Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce, a to zejména kvůli nečekaně silnému růstu cen státem regulované složky cen energií
Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta.
Přesto meziroční inflace oproti říjnu zpomaluje, a to z 8,5 procenta na právě 7,3 procenta. Zásadní podíl na tomto zpomalení má příznivý cenový vývoj řady potravin. Například brambory už meziročně nezdražují o 49 procent jako v říjnu, nýbrž o 29 procent. Vejce v listopadu zlevnily meziročně o výrazných 26 procent, zatímco cukr o 19 procent.
Meziroční inflaci podobně jako v říjnu opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Ten v posledním loňském čtvrtletí uměle snižoval ceny energií pro domácnosti, neboť platbu za jejich část na sebe vzal stát. Došlo tak k ponížení základny letošního meziročního srovnání, tudíž kvůli tomuto statistickému efektu byla letos v listopadu meziroční inflace zase uměle navýšená. Nebýt loňského zavedení tarifu, činila by listopadová meziroční inflace 4,7 procenta (a ne 7,3 procenta).
Koruna vůči euru v reakci na zveřejnění listopadové inflace bezprostředně mírně zpevnila, což značí, že devizoví obchodníci nyní v o něco vyšší míře sází na to, že Česká národní banka zahájí cyklus snižování úrokových sazeb až v příštím roce, nejspíše na svém únorovém zasedání. A zároveň vnímají to, že inflace může být i v příštím roce neústupnější, než se dosud zdálo. Proto sázejí i na to, že ČNB bude se snižováním sazeb postupovat pomaleji a opatrněji. Což má rovněž zpevňující efekt na korunu.
V prosinci by inflace měla činit 7,2 procenta, takže za celý letošní rok vykáže průměrnou úroveň 10,8 procenta, což je v souladu s aktuální prognózou ČNB. V příštím roce by měla průměrně celoročně činit 3,2 procenta, přičemž jejímu výraznějšímu poklesu směrem k dvouprocentnímu inflačními cíli ČNB zamezí zejména výraznější než převážně očekávané lednové zdražení energií, konkrétně jejich regulované složky.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Zprávy a komentáře k inflace v listopadu
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz