Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Státní rozpočet  |  13.11.2023 11:20:33

Proč daň z mimořádných zisků bank vynese nakonec tak málo? Banky měly na daňovou optimalizaci čas, a navíc k ní měly i pádný důvod – v podobě dvojnásobné sazby oproti minimu EU


Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.

Dramaticky nižší inkaso daně je možná nepříjemným překvapením pro politiky, méně však již pro analytiky a experty z bankovní branže. Ti už loni na podzim varovali, že vláda zdaleka nevybere tolik, kolik si „maluje“.

Šestice největších tuzemských bank, na něž se daň z mimořádných zisků vztahuje, učinila několik opatření, jimiž si mimořádnou daňovou povinnost razantně ponížila. Nahrálo jim to, že vláda nevztáhla daň na zisky loňské, ale až ty letošní, čímž jim otevřela prostor k daňové optimalizaci a další krokům vedoucím ke snížení daňového základu.

Jedním z opatření za účelem snížení daňového základu je, že dotčené banky navýšily úrok na vkladech výrazněji, než pokud by vláda žádnou mimořádnou daň nezavedla nebo pokud by její sazba byla nižší. Takže místo na mimořádné dani odvádějí peníze klientům. To je pro banky přece jenom přínosnější.

Velké banky totiž čelí konkurenci menších bank, pro něž je zvedání úroku na vkladech – kvůli menší klientské základně – zpravidla levnější záležitosti než pro velké banky třeba s vysokými stovkami tisíc klientů. Proto i v současnosti menší banky nabízí na svých spořících produktech a termínových vkladech v průměru vyšší úrok než banky velké. 

Jenže zavedení daně z mimořádných zisků vlastně velkým bankám „zlevnilo“ zvyšování úroku na vkladech, pročež se k němu uchýlily ochotněji a ve větším rozsahu. Ve výsledku zavedení mimořádné daně mírní odliv klientů – či alespoň části jejich vkladů – od velkých k menším bankám.  

Velké banky, na něž se mimořádná daň vztahuje, si mimořádnou daňovou povinnost snižují i dalšími způsoby. Například si už loni koncem roku zvýšily rezervy a částečně i opravné položky, což opět snižuje výnos daně z mimořádných zisků. Banky také mohly zvyšovat jednorázové výdaje nebo v některých segmentech utlumovat úvěrovou aktivitu.

Banky mohla motivovat k daňové optimalizaci také poměrně vysoká sazba mimořádné daně. Jak už v 70. letech demonstroval americký ekonom Arthur Laffer, s rostoucí daňovou sazbou může daňové inkaso klesat, nikoli stoupat, jak by zněl intuitivní závěr. Čím vyšší sazba daně je – a čím více peněz tedy lze daňovou optimalizací „zachránit“ – tím motivovanější ekonomické subjekty, v tomto případě banky, budou, aby daňový základ různými způsoby ponížily.

Daň z mimořádných zisků bankČR přitom neplyne z legislativy EU. Ta se se totiž v souvislosti s dopady války na Ukrajině a mimořádné inflace vztahuje na energetické a petrochemické společnosti, nikoli na banky. A například Mezinárodní měnový fond ve své zprávě k hospodářskému výhledu evropských ekonomik jednotlivým zemím doporučuje daň z mimořádných zisků bank raději vůbec nezavádět. Například proto, že může zhoršit dostupnost úvěrů

Brusel už loni doporučoval, že sazba mimořádné daně má činit nejméně 33 procent. Česko ovšem na banky uvalilo sazbu daně z mimořádných zisků hned takřka dvojnásobnou, totiž šedesátiprocentní. Čímž je právě namotivovalo o to vehementněji daňově optimalizovat a dani se tak v co největší míře vyhnout. Takže nakonec nevybere prakticky nic.

 

 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na: www.trinitybank.cz

Okomentovat na twitteru

Okomentovat na facebooku


Daně a daňová přiznání - informace, termíny, formuláře



Více zpráv k tématu Daně


Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:

05.06.2024  Závěrečný účet kapitoly 396 – Státní dluh za rok 2023 MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
25.05.2024  Stát v květnu prodal bitcoiny za více než 45 milionů korun. Jiří Zendulka (Kurzy.cz)
02.05.2024  Pomalejší růst příjmů zrychluje růst deficitu rozpočtu Raiffeisenbank a.s. (Raiffeisenbank a.s.)




?

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688