Hladké přistání. Ale na čem?

Dění na akciovém trhu táhnou příběhy, které jsou v daný moment nejlepší, či spíše nejpopulárnější. Někdy by se snad až dalo hovořit o tom, že nejde o příběhy, ale vyloženě o zkratky. Již nějakou dobu jsou takovými populárními zkratkami výrazy tvrdé přistání a hladké přistání.

Zkratky mají své výhody, ale samozřejmě i nevýhody. Zhušťují nějakou informaci, nebo myšlenku na maximum a tím mohou ušetřit čas. Ovšem toto zhuštění může být někdy přehnané, zkratka je pak zavádějící, může napáchat více škody než užitku. Někteří čtenáři a investoři si například možná vzpomenou, jak se po roce 2008 po docela dlouhou dobu hovořilo a takzvaných zelených výhoncích. Byla to zkratka, pod kterou se schovávala řada indikátorů a náznaků toho, že ekonomika se už konečně vydala směrem k udržitelnému oživení po předchozím propadu. Tato zkratka mohla být z těch lepších, zaváněla přírodou...

Jak jsem uvedl, nyní mezi takové zkratky patří výrazy tvrdé a měkké přistání. Na první pohled by se zdálo, že jde o celkem jednoznačné koncepty. Tvrdé přistání = recese, pokles ekonomiky. Měkké přistání = další růst ekonomiky. Jenže u prvního bodu by byl samozřejmě velký rozdíl, kdyby šlo o recesi krátkou a mělkou, nebo recesi delší a hlubší. Sama definice recese je přitom v současné době ještě volnější než jindy. Dost těžko se například rozhoduje o tom, zda v ekonomice panuje recese, když trh práce vykazuje mimořádnou sílu.

Výše uvedeným ale směřuji zejména k onomu konceptu hladkého přistání, o kterém se nyní hovoří stále častěji. Je zřejmé, že má jít o nějaký protipól onoho tvrdého přistání, tady recese. Jenže to nechává stále širokou škálu možností a důležité je vlastně nejvíce to, kam by vlastně ekonomika měla přistávat. Poukazoval jsem tu například na to, že podle jedné studie roste americká ekonomika dlouhodobě v průměru o něco málo více než 3 %. Dalo by se tedy uvažovat, že ono hladké přistání by mělo být přistáním právě na tento trend. To ale není zdaleka jediná možnost.

Před rokem 2020 řada studií a názorů hovořila o tom, že potenciál amerického hospodářství se pohybuje někde kolem 2%, či něco pod tímto číslem. Zjednodušeně řečeno, v americkém hospodářství měly být podle těchto odhadů rozumně využity jeho zdroje právě při růstu kolem 2% (mimochodem potenciál eurozóny byl odhadován znatelně níže, zhruba kolem 1%, a u Japonska ještě o něco méně).

Je pak dost velký rozdíl, pokud by americké hospodářství mělo přistávat na ranvej pomyslných 2 %, či 3 %. K tomu by se v současné době dalo uvažovat o tom, že nové technologie by mohly potenciál zvednout nad trend, tedy nad ona 3%. Mimochodem také jsem tu psal, že i dlouhodobá růstová očekávání u zisků obchodovaných firem se nyní pohybují mezi 10 a 11%. Což je samozřejmě úplně mimo uvedená čísla – viz předchozí úvahy.

V různých diskusích můžeme často slyšet, že akcie rostou, protože roste pravděpodobnost nějakého přistání, nebo naopak klesají, protože vývoj jde směrem k přistání tvrdému. Výše uvedeným jsem chtěl mimo jiné poukázat na to, že podobné výrazy mohu být zkratkami, které sice šetří čas, ale jejich volnost je tak veliká, že zase tak moc neříkají.