Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v roce 2023: počet obyvatel kraje se snížil o 470 osob

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu roku 2023 snížil o 470 osob. Převaha zemřelých nad živě narozenými činila 4 046 osob. Celkový úbytek obyvatel kraje mírnilo kladné saldo migrace (3 576 osob). Počet živě narozených dětí, zemřelých obyvatel, přistěhovalých osob, sňatků i rozvodů se meziročně snížil.

K 31. 12. 2023 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 189 204 obyvatel, z toho 51,0 % žen. Přestože v posledních dvou letech dosáhlo saldo migrace kladných hodnot zásluhou vyššího počtu přistěhovalých, přirozená měna obyvatel kraje zůstala nadále záporná. Celkově se počet obyvatel kraje od počátku roku snížil o 470 osob. V rámci kraje se úbytek celkového počtu obyvatel týkal okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná a Nový Jičín. Vedle Moravskoslezského kraje se počet obyvatel rovněž snížil v Ústeckém kraji. V ostatních krajích Česka, především v Praze a ve Středočeském kraji, p očet obyvatel rostl. Populace celé republiky se v průběhu roku 2023 zvýšila, přírůstek obyvatel činil 73,0 tisíce osob.

Meziroční pokles porodnosti, který započal na počátku roku 2022, pokračoval i v roce následujícím. V Moravskoslezském kraji se od ledna do prosince roku 2023 živě narodilo 9 629 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 bylo o 1 141 méně (pokles o 10,6 %). Generace narozených v roce 2023 tak byla nejslabší za posledních 22 let. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Nový Jičín (8,4 ‰), nejméně pak v okrese Karviná (7,5 ‰), krajská hodnota dosáhla 8,1 ‰. Celkem 4 319 dětí bylo prvorozených (44,9 % všech živě narozených dětí), 3 677 druhorozených (38,2 %) a 1 633 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (17,0 %). Mimo manželství se v roce 2023 narodilo 4 847 dětí, tedy 50,3 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 47,1 %). Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl s 63,6 % zaznamenán v okrese Bruntál, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 41,8 %.

V průběhu loňského roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 13 675 osob, což bylo o 1 244 osob (o 8,3 %) méně než ve stejném období roku 2022. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 11,5 osoby, což byla po Ústeckém kraji druhá nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (12,6 ‰), Bruntál (12,5 ‰) a Ostrava-město (11,7 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod touto hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (10,4 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 7 097 mužů a 6 578 žen. Zhruba 71 % zemřelých bylo ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 22 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,3 ‰, která tak byla mírně vyšší než republikový průměr 2,2 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –4 046 osob, v relativním –3,4 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota úbytku nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadly hůře kraje Karlovarský (–4,1 ‰) a Ústecký (–3,9 ‰). V žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo jak v absolutním vyjádření (–309 osob), tak i při přepočtu na 1 000 obyvatel (–2,0 ‰) v okrese Nový Jičín. Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž v průběhu celého roku ubylo přirozenou cestou 1 242 osob, tj. 5,1 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v roce 2023 přistěhovalo 13 102 osob, což ve srovnání s rokem 2022, kdy k nám přišla migrační vlna z Ukrajiny, bylo o 9 896 osob méně. Oproti předchozím letům zůstal počet přistěhovalých vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 5 060 osob (38,6 % přistěhovalých) a 8 042 osob ze zahraničí (61,4 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovaly ženy (51,3 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (8 449 osob), a to i relativně (26,6 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Nejmenší relativní přírůstek přistěhovalých byl zaznamenán v okrese Bruntál, do kterého se přistěhovalo 13,0 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 9 526 osob (o 2 362 více než v roce 2022). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 6 926 osob (72,7 % vystěhovalých) a 2 600 osob se odstěhovalo do zahraničí (27,3 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými převládaly s 52,4 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na 1 000 obyvatel se jim blížil okres Nový Jičín.

Převaha přistěhovalých nad vystěhovalými v Moravskoslezském kraji za rok 2023 činila 3 576 osob. Moravskoslezský kraj tak druhým rokem vykázal kladné migrační saldo. Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo v Praze a ve Středočeském kraji. Pouze dva z okresů Moravskoslezského kraje vykázaly úbytek obyvatel stěhováním – Bruntál (o 255 osob, tj. –2,8 ‰) a Karviná (o 93 osob, tj. –0,4 ‰). Přírůstek obyvatel stěhováním byl výrazný v okrese Ostrava-město (2 522 osob, při přepočtu na 1 000 obyvatel 7,9 osoby).

Kladná hodnota migračního salda (3 576 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–4 046 osob) zapříčinily, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření činil 470 osob. Při přepočtu na 1 000 obyvatel dosáhla hodnota celkového úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji –0,4 osoby. Horší výsledek (–1,4 osoby) vykázal pouze Ústecký kraj. Nejvíce se počet obyvatel zvýšil v Praze (o 27 406 osob) a ve Středočeském kraji (o 16 549 osob), v relativním vyjádření se za Prahu (19,9 osoby na 1 000 obyvatel) zařadil Plzeňský kraj (13,1 osoby).

Podle předběžných údajů bylo v roce 2023 uzavřeno 5 494 manželství, tedy o 861 méně než v předchozím roce. V téměř dvou třetinách případů (64,1 %) to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 2 179 manželství, v 1 255 případech (57,6 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (71,6 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (18,8 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci během roku 2023, byl meziročně o 35 nižší.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.