Evropská inflace by se na podzim mohla dostat ke 2% cíli ECB (Ranní zpráva z finančního trhu)

Hlavními ekonomickými statistikami dnešního dne budou předběžné odhady únorové inflace z velkých evropských ekonomik, které předchází zítřejšímu zveřejnění inflace za celou eurozónu. Ve Francii, Španělsku i Německu je očekáváno zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen ke 3 %, či dokonce mírně pod tuto úroveň. V Německu budou zveřejněna také únorová data z trhu práce. Tamní míra registrované nezaměstnanosti by měla stagnovat na 5,8 %. Mírné uvolnění na německém trhu práce souvisí především se zhoršenou situací ve zpracovatelském průmyslu. Americké indikátory přinesou lednový vývoj osobních příjmů a výdajů, vývoj deflátoru soukromé spotřeby, který je hlavním měřítkem cenového vývoje pro Fed, a také tradiční týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Dnešek ve znamení dat inflace z velkých evropských ekonomik

Před zítřejším předběžným odhadem únorové inflace v eurozóně budou dnes zveřejněny údaje za vybrané velké národní ekonomiky. Konktrétně půjde o Francii, Španělsko a Německo. Ve všech třech případech očekáváme, že v únoru došlo ke zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen, a to ke 3 %, či dokonce mírně pod tuto úroveň. Pro celou eurozónu pak odhadujeme pokles inflace z 2,8 % na 2,5 % y/y, v případě jádrové složky z 3,3 % na 3,0 % y/y. Na tom se podle nás podílela hlavně nižší dynamika cen potravin odrážející především vyšší srovnávací základnu loňského roku, ale i slábnoucí tlak na růst cen zboží v důsledku celkového uvolnění dodavatelských řetězců a slabší poptávky. V případě cen energií včetně pohonných hmot srovnávací základna působila opačně. V cenách pohonných hmot by se mělo navíc odrazit zdražení surové ropy a problémy s námořní dopravou v Rudém moři. Dalším faktorem působícím na vyšší dynamiku cen energií byl významný nárůst jejich regulovaných složek ve Francii. Proinflačním faktorem zřejmě zůstala i oblast služeb. Zde se podle nás růst cen pohyboval stále kolem 4 % y/y, když v tomto směru působí pokračující svižný růst mezd podpořený napjatým trhem práce napříč evropským kontinentem. Vlivem odeznívajícího rychlého růstu cen energií, potravin a problémů v dodavatelských řetězcích odhadujeme, že celková inflace by se na podzim mohla dostat ke dvouprocentnímu cíli ECB, nebo dokonce mírně pod něj. Jádrová inflace by ale po celý rok měla zůstat nad touto úrovní (v průměru ji odhadujeme na 2,4 %).

Registrovaná míra nezaměstnanosti v Německu podle našeho odhadu v únoru stagnovala na 5,8 %. Počet nezaměstnaných se podle nás meziměsíčně zvýšil o 4 tis. Dosavadní částečné zmírnění napětí na německém trhu práce souvisí především se zhoršenou situací v tamním zpracovatelském průmyslu. Trh práce v oblasti služeb významnější zhoršení zatím nezaznamenal.

Tlaky na růst cen se v tuzemském průmyslu zmírnily

Tuzemské ceny průmyslových výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly v průměru o 2,5 %, meziročně však byly nižší o 1,8 %. Tento výsledek byl v souladu s tržním konsensem. Na poměrně výrazné meziměsíční dynamice se podílely především ceny energií, které se zvýšily v průměru o 9,6 % m/m. Vliv zde mělo výrazné zdražení jejich regulovaných složek. Cena elektřiny tak byla vyšší v průměru o 7,5 % m/m, cena plynu dokonce o 38 % m/m. Ve zpracovatelském průmyslu nadále převládal umírněný cenový vývoj. Letos v lednu se zde ceny zvýšily v průměru o 0,5 % m/m. To je zhruba třetina tempa, jakým v lednu rostly ceny v posledních třech letech. Chemický, textilní, tiskařský a papírenský průmysl dokonce zaznamenaly meziměsíční pokles cen. V potravinářském průmyslu ceny oproti prosinci stagnovaly. Jen mírný růst cen nepřesahující 1 % m/m vykázala výroba motorových vozidel, elektrických zařízení, kovů a surovin používaných ve stavebnictví. Rychleji naopak ceny rostly například ve farmaceutickém průmyslu (+1,6 % m/m), výrobě nápojů (+2,9 % m/m), nábytku (+1,6 % m/m) či vybraných strojů (+1,1 % m/m). Meziročně byly ve zpracovatelském průmyslu jako celku ceny v lednu nižší o 2,5 %. Více jsme lednový vývoj cen ve výrobní sféře analyzovali zde: https://bit.ly/PPI_Jan24.

Důvěra v ekonomiku eurozóny se v únoru zhoršila, a to zejména v důsledku nárůstu pesimismu v oblasti služeb. Celkový ukazatel sentimentu od Evropské komise se snížil z lednových 96,1 b. na 95,4 b., zatímco podle tržního konsensu mělo dojít k nárůstu na 96,6 b. Oproti předpandemickým letům 2015-2019 tak důvěra v ekonomiku eurozóny zůstává vysoce podprůměrná. Meziměsíčně se nálada zhoršila v sektoru služeb, zatímco v průmyslu zhruba stagnovala na předchozích nízkých úrovních.

Americký dolar včera vůči euru mírně posílil a slabší euro ve výsledku přispělo k oslabení tuzemské měny. Nepatrná revize mezičtvrtletního růstu americké ekonomiky za poslední loňské čtvrtletí z 3,3 % na 3,2 % anualizovaně neměla na vývoj dolaru zásadnější vliv. Navíc signály plynoucí ze zpřesněného odhadu HDP byly smíšené, když růst spotřeby domácností byl naopak revidován vzhůru z 2,8 % na 3,0 %. Podobně i fixní investice byly zpřesněny směrem vzhůru a mírná změna celkové dynamiky HDP tak souvisela především s revizí na straně zásob. V důsledku slabšího eura včera mírně ztrácely všechny měny středoevropského regionu. Česká koruna nebyla výjimkou, když její kurz oslabil o přibližně 0,2 % a dostal se mírně pod hranici 25,40 CZK/EUR.