holičkách. Myslíme právě na to, že klienti mohou v rámci jednorázových aktivit mít možnost vyzkoušet si i adrenalinové a vysoce rizikové aktivity, a proto tyto jednorázové akce jsou naším pojištěním kryté,”  říká Jana Rodová. I díky tomu se pojišťovna těší oblibě u mladých lidí, polovina jejích klientů uzavřela smlouvu do svých třiceti let.

Podle Jany Rodové generace Z oceňuje výhody moderní “digitální” pojišťovny, kdy ke sjednání pojištění či jeho změnám není nutné používat papírové formuláře. Podepsat potřebné dokumenty je možné na dálku bez fyzické přítomnosti, škodní událost pak lze nahlásit on-line a případná komunikace probíhá prostřednictvím e-mailu. Přesto si podle průzkumu IT společnosti Senacor chtějí čtyři z pěti mladých lidí o problematice promluvit osobně nebo telefonicky s odborníkem.„Studenti a absolventi by neměli v této oblasti jednat příliš impulzivně. Nastavení pojištění, výběr vhodných produktů a pojistných částek je rozhodně vhodné projednat s poradcem, který jim pomůže připravit smlouvu tak, aby fungovala právě pro ně,” doporučuje Rodová.