Sentiment v eurozóně se pozvolně zlepšuje, i tak ale zůstává utlumený (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní den ovládnou předstihové indikátory sentimentu v podobě únorových PMI z eurozóny a USA. V eurozóně podle nás bude pokračovat zlepšování nálady ve zpracovatelském průmyslu. V sektoru služeb by PMI po lednovém poklesu měl rovněž mírně vzrůst. I přes postupné zlepšování jejich úrovně však zůstávají poměrně výrazně v pásmu kontrakce pod 50bodovou hranicí. V loňském roce indikátory PMI nakonec ale významně přeceňovaly slabost ekonomiky eurozóny. Pozvolný nárůst předstihových indikátorů sentimentu by nakonec měl obecně značit postupné zlepšování nálady v evropských ekonomikách.

Zlepšování nálady v eurozóně.

Předstihové indikátory PMI z eurozóny podle nás v únoru pokračovaly ve zlepšování. Ve zpracovatelském průmyslu čekáme, že index vzrostl o 0,4 b. na 47,0 b. a ve službách zase o 0,1 b. na 48,5 b. Kompozitní index by tak ve výsledku měl dosáhnout 48,5 b. (vs 47,9 b. v lednu). PMI setrvávají výrazně v pásmu kontrakce pod 50bodovu hranicí, jejich postupné zlepšování ale indikuje mírně lepšící se vyhlídky, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu. V sektoru služeb je naopak PMI zhruba beze změny od loňského srpna, byť jeho úroveň je stále vyšší ve srovnání s PMI z průmyslu. I sektor služeb zřejmě pociťuje vliv slabší poptávky v souvislosti s výrazným propadem kupní síly domácností. V případě zpracovatelského průmyslu je ale navíc rizikem obnovení problémů v dodavatelských řetězcích vzhledem k situaci v námořní dopravě v Rudém moři.

Předběžný odhad lednové inflace v eurozóně podle nás zůstane beze změny na 2,8 % y/y a -0,4 % m/m. Jádrová inflace v lednu klesla o 0,1 pb na 3,3 % y/y, když zejména růst cen služeb zůstává nadále poměrně silný (4 % y/y). Letos by měla tato jádrová složka odeznívat jen pozvolna vzhledem k solidnímu růstu mezd a s tím souvisejícím nárůstem poptávky, který umožní prodejcům dále zvyšovat ceny mírně vyšším tempem. To bude také posíleno snahou omezit dopad vyšších mzdových nákladů na ziskové marže.

Jestřábí tón zápisu z posledního zasedání Fedu.

Včerejší makroekonomický kalendář obchodování na finančních trzích příliš impulsů nepřinesl. Náladu na globálním trhu momentálně rovněž určuje výsledková sezóna v USA, v rámci které v souhrnu dobré výsledky tamních společností zatím pouze potvrzují robustní výkon americké ekonomiky, přičemž jednotlivé výhledy bezprostřední recesi také nepředznamenávají. Spotřebitelská důvěra v eurozóně vzrostla v únoru, poté co se na začátku letošního roku mírně zhoršila. Únorový nárůst navázal na předchozí sérii zlepšování před koncem loňského roku, když se indikátor od října zvyšoval. To by mělo indikovat růst spotřebitelských výdajů, který by měl být podpořen nárůstem reálných příjmů domácností, a to zejména díky zvyšování mezd. Právě spotřeba domácností by měla být jedním z klíčových faktorů, které letos podpoří růst ekonomiky eurozóny.

Záznam z posledního zasedání Fedu potvrdil opatrný přístup americké centrální banky ke snižování úrokových sazeb. Podle zápisu většina centrálních bankéřů zdůrazňovala riziko příliš brzkého začátku uvolňování měnové politiky oproti delšímu působení restriktivní měnové politiky. To tak pouze potvrdilo současné naladění investorů, kteří nadále posouvají očekávání ohledně začátku uvolňování měnové politiky. Tržní kontrakty implikují první snížení sazeb až v červnu, byť se jistota investorů ohledně toho v posledních týdnech mírně snižuje s ohledem na komentáře centrálních bankéřů a silná data z americké ekonomiky.

Eurodolarový pár byl ale včera prakticky beze změny. Vývoj středoevropských měn byl naproti tomu rozličný. Zatímco česká koruna vůči euru zpevnila o 0,3 % ke 25,30 CZK/EUR, maďarský forint zpevnil jen mírně o 0,1 % a polský zlotý v závěru dne vymazal ztráty a vrátil se k otevíracím úrovním.