Sazby i komunikace Fedu dnes pravděpodobně zůstanou beze změny (Ranní zpráva z finančního trhu)

Hlavní událostí dnešního dne a společně se zítřejším zasedáním ECB i celého týdne je pro globální trhy rozhodnutí amerického Fedu. Ten podle nás ponechá úrokové sazby beze změny, když trh práce v USA zůstává napjatý a inflace klesá jen pozvolna. Z hlediska ekonomických dat dnešek nabídne říjnovou průmyslovou produkci za celou eurozónu. Zveřejněné údaje pro většinu členských států ukazují na další pokles, který odhadujeme ve výši -0,7 % m/m. V meziročním srovnání by měl průmysl klesnout o 5,2 %. Významně se na tom podle nás podílela nižší produkce energetického průmyslu v souvislosti s neobvykle teplým říjnovým počasím. Po včerejších spotřebitelských cenách bude dnes v USA zveřejněn vývoj průmyslových cen.

Evropská průmyslová produkce pokračovala v poklesu

Americká centrální banka (Fed) podle nás dnes ponechá úrokové sazby na stávající úrovni 5,25-5,50 %. Příliš měnit by se neměla ani ekonomická prognóza. Očekáváme, že odhad růstu HDP pro letošní rok bude v důsledku silné dynamiky v Q3 revidován směrem nahoru (pravděpodobně z 2,1 % na 2,5-2,7 %), zatímco odhad jádrového cenového indexu PCE směrem dolů (z 3,7 % na 3,2 %). Výhled pro příští rok by se ale zásadně měnit neměl, stejně tak jako medián výhledu úrokových sazeb představitelů Fedu. Ten nyní předpokládá dvojí snížení úrokových sazeb v příštím roce. Pro rok 2025 je výše mediánu 3,9 %. Naše prognóza počítá s prvním snížením sazeb v Q2 24, přičemž na konci roku 2024 by se měly pohybovat na úrovni 3,75-4,00 %. Finanční trhy nyní zaceňují pokles na zhruba 4,00-4,25 % na konci příštího roku. Výrazné změny dnes zřejmě nedozná ani rétorika centrální banky. Fed si podle našeho názoru bude chtít počkat na další data z reálné ekonomiky, především z trhu práce. Ten zůstává stále utažený. Jeho uvolnění přitom podle nás bude klíčovou podmínkou pro začátek cyklu uvolňování americké měnové politiky. Více píšeme zde: https://bit.ly/3RDsi4r.

Americká inflace zpomaluje, ale jen pozvolna

Americká inflace v listopadu klesla z 3,2 % y/y na 3,1 %, ta jádrová pak stagnovala na 4 % y/y. To bylo v obou případech v souladu s očekáváními. V meziměsíčním vyjádření spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 0,1 % (desetinu nad konsensem), v případě jádrové složky o 0,3 %. K inflaci v USA nadále významně přispívá imputované nájemné. To se meziměsíčně zvýšilo o 0,5 % po říjnových 0,4 % a jeho meziroční růst činil stále vysokých 6,9 %. Aby inflace dosáhla dvouprocentního cíle musel by přitom podle našeho odhadu růst imputovaného nájemného klesnout alespoň na 3,5 % y/y. Vývoj cen služeb bez nákladů na bydlení je také stále poměrně vysoký, když v listopadu skončil na +0,6 % m/m. Na nižší inflaci naopak působil pokles cen pohonných hmot o 6 % m/m. Z dostupných dat amerických spotřebitelských cen je podle našeho hodnocení patrný trend zmírňujících se cenových tlaků, avšak velmi pozvolný. Z měsíce na měsíc přitom ceny nadále vykazují vyšší míru volatility. I vlivem toho americký Fed bude ještě nějakou dobu podle nás držet úrokové sazby beze změny.

Německý ZEW index pozitivně překvapil ve složce očekávání. Ukazatel hodnotící očekávání finančních analytiků pro následujícího půl roku se zlepšil z 9,8 b. na 12,8 b., zatímco konsensus naopak předvídal zhoršení na 9,5 b. Hodnocení současné situace zaznamenalo nárůst také, oproti očekávání ale mírnější.

Americký dolar po většinu včerejšího dne mírně oslaboval, po zveřejnění inflace v USA však korigoval zpět k otevíracím úrovním. Kurz eura k dolaru se tak ke konci evropského obchodování pohyboval poblíž 1,077 USD/EUR. Kolem otevíracích úrovní se během dne držely i všechny měny středoevropského regionu. Koruna ke konci obchodování ale oslabila o zhruba 0,4 % k 24,50 CZK/EUR. Důvodem byl rozhovor člena bankovní rady ČNB Jana Procházky pro agenturu Reuters. Ten řekl, že rizika, která by bránila snižování tuzemských sazeb se snížila. S ohledem na poslední zprávy o zvyšování regulovaných cen energií a prohlášení vybraných skupin obchodníků o zdražování v příštím roce mají podle nás poslední zprávy spíše proinflační charakter. Procházka neuvedl, zdali by na prosincovém zasedání preferoval sazby snížit o 25 bb či je nechat nadále beze změny. Dodal ale, že prosincové snížení úrokových sazeb by bylo signálem, že bankovní rada je přesvědčená o výrazném poklesu meziroční inflace v lednu. Sázky trhu na prosincové snížení sazeb se vlivem těchto slov mírně zvýšily. My si stále myslíme, že k prvnímu snížení sazeb ČNB dojde až v únoru.