Úvod

Milé čtenářky, milí čtenáři,

dostáváte do rukou každoroční souhrnnou datovou analýzu o seniorech. Na jejím obsahu se podílí hned několik oddělení se snahou dodat laické i odborné veřejnosti co nejkomplexnější pohled na tuto skupinu naší populace, a to z nejrůznějších hledisek. Každý autor zpracoval část v oblasti své expertizy.

Jednotlivé kapitoly jsou provázány názornými tabulkami a grafy.

V roce 2023 je tato publikace zaměřena hlavně na domácnosti seniorů. Nově byla zařazena kapitola o vývoji spotřebitelských cen, která porovnává všechny domácnosti s domácnostmi seniorů.  

Každý rok bývá upřednostněna jiná problematika, která v publikaci dostane výraznější prostor než ostatní kapitoly. Specifikou letošního roku jsou kapitoly věnované právě spotřebitelským cenám a dopravě.

Vymezení pojmu seniorské populace není v publikaci jednoznačné – a odvíjí se od obsahu každé kapitoly. Statistická data mohou být založena pouze na chronologickém věku jako měřitelné proměnné. Oproti tomu „sociální věk“ se váže na jednotlivé etapy a fáze života, které jsou historicky proměnlivé.

V kapitole věnované demografickým charakteristikám seniorů lze najít nejenom jejich počty, ale i pohled na jejich demografické události.

Jako každý rok, je i letos jednou z významných oblastí analýzy sociální zabezpečení. Tato kapitola zacílí nejen na důchody, ale i na zařízení sociálních služeb.

Kromě bloku věnovanému příjmům a výdajům domácností seniorů a ohrožení chudobou se letos publikace soustředí i rozdíly v cenovém vývoji a strukturu inflace v roce 2022.

Zajímavá může být nesporně i jejich participace na trhu práce či oblast kriminality seniorů, v níž je pozornost upřena na jejich zranitelnost v podobě obětí trestných činů. Čím dál více pozornosti si senioři zaslouží rovněž na  poli informačních a komunikačních technologií, s nimiž nejenže čím dál častěji přicházejí do kontaktu, ale aktivně je využívají. 

Neméně důležité jsou i informace o držitelích řidičského oprávnění podle pohlaví a věku.

Tato analýza by měla přispět k ucelenějšímu pohledu na významnou složku naší populace a stát se fundovaným podkladem pro nejrůznější politická opatření, jež těmto spoluobčanům pomohou.

 

1. Demografické charakteristiky seniorů

Kdo je senior? V demografické statistice je senior běžně definován pomocí kritéria jeho věku, kdy za seniora je považována každá osoba ve věku 65 či více let.

(Ve starších datových zdrojích se lze setkat i s nižší hranicí senior-ského věku 60 let.)

 

Zdroje dat: Počet obyvatel a jeho složení podle věku a rodinného stavu vychází z výsledků sčítání a návazné bilance demografických událostí podle pohlaví, ročníku narození a rodinného stavu. Počínaje rokem 2021 stav obyvatel navazuje na výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2021, v letech 2011–2020 byl základem bilance stav zjištěný při sčítání lidu, domů a bytů 2011 apod.

Údaje o sňatcích, narozených a úmrtích vychází z hlášení, které zasílají Českému statistickému úřadu matriční úřady, zdrojem dat o rozvodech je informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR a v případě stěhování Informační systém evidence obyvatel a Cizinecký informační systém (oba ve správě Ministerstva vnitra ČR).
Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR.

1.1.   Počet a podíl seniorů

Počet osob ve věku 65 či více let se v Česku nepřetržitě zvyšuje od poloviny 80. let 20. století. Nárůst počtu seniorů výrazně zrychlil na konci prvního desetiletí 21. století, když přes hranici 65 let věku začaly přecházet silné populační ročníky osob narozených ve 40. letech 20. století. Zatímco mezi 1. lednem let 2001 a 2011 se počet seniorů navýšil o 226 tisíc, v následujícím desetiletí mezi počátkem roku 2011 a roku 2021 to bylo o 515 tisíc.

 

V letech 2020 a 2021 byl růst počtu seniorů zbrzděn, kromě již méně početných ročníků překračujících hranici 65 let, také v důsledku zhoršených úmrtnostních podmínek v době pandemie covidu-19. Dříve více jak 2% roční přírůstek seniorů tak v těchto letech klesl na 1,3 %, resp. 0,8 %.

V průběhu roku 2022 se počet seniorů zvýšil o 1,8 %, když podle posledních údajů o věkovém složení populace ke konci roku 2022 bylo ve věku 65 či více let 2,21 milionu obyvatel České republiky, meziročně o 38,7 tisíce více.

Graf 1.1 Počet a podíl seniorů 65+ v populaci v letech 1980–2022
 (k 31. 12.)

 

   

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobě rostoucí je v Česku i podíl seniorů v celé populaci, který je jedním ze základních ukazatelů stárnutí populace. Stejně jako absolutní počet seniorů se i váha seniorů v obyvatelstvu v podstatě nepřetržitě zvyšuje od poloviny 80. let 20. století, tedy již téměř 40 let, i když poslední meziroční změnou byl její mírný pokles.

 

Během prvního desetiletí tohoto století vzrostlo zastoupení seniorů v populaci z bezmála 14 % na necelých 16 %, během druhého desetiletí pak až na úroveň 20 %, tj. jedné pětiny populace. Prozatím nejvyšší byl podíl osob ve věku 65 či více let na konci roku 2021, kdy dosáhl 20,6 %. Mírný meziroční pokles během roku 2022 na 20,4 % k 31. 12. byl odrazem výrazně vyšší intenzity růstu populace jako celku než samotné její seniorské části v důsledku silné (cca 300tisícové) migrační vlny uprchlíků z Ukrajiny.

Odlišnost věkové skladby příchozích uprchlíků od celkové populace Česka (v průměru mladší populace se silným zastoupením žen produktivního věku s dětmi) se projevila i ve vývoji ukazatele udávajícího počet osob ekonomicky aktivního věku (zde aproximován věkem 20–64 let) na jednoho seniora. Tento poměr v letech 2004–2021 pravidelně klesal, když početní nárůst seniorů doprovázel úbytek osob ekonomicky aktivního věku, zatímco v roce 2022 se naopak mírně zvýšil. Konkrétně v letech 2002–2004 připadalo na jednoho seniora (65+ let) 4,6 osob ve věku 20–64 let, v roce 2011 poprvé méně než 4 a již v roce 2019 méně než 3. Na konci roku 2021 to pak bylo 2,8 osob, resp. o rok později 2,9 osob. Obdobně došlo v roce 2022 k přerušení dlouhodobého trendu v případě vývoje počtu seniorů na 100 dětí do 15 let věku (tzv. index stáří). Ten se zvyšoval od poloviny 80. let 20. století (z hodnoty 50) až do roku 2021, přičemž hodnotu 100, která indikuje, že počet seniorů je vyšší než počet dětí, poprvé přesáhl v roce 2006. Během roku 2022 se index stáří mírně snížil ze 128 na 126 seniorů ve věku 65 či více let na sto dětí ve věku 0–14 let.

 

Graf 1.2 Počet osob ve věku 65+ let na 100 dětí ve věku 0–14 let
 (index stáří) a počet osob ve věku 20–64 let na 1 osobu ve věku
 65+ let v letech 1980–2022 (k 31. 12.)

 

 

Zdroj: ČSÚ

1.2.   Věkové složení seniorské populace

Početně nejsilnější pětiletou věkovou skupinu v rámci seniorské populace tvoří tradičně ti nejmladší, tj. osoby ve věku 65–69 let, a každá další starší věková skupina seniorů je o něco méně početná. Rozdíly v síle jednotlivých skupin jsou dány nejen postupným vymíráním daných generací, ale také historickým vývojem porodnosti. Například díky silným populačním ročníkům narozených ve 40. letech 20. století nejprve po roce 2004 velmi výrazně přibývalo seniorů ve věku 65–69 let, na počátku druhého desetiletí 21. století se pak zrychlený nárůst posunul do věku 70–74 let, od roku 2015 do věkové skupiny 75–79 let a v posledních třech letech začíná být viditelný i ve skupině 80–84 let. Naopak počet obyvatel ve věku 65–69 let se od roku 2016 snižuje a v letech 2021 a 2022 poklesl i počet obyvatel 70–74letých.

Graf 1.3 Počet osob ve věku 65+ let podle věku v letech 2000–2022
 (k 31. 12.)

 

 

Zdroj: ČSÚ

 

Z celkového počtu 2,21 milionu seniorů bylo ke konci roku 2022 téměř 30 % ve věku 65–69 let (absolutně 653 tisíc) a dalších 28 % ve věku 70–74 let (613 tisíc). Více než jednu pětinu seniorů představovali druhým rokem také senioři ve věku 75–79 let, aktuálně s podílem 22 % (absolutně 476 tisíc). Zbylých 21 % seniorů zahrnovalo osoby minimálně 80leté (celkem 466 tisíc). Většina z věkové skupiny 80+ let patřila mezi osmdesátníky (401 tisíc), devadesátníky bylo podle bilance ČSÚ na konci roku 2022 necelých 65 tisíc a ve věku 100 a více let 787 obyvatel Česka.

 

1.1. Senioři podle rodinného stavu

Složení seniorů podle rodinného stavu se významně liší podle pohlaví. Muži seniorského věku jsou většinou ženatí, podle údajů z konce roku 2022 v úhrnu z 69 %, a další dvě poměrně podobně rozšířené skupiny tvoří muži rozvedení (14 %) a ovdovělí (12 %). Oproti tomu u žen-seniorek jsou početně významné stejnou měrou vdané a ovdovělé. Dle bilance k 31. 12. 2022 každá skupina zahrnovala 41 % seniorek. Rozvedených pak bylo 16 % žen ve věku 65 či více let. Nejméně početné bývají shodně u mužů i u žen seniorského věku osoby, které nikdy nevstoupily do manželství. Mezi muži-seniory bylo svobodných 5 %, mezi ženami-seniorkami 3 %.

Struktura seniorů podle rodinného stavu se pochopitelně mění v závislosti na věku, když s rostoucím věkem u obou pohlaví postupně narůstá váha ovdovělých. Podle posledních údajů početně převažovaly ovdovělé ženy nad vdanými od věku 76 let výše, zatímco u mužů došlo k početnímu převýšení ovdovělých nad ženatými až od věku 92 let.

Graf 1.4 Senioři 65+ let podle věku, pohlaví a rodinného stavu
  k 31. 12. 2022

 

   

Zdroj: ČSÚ