Proč podle mého názoru ČNB sníží sazby a proč na tom vlastně nezáleží?

ČNB vstoupila do týdenního okna rádiového klidu před zasedáním 21. prosince. Máme tak k dispozici kompletní komunikaci ČNB s trhem a její vyznění je hodně zajímavé.

Z posledního zasedání víme, že už dva členové bankovní rady hlasovali pro snížení o 25 bodů na zasedání v listopadu. Jejich postoj se velmi pravděpodobně nezmění a očekávám, že budou pro snížení o 25 bodů hlasovat i tentokrát. Pokud se zasedání zúčastní všichni členové, je pro snížení sazeb nutné najít alespoň další dva hlasy. Zatím máme k dispozici prohlášení radních Zamrazilové a Procházky, oba se vyjádřili ve smyslu, že si snížení umí představit. Trhy tak musí počítat s touto možností a do trhu snížení zapricovat.

Přestože poslední zasedání v roce bývá spíše odpočinkové, ČNB má řadu důvodů pro start snižování sazeb už teď. Jedním z nich je pokles inflace, očištěné o vliv loňského zavedení cenových stropů na energie na 4,7 %. Tady je už politika centrální banky silně restriktivní, a i sama ČNB uznává, že se nezdá, že by ČR padala do mzdové inflační spirály.

Dalším rizikem je to, že pokud ČNB bude chtít čekat na data, aby si byla jistá přeceněním, bude muset čekat až do března. A to je za současných okolností dlouho. I kdyby zvýšili obchodníci ceny a vzrostla cena elektřiny, inflace se z 4,7 % nad 7 % těžko dostane. ČNB navíc jasně ústy všech svých radních říká, že snižování sazeb bude pomalé a pozvolné. Připravme se tak na to, že sazby budou klesat o 25 bodů a z pohledu trhu je v podstatě jedno, jestli budeme mít 6,75 % nebo 7,00 %. ČNB se může navíc kdykoli rozhodnout udělat pauzu ve snižování a ponechat sazby beze změny po tak dlouhou dobu, jak bude zapotřebí (jak to vidíme v Polsku).

Posledním argumentem je pak to, že pokud bude ČNB váhat, může to v očích trhu zpochybnit schopnost splnit inflační cíl. V očích trhu by se nejistota kolem snižování sazeb mohla přetavit v nejistotu ve splnění inflačního cíle, který je v projekci, a to by pro ČNB nebylo příjemné.

Silným argumentem je i to, že ČNB je poslední bankou v regionu, která na sazby zatím nesáhla. Na FED a ECB je zde složité se ohlížet, neboť ty jsou v jiné situaci a minimálně FED už kormidlem otáčí, přestože má za ČNB cca třičtvrtě roku skluz.

ČNB tak podle mého názoru může začít se snižováním sazeb, protože trhy s tím už počítají a pokud bude jasně deklarovat, že trhy nemají minimálně do března počítat s rychlejším poklesem, nijak se nezpronevěří ani tolik opakované opatrnosti kolem lednového přecenění. I kdyby snížila sazby na obou zasedáních, budeme níže o 50 bodů.

Trhy s tímto scénářem počítají, a přestože se v případě snížení sazeb nepochybně dočkáme oslabení koruny, nemělo by být nijak zásadní, pokud ČNB ujistí trh, že sestup sazeb bude pozvolný a nemusí nutně být kontinuální a mohou v něm být prodlevy. ČNB také může stabilizovat korunu zmínkou o intervencích, pokud to vyhodnotí jako nutné. Sazby ČNB zůstanou i po snížení podstatně vyšší než v Polsku nebo v Evropě či USA a tuto výhodu si uchovají ještě řadu měsíců po tom, co ČNB spustí uvolňování.

Alternativním scénářem je pak těsné ponechání sazeb beze změny, poměrem hlasování 4:3 a posílení koruny přes konec roku. Počítal bych však s tím, že koruna si tuto sílu neudrží dlouho, neboť takový výsledek by znamenal, že na únorovém zasedání je snížení téměř jisté.

Tomáš Kudela, hlavní analytik SAB Finance