Inflace v březnu zůstala na dvouprocentním cíli ČNB (Analýza makroindikátorů)

Tuzemská meziroční inflace v březnu stagnovala na 2 %, což bylo v souladu s tržním konsensem. Při detailnějším pohledu na více desetinných míst růst spotřebitelných cen stejně jako měsíc před tím dosáhl 1,97 % y/y. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 1,94 %. Oproti poslední prognóze centrální banky zveřejněné na začátku února byla inflace výrazně nižší, když ta ji pro březen čekala na 2,9 % y/y. K významným odchylkám od prognózy ČNB však došlo již během ledna a února.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 0,1 %, tedy v souladu s naší prognózou. Té zhruba odpovídala také struktura meziměsíční inflace. V březnu rostly hlavně ceny pohonných hmot (+1,6 % m/m) a regulované ceny (+0,7 % m/m). Ve vyšší dynamice regulovaných cen se promítlo především výrazné zdražení roční dálniční známky o 53,3 %. Potraviny naproti tomu opět zlevnily, a to o 0,8 % m/m. To částečně vyvažoval nárůst cen alkoholu a tabáku v průměru o 0,5 % m/m, ve kterém se promítl vliv vyšší spotřební daně na tabákové výrobky. Potraviny a nealkoholické nápoje byly jedinou skupinou spotřebního koše, u kterých došlo k poklesu cen v meziročním vyjádření (o 5,9 %). Ty jsou tak hlavním důvodem toho, že inflace zůstává na dvouprocentním cíli ČNB. Meziroční růst regulovaných cen s přispěním dražší dálniční známky zrychlil z 6,0 % na 6,6 % a v případě pohonných hmot pak z 1,2 % na 4,8 %.

Jádrová inflace po únorových 2,8 % y/y v březnu klesla na 2,7 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 2,5 % y/y, avšak pod prognózou ČNB, která čekala 3,3 %. Sezonně očištěná meziměsíční dynamika jádrové inflace podle našeho odhadu zpomalila z 0,46 % na 0,30 %. Únorová hodnota byla pravděpodobně ovlivněna odloženým přeceněním z ledna, když řada prodejců čekala na nové ceny energií. Nadále platí, že vývoj cen zboží a služeb je dosti rozličný. Ceny zboží stejně jako v únoru meziměsíčně stagnovaly a meziročně jen nepatrně vzrostly o 0,1 %. Meziměsíční růst cen služeb sice zpomalil z únorových 0,7 % na 0,4 % v březnu, v meziročním vyjádření ale naopak zrychlil z 5,2 % na 5,4 %. Oblast služeb tak zůstává hlavním důvodem, proč pro centrální banku důležitá jádrová inflace zatím neklesla na její dvouprocentní cíl. Lze tudíž předpokládat, že rychlý růst cen služeb zůstane pro bankovní radu důvodem pro pouze pozvolné snižování úrokových sazeb.

Jak celková tak i jádrová inflace by podle naší prognózy měly do konce roku zůstat v tolerančním pásmu centrální banky, tedy pod 3 % y/y. Celková inflace pravděpodobně v posledním letošním čtvrtletí mírně zrychlí k 2,5 % y/y. Mělo by však jít o čistě technický vliv nízké srovnávací základny loňského roku, když k jeho konci začaly klesat tržní ceny energií. Od začátku letošního roku byl ale tento příznivý vliv převážen výrazným nárůstem regulovaných složek cen energií. Jádrová inflace by se měla nadále nacházet v horní polovině tolerančního pásma ČNB, a tedy i nad 2 % y/y. Důvodem bude stále vysoký růst cen služeb, který standardně bývá oproti cenám zboží více perzistentní.