Inflace v tuzemsku klesla v březnu těsně pod 2% cíl ČNB (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Středem pozornosti tohoto týdne budou cenové statistiky. Tuzemská inflace se podle nás v březnu podívala těsně pod 2 % y/y, a ta jádrová inflace dále zpomalila z únorových 2,8 % na 2,5 % y/y. V USA by inflace měla v meziročním vyjádření mírně zrychlit na 3,4 % (po 3,2 % v únoru), na meziměsíční bázi by to však mělo znamenat zpomalení z 0,4 % na 0,3 %. Zmírňování inflačních tlaků by mělo postupně posouvat Fed blíže k začátku snižování sazeb. V případě, že by se jejich ústup nenaplnil, připadá v úvahu odsunutí prvního snížení sazeb Fedu dále do budoucnosti. ECB v tomto týdnu zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny. Mohla by však již nabídnout jasnější signály ohledně blížícího se prvního snížení sazeb, ke kterému se pravděpodobně odhodlá v červnu. Komunikace ECB by ale vzhledem k nejistotě ohledně další trajektorie dezinflace měla zůstat jestřábí.

Inflace v ČR pod 2 % a obavy kolem jejího znovuoživení v USA.

Tuzemská inflace se v březnu podle našeho odhadu podívala jen těsně pod 2% cíl ČNB, když klesla na 1,9 % y/y. Meziměsíčně byly podle nás spotřebitelské ceny vyšší o 0,1 %. Ke zpomalení inflace pravděpodobně dále přispěly ceny potravin, které klesly v meziměsíčním i meziročním vyjádření. Naopak pohonné hmoty zdražily o 1,6 % m/m. Směrem nahoru bude působit i nárůst ceny dálniční známky o 53 % a zvýšení spotřební daně u tabáku. Jádrová inflace podle nás v březnu zpomalila z 2,8 % y/y na 2,5 %. Po sezónním očištění meziměsíční jádrová inflace oproti únoru (0,5 %) zřejmě zpomalí na 0,2 %. Únorový údaj byl pravděpodobně ovlivněn odloženou změnou ceníků zboží a služeb, ke které běžně dochází již v lednu. Celkově by se inflace včetně té jádrové měla letos pohybovat v tolerančním pásmu ČNB, byť v závěru roku pravděpodobně mírně zrychlí vlivem nižší srovnávací základny z loňska.

Z tuzemských dat bude dnes zveřejněn údaj průmyslové výroby za březen. Ta podle nás částečně korigovala výrazný lednový propad a meziměsíčně v únoru vzrostla o 1,5 % m/m. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní bude meziročně vyšší o 0,4 %. Přispět by k tomu měla výroba aut, která i přes kolísavý výkon z měsíce na měsíc zůstává silná. Stabilizace poklesu nových objednávek a zlepšující se nálada v průmyslu mohou indikovat rozsáhlejší zotavování průmyslové výroby. To zřejmě ale bude brzdit utažená měnová politika a slabší zahraniční poptávka, zejména s ohledem na slabou německou ekonomiku.

Na zasedání ECB zřejmě nedojde ke změně úrokových sazeb. Mohlo by však již nabídnout jasnější signály ohledně prvního snížení sazeb, které my i trh očekáváme již na následujícím zasedání v červnu. Vyjádření centrálních bankéřů v posledních týdnech víceméně připravila půdu pro červnové snížení úrokových sazeb. Podle nás však do té doby mohou data vyznívat spíše proinflačním směrem, a to zejména v případě růstu mezd a oživení ekonomické aktivity. Komunikace ECB tak zřejmě zůstane jestřábí, což by mělo zabránit trhu zacenit příliš rychlý pokles úrokových sazeb po červnovém zasedání. Čekáme, že tempo jejich snižování bude spíše opatrné a postupovat 25bodovými kroky po kvartálech. V úhrnu tak očekáváme pokles sazeb o 75 bb v letošním roce, zatímco trh dává šanci i výraznějšímu poklesu.

Po překvapivě silném růstu cen v letošních prvních dvou měsících čekáme, že inflace v USA v březnu zrychlila z 3,2 % y/y na 3,4 %. Na meziměsíční bázi by se však mělo jednat o zpomalení z 0,4 % na 0,3 % m/m. Čekáme, že růst cen imputovaného nájemného setrval na 0,4 % m/m. Meziměsíční růst cen by ale měl zpomalit v ostatních více volatilních položkách, které významně přispěly k rychlejšímu růstu na začátku roku (ojetá auta, letenky, oblečení). Jádrová inflace podle nás tak zpomalí z únorových 3,8 % y/y na 3,7 % v březnu a stejně tak i v meziměsíčním vyjádření o 0,1 pb na 0,3 % m/m. Nenaplnění očekávání pro zmírňování inflačních tlaků v USA by bylo silným signálem ve směru pozdějšího začátku snižování sazeb Fedu, kterému trhy stále dávají šanci na červnovém zasedání.

Napětí na americkém trhu práce se dále stupňuje dle NFP.

Vysoce očekávaný údaj NFP za březen překvapil opět pozitivně. V americké ekonomice přibylo 303 tis. nových pracovních míst v nezemědělském sektoru, zatímco trh očekával „pouze“ 214 tis., byť i takovéto tempo znamená zvyšování napětí na tamním trhu práce. Nárůst zaměstnanosti byl poměrně plošný. Významně k němu přispěl veřejný sektor, ale i v rámci soukromého sektoru byly citelné nárůsty, zejména ve službách, což může souviset se silnou spotřebitelskou poptávkou po službách. Míra nezaměstnanosti klesla o desetinu na 3,8 % a hodinové výdělky meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Obojí bylo dle očekávání. Pokračující přehřívání trhu práce může tlumit očekávání ohledně prvního snížení sazeb Fedu v červnu. Bezprostředně po zveřejnění NFP investoři své sázky na červen mírně ředili.

Tuzemské maloobchodní tržby v únoru překvapily meziměsíčním poklesem. Došlo tak k přerušení předchozí čtyřměsíční růstové série, když po silném lednovém zvýšení o 1,3 % m/m maloobchodní tržby bez aut v únoru klesly o 0,8 %. Zatímco předchozí měsíce indikovaly postupnou realizaci oživení spotřebitelské poptávky, únorová data ukazují, že zlepšování bude pouze pozvolné, a ne zcela přímočaré. Více jsme psali zde: https://bit.ly/3JdoEsR. Na začátku minulého týdne pozitivně překvapil PMI ze zpracovatelského průmyslu, který se pomalu odráží ode dna. V březnu zároveň dosáhl nejvyšší úrovně od srpna 2022 (více zde: https://bit.ly/49qrvt7). Státní rozpočet ke konci prvního letošního čtvrtletí skončil v deficitu 105 mld. CZK (více zde: https://bit.ly/3vDixLy).

Inflace v eurozóně v březnu klesla výrazněji, než očekával trh. Celková meziroční inflace zpomalila z únorových 2,6 % na 2,4 % (vs konsensus 2,5 %) a o desetinu nižší byla oproti konsensu i ta jádrová, která klesla na 2,9 %. Jádrovou složku udržuje zvýšenou rychlý růst cen služeb, který již pátý měsíc v řadě setrval poblíž 4 % y/y. Celkově ale příznivý dezinflační trend upevnil sázky investorů na první snížení sazeb ECB v červnu.

NFP report pomohl dolaru vymazat ztráty z průběhu minulého týdne, v závěru páteční seance ovšem zisky odevzdal. Dolarové sazby v závěru týdne vzrostly o 5-10 bb a v mezitýdenním srovnání byly o 10-20 bb výše. To pohánělo i růst eurových a korunových sazeb. Korunové sazby ovšem korigovaly čtvrteční výrazný propad. Oproti předcházejícímu týdnu byly však stále vyšší o zhruba 10 bb napříč splatnostmi. Česká koruna přesto během týdne mírně ztratila a vůči euru odepsala 0,3 %. Ostatní středoevropské měny ovšem v průběhu týdne spíše posilovaly. Polský zlotý po zasedání polské centrální banky, která ponechala základní úrokovou sazbu na 5,75 %, mírně posílil o 0,2 %. Nejvyšší zisk si v týdnu odnesl maďarský forint, který zpevnil o 1,0 %, zejména v souvislosti s lepším sentimentem investorů kolem tamní měny.