Srpnová data z reálné ekonomiky částečně zkorigovala červencové propady (Analýza makroindikátorů)

Srpnové ukazatele z reálné ekonomiky dopadly o něco lépe, než se čekalo, a částečně tak vykompenzovaly výrazné červencové propady. Průmyslová produkce pozitivně překvapila meziměsíčním růstem, deficit zahraničního obchodu byl mělčí, než jsme předvídali, zatímco stavební produkce silně rostla. Zářijový podíl nezaměstnaných pak stagnoval na úrovni z předchozího měsíce. I tak ale třetí čtvrtletí prozatím nevyznívá pro českou ekonomiku příliš optimisticky. A to na zářijové výsledky průmyslové produkce a zahraničního obchodu zřejmě dopadnou pokračující odstávky v automobilovém průmyslu a nedostatek komponent. Slabá domácí poptávka pak bude tlumit výstup ve stavebnictví.

Meziměsíční růst průmyslové produkce v srpnu o 0,2 % byl vůči tržnímu konsensu pozitivním překvapením. Zatímco konsensus analytiků předpokládal meziroční pokles o 2,9 %, srpnová průmyslová produkce byla nakonec nižší „pouze“ o 1,7 %.

Výroba ve zpracovatelském odvětví meziměsíčně téměř stagnovala, když vzrostla o 0,1 % po předchozím výrazném poklesu o 3,8 % červenci. K nepatrnému meziměsíčnímu růstu významně přispěla odvětví, která částečně korigovala poklesy v předcházejícím měsíci jako například kovodělný průmysl, strojírenství či výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. To naopak významně kompenzoval silný meziměsíční pokles výroby aut o 9,1 %. Ten zřejmě souvisel s prodlouženými celozávodními dovolenými a zároveň odstávkami vlivem obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Nicméně stále platí, že výraznějšímu meziročnímu poklesu průmyslové výroby zabraňuje právě výroba dopravních prostředků a v menší míře také výroba elektrických zařízení.

Pokles nových zakázek pokračoval i v srpnu. Ten se prohloubil na 2,3 % po -1,9 % v červenci. Ke snížení tentokrát došlo i u zakázek v automobilovém průmyslu (o 4,9 %). Poptávka po průmyslovém zboží tak nadále zůstává slabá. Výhled navíc není příliš optimistický ani vzhledem k negativnímu vývoji v zahraniční poptávce, zejména pak v Německu, kde nálada průmyslníků nadále zůstává v silném útlumu.

Deficit zahraničního obchodu se zmírnil

Bilance zahraničního obchodu se v srpnu zlepšila, když se deficit zmírnil na -3,8 mld. CZK po -7,2 mld. CZK v červenci. Ke zlepšení přispěl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, kde se mohla odrazit finalizace dříve rozpracovaných výrobků. Po očištění o sezónní vlivy za meziměsíčním zlepšením byl výraznější pokles dovozu o 1,7 % oproti mírnějšímu poklesu vývozu o 0,5 %.

Srpnová stavební produkce v srpnu silně rostla, na kompenzaci červencového propadu to ale stále bylo málo

Srpnové statistiky stavební produkce na první pohled příjemně překvapily. V meziměsíčním pohledu byl po sezónním očištění vykázán silný růst o 2,0 %. Za tím stál primárně výrazný vzestup u pozemního stavitelství (+2,8 % m/m), naopak u inženýrského byl zaznamenán mírný pokles (-0,3 % m/m). Z meziročního pohledu došlo ke zmírnění poklesu z červencových -2,1 % na srpnových -0,2 %. U pozemního stavitelství byla produkce v srpnu meziročně o 0,6 % výše, u inženýrského naopak o 2,0 % níže. Za oba prázdninové měsíce ale obrázek tak povzbudivý není. Ani zmíněný srpnový meziměsíční vzestup produkce ve stavebnictví o 2,0 % nestačil na vykompenzování červencového propadu o výrazných 3,7 %.

Statistiky zakázek zatím na výraznější zlepšení situace neukazují. Stavební úřady v srpnu vydaly meziročně o 8,4 % stavebních povolení méně. Orientační hodnota povolených staveb sice vzrostla o výrazných 31 %, byla však ovlivněna devíti infrastrukturními stavbami s rozpočtem nad 1 mld. Kč. Po očištění o tyto jednorázové akce činil meziroční růst pouhá dvě procenta. Povzbudivé nejsou ani statistiky z rezidenčního trhu. Počet zahájených bytů byl v srpnu meziročně nižší o 23,1 %, počet dokončených bytů pak proti loňskému srpnu klesl o 21,8 %. Přes dlouhodobě nepříznivou situaci v sektoru i tady zůstává jednou z bariér růstu nedostatek pracovních sil. Zaměstnanost ve stavebnictví byla v srpnu meziročně vyšší o 0,6 %, průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 9,7 %.

Podíl nezaměstnaných Čechů v září stagnoval

To, že český trh práce zůstává utažený, potvrdily i statistiky z trhu práce. Podíl nezaměstnaných osob v září stagnoval na 3,6 %. Po sezónním očištění stoupl na 3,7 %. Počet uchazečů o zaměstnání ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl o 2,2 tisíce na 263 tisíc, ve srovnání se zářím 2022 byl vyšší o 6,6 tisíc. Počet volných pracovních míst meziměsíčně poklesl o 0,8 tisíce na 282 tisíc. Po sezónním očištění však jejich počet stoupl. Na jedno volné pracovní místo v září připadal jeden uchazeč. Domácí trh práce tak zůstává stále napjatý. Podíl nezaměstnaných v letošním roce tak podle naší prognózy stoupne pouze nepatrně. Po loňských průměrných 3,4 % by měl letos dosáhnout 3,6 %, stejně tak i příští rok.

Celkově dnes zveřejněná data částečně vylepšila špatné červencové výsledky. Prázdninová data bývají tradičně volatilní a je dobré se dívat na jejich celkový obrázek. V každém případě I přes mírný meziměsíční růst v srpnu zůstává průmyslová výroba v třetím letošním čtvrtletí poměrně slabá. Za předpokladu stagnace v září by byla průmyslová produkce mezičtvrtletně nižší o výrazných 1,4 procenta. S ohledem na pokračující odstávky producentů aut, které byly navíc ještě rozšířeny v souvislosti s nedostatkem výrobních komponent kvůli živelným pohromám, ani v září klíčový automobilový průmysl zřejmě nenabídne příliš podpory pro růst. To dosvědčuje i zhoršená nálada průmyslníků, kterou indikují zářijové průzkumy sentimentu v průmyslu, což se vše odrazí i na výsledcích zahraničního obchodu. Výrazné zlepšení neočekáváme ani ve stavebnictví. S blížícím se koncem roku by se ale měla postupně zvyšovat zejména aktivita v sektoru inženýrského stavitelství. Celkově po loňském celoročním růstu produkce ve stavebnictví o 3,6 % předpokládáme pro letošní rok v podstatě pouze stagnaci.