ČNB dnes úrokové sazby nezměnila, pozornost je nyní upřena na načasování snižování sazeb (Komentář)

V souladu s jednohlasným konsensem analytiků dnes Česká národní banka ponechala úrokové sazby beze změny. Klíčová dvoutýdenní repo sazba zůstává na sedmi procentech, kde již setrvává od loňského června. Zajímavější než samotné rozhodnutí však zřejmě bude až doprovodná tisková konference guvernéra A. Michla, která začne v 15:45.

Stabilita úrokových sazeb na dnešním zasedání není nikterak překvapivá, změnu nastavení sazeb na zářijovém zasedání ve svých posledních vyjádřeních před dnešním zasedáním v podstatě vyloučila i většina členů bankovní rady. S ohledem na vývoj tuzemské ekonomiky a pokračující dezinflaci je zároveň téměř jisté, že další změna úrokových sazeb bude směřovat již dolů. Kolem toho se dnes zřejmě stáčela i debata uvnitř bankovní rady. To bylo nicméně již také avizováno, respektive dle předchozích vyjádření centrálních bankéřů by se diskuse na dnešním zasedání měla dotknout zejména strategie a komunikace ohledně potencionálního začátku snižování sazeb. Rozprava o samotném snížení by však měla být na stole až na následujících zasedáních, a to již pravděpodobně v listopadu.

Na dnešním zasedání centrální bankéři neměli k dispozici novou prognózu. Oproti poslední srpnové prognóze ČNB, která předpokládá snížení sazeb o zhruba 75 bb do konce roku, byla poslední příchozí data podle nás mírně protiinflační, ať už jde o vývoj v zahraničí či nižší než očekávaný růst mezd ve druhém letošním čtvrtletí. Tyto faktory ovšem částečně kompenzuje vůči prognóze slabší kurz koruny. Celková inflace v souladu s prognózou ČNB v srpnu klesla na 8,5 % y/y, zatímco ta jádrová zpomalila nepatrně výrazněji na 6,0 % (vs odhad ČNB: 6,2 %). Současná nízká úroveň spotřebitelské poptávky plynoucí i z červencových tržeb v maloobchodu a službách zároveň neposkytuje prodejcům příliš prostoru ke zvyšování cen, což souvisí s nadále utlumenou dynamikou jádrových cen.

Začátek snižování sazeb centrální bankéři podmiňují dostatečným poklesem meziroční inflace a jistotou ohledně směřování inflace k dvouprocentnímu cíli. Často dále zmiňují proinflační rizika v souvislosti s tuzemským napjatým trhem práce a nahromaděnými úsporami domácností. V návaznosti na to někteří členové bankovní rady podle jejich slov upřednostňují delší setrvání utažené měnové politiky (oproti „optimálnímu“ stavu) před příliš brzkým začátkem snižování sazeb, a tudíž rizikem setrvání inflace nad dvouprocentním cílem. Inflace i v srpnu pokračovala v poměrně svižném poklesu, byť vlivem zdražení pohonných hmot a postupného odeznívání efektu vyšší srovnávací základny loňského roku byl pokles ve srovnání s předchozími měsíci pomalejší.

Dezinflační proces by však do konce roku měl pokračovat, nicméně v říjnu meziroční inflace opět zrychlí kvůli nižší srovnávací základně v loňském roce v souvislosti se zavedením vládního energetického úsporného tarifu. Kombinace odeznění tohoto statistického efektu a výrazného poklesu cen energií na začátku příštího roku by podle naší prognózy mělo vést ke strmému poklesu inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na začátku roku. Zlevnění energií by však mohlo přijít dříve, než jsem původně očekávali. Na druhou stranu by však jádrová inflace s ohledem na námi předpokládané oživení spotřebitelské poptávky měla opět zrychlit a v průměru činit 3,9 % v příštím roce, podobnou výši (3,5 %) očekává i ČNB. Právě výhled vyšší jádrová inflace je jeden z klíčových faktorů za opatrným našlapováním ČNB kolem začátku snižování sazeb. Blíže jsme srpnovou inflaci a náš výhled popsali zde: https://bit.ly/CPI_Aug23_CZ.

Podle nás k prvnímu snížení sazeb ČNB dojde až v příštím roce, a to v únoru o 50 bb. Dvoutýdenní repo sazba by pak měla klesnout na 5 % v polovině příštího roku a na 4 % v jeho samotném konci. Neutrální hladiny tří procent by podle naší prognózy měla dosáhnout až na konci roku 2025. Rizika naší prognózy však vidíme vychýlená ve směru dřívějšího a rychlejšího snižování sazeb, zejména v souvislosti s rychlejším odezníváním inflace či pokračujícím útlumem domácí poptávky a ekonomiky obecně v druhém letošním pololetí.