Měly by vlastně vyšší sazby přinést nižší, nebo vyšší návratnost akcií?
Když centrální banky po roce 2007 najížděly na kvalitativní i kvantitativní monetární uvolňování, ceny akcií a některých dalších aktiv šly nahoru. Zároveň se ale někdy objevovaly hlasy, že návratnost akcií by měla být v prostředí nižších sazeb nižší. Nyní se nacházíme v prostředí výrazně vyšších sazeb a občas slyšíme, že od akcií se tudíž nedá tolik čekat. Ale vlastně je to naopak.
1 . Jednoduchý učebnicový příklad: Dejme tomu, že v ekonomice jsou sazby centrální banky na 2 %, výnosy desetiletých vládních dluhopisů na 3 % a riziková prémie akciového trhu je na 5 %. Požadovaná návratnost na takovém trhu tedy bude dosahovat 8 %. K tomu by investoři očekávali, že dividendy na trhu porostou dlouhodobě o 4 % a nyní by dosahovaly 100 dolarů. Hodnota indexu by pak byla na 100 / (8 % - 4 %), tedy na 2500 bodech. Jde o aplikaci jednoduchého Gordonova vzorce, kde je hodnota akcie dána dividendou dělenou rozdílem mezi požadovanou návratností a očekávaným růstem dividend.
Zrcadlově by vše vypadalo v případě, že by centrální banka (nečekaně) zvedla sazby, řekněme z 2 % na 3 %. A výnosy dluhopisů šly ze 3 % na 4 %. Pak by hodnota a nová úroveň indexu dosáhla 2000 bodů. Akcie by na ní prudce oslabily, ale pro další roky už by investoři čekali návratnost vyšší, tedy 9 % (4 % + 5 % rizikové prémie). Proti sobě tu tedy jdou opět dva kroky – prvotní přenastavení cen akcií a nová dlouhodobá očekávání/nová požadovaná návratnost.
V případě poklesu sazeb a výnosů dluhopisů tedy akcie skokově posílí, ale dlouhodobě se od nich čeká méně. V opačném případě akcie oslabí, ale dlouhodobě se od nich čeká více. Či přesněji řečeno „oslabí, protože se od nich dlouhodobě čeká více“ a „posílí protože se čeká méně“. Tj., změnila se požadovaná návratnost.
2 . Co praxe? Praxe se od onoho příkladu v mnoha ohledech liší. Ne proto, že by popsaný princip byl irelevantní, ale proto, že se nám spolu se sazbami hýbe celá řada dalších proměnných. Uvažme zejména následující: Změny sazeb centrální banky nemusí být ani zdaleka 100 % překvapením, akcie na ně tudíž reagují již předem a postupně. Změny sazeb také nejsou izolovaným krokem, ale jsou reakcí na dění v ekonomice. Tedy i na očekávaný růst. Propojení sazeb s výnosy dluhopisů pak není zdaleka tak jednoznačné – někdy mohou výnosy reagovat stejným směrem, někdy opačným.
Řekl bych tedy, že uvedený princip platí, ale znatelný je spíše o větších a překvapivějších posunů v monetární politice. A zejména v přechodech na rozdílné monetární režimy. Jasně rozlišit se jeden takový režim dal po roce 2008, kdy panovaly znatelné dezinflační, či dokonce deflační tlaky a to centrálním bankám umožnilo/nutilo je ke strukturálnímu uvolňování. Nyní máme za sebou epizodu opačnou (či její významnou fázi). A ne náhodou se diskutuje o tom, zda to je začátek dalšího monetárního režimu, či šlo jen o relativně krátký příběh, který bude konvergovat k předchozímu nastavení. A právě v rámci těchto diskusí někdy zaznívají úvahy o tom, kdy budou akcie vynášet více, kdy méně. V kostce se na to dá hledět popsaným způsobem.
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Akcie v ČR:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz