ECB si dnes vybere pauzu, se zvyšováním sazeb však ještě nemusí být konec (Ranní zpráva z finančního trhu)

Evropská centrální banka dnes podle našeho názoru ponechá úrokové sazby beze změny. Námi původně očekáváné poslední zvýšení sazeb v září podle nás centrální banka přesune až na prosinec. Myslíme si, že s ohledem na nejednoznačná data ECB raději zvolí vyčkávací taktiku. Oproti předchozím zasedáním je však to dnešní spojeno s vyšší mírou nejistoty. Z hlediska dat dnes budou zveřejněna pouze ta z USA. Maloobchodní tržby by směrem vzhůru měly táhnou především vyšší ceny pohonných hmot a stále solidní prodeje v oblasti služeb. Zveřejněn bude rovněž srpnový vývoj cen průmyslových výrobců a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden.

Maloobchodní tržby v USA pokračovaly ve svižném růstu

Evropská centrální banka dnes podle nás přeruší cyklus utahování měnové politiky, její komunikace by ale měla být jestřábí. K vyčkávací taktice nabádají nejednoznačná data přicházející z ekonomiky. Na jedné straně tu je totiž stále vysoká jádrová inflace podpořená silným trhem práce, která i kvůli vysokým úsporám domácností může přetrvat po delší dobu. Inflační očekávání přitom stále zůstávají zvýšená. Na straně druhé byla ale v posledních měsících zveřejněna slabá data varující před významným zhoršením reálné ekonomiky. Slabé předstihové indikátory se přitom již netýkají pouze průmyslu, ale i oblasti služeb. Tyto tendence by se měly projevit i v nové prognóze, kterou dnes centrální banka představí. Očekáváme snížení odhadu růstu HDP eurozóny v příštím roce ze současných 1,5 % (my pro rok 2024 předpovídáme růst HDP o 0,9 % po letošních +0,8 %), zatímco prognóza inflace by měla zůstat zhruba beze změny. Námi původně očekávané zvýšení úrokových sazeb v září nyní pouze odsouváme na prosinec, ačkoli tento krok nelze zcela vyloučit ani na říjnovém zasedání. Depozitní sazba by se tak měla v prosinci dostat na rovná 4 %, kde podle našeho odhadu zůstane až do první poloviny roku 2025. V tomto období očekáváme její první snížení. Na 2 % by pak měla doputovat až koncem roku 2026. Zároveň předpokládáme, že v prvním čtvrtletí příštího roku ECB rozšíří program kvantitativního utahování na 30 mld. EUR měsíčně a ukončí i reinvestice z pandemického programu PEPP (v objemu 15-20 mld. EUR měsíčně). Výsledek dnešního zasedání je ale kvůli nejednoznačným posledním datům spojen s vyšší mírou nejistoty. Konsensus analytiků očekává rovněž stabilitu úrokových sazeb, ovšem o jednohlasnosti se rozhodně hovořit nedá. Investoři na finančním trhu se pak mírně přiklánějí k dalšímu zvýšení, když mu přisuzují šanci ve výši zhruba 60 %. Detailněji se dnešnímu zasedání a dalšímu vývoji politiky ECB věnujeme v našem speciálním reportu zde: https://bit.ly/3Pfqz2W.

Solidní růst nominálního objemu amerických maloobchodních tržeb za srpen podpořily výrazně vyšší ceny pohonných hmot, nedařilo se naopak prodejům aut. Celkové maloobchodní tržby tak byly podle našeho odhadu meziměsíčně vyšší o 0,4 % po červencovém růstu o 0,7 %. Bez prodejů aut pro srpen očekáváme zvýšení maloobchodních tržeb o celé jedno procento, tedy stejně jako měsíc předtím. Bez zahrnutí prodejů PHM a automobilů by ale dynamika měla činit stejně jako u celkového objemu tržeb +0,4 % m/m. Zatímco růst tržeb v oblasti služeb zůstává robustní, útraty domácností za zboží slábnou.

Americká inflace zrychlila vlivem zdražení pohonných hmot

Průmyslová produkce v eurozóně zaznamenala v červenci významný propad. Oproti červnu byla nižší o 1,1 % po předchozím růstu o 0,4 %. Hloubka červencového poklesu tak odmazala velkou část nárůstu ke kterému v průmyslu došlo v průběhu letošního druhého čtvrtletí. Pesimistický výsledek předznamenaly již dříve zveřejněné statistiky pro jednotlivé státy. Z těch se nejvíce snížila produkce v Irsku (-6,6 % m/m), rychle klesala ale i v pro Česko důležitém Německu (-1,6 % m/m). Z velkých ekonomik se průmyslová produkce snížila také v Itálii (-0,7 % m/m), zatímco ve Francii (+0,8 % m/m) a Španělsku (+0,2 %) rostla. Předstihové ukazatele pro průmysl vypadají již nějakou dobu velmi špatně, samotný vývoj průmyslové produkce však prozatím tak tragický nebyl. Finanční situace firem navíc zůstává příznivá. Největší překážkou dalšího růstu je nyní především nižší poptávka.

Schodek běžného účtu tuzemské platební bilance se v červenci zmírnil. Záporné saldo ve výši 16,46 mld. CZK (po -51,96 mld. CZK v červnu) bylo oproti tržnímu konsenzu (-23,0 mld. CZK) lehce pozitivním překvapením. K záporné bilanci běžného účtu přispělo hlavně pasivum na straně primárních důchodů, odrážející odliv dividend. To bylo sice oproti červnu méně záporné, stále však bylo výraznější než kladná bilance obchodu se zbožím a službami, u které naopak došlo oproti červnu ke zhoršení. Významně k tomu pravděpodobně přispěl červencový pokles tuzemské výroby ve zpracovatelském průmyslu o výrazných 3,8 %. Více jsme k červencovým výsledkům běžného účtu psali zde: https://bit.ly/3LJTs6z.

Meziroční i meziměsíční inflace v USA se sice kvůli dražším pohonným hmotám zvýšila, jádrová složka ale pokračovala v poklesu. Celková inflace vzrostla z červencových 3,2 % na 3,7 % y/y v srpnu, což bylo o desetinu nad konsensem. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 0,6 % (po předchozích +0,2 %) byl však plně v souladu s konsensem. Jádrová inflace v meziročním vyjádření zpomalila z 4,7 % na 4,3 %, v tom meziměsíčním však nepatrně zrychlila z 0,2 % na 0,3 %. Váhově důležitá položka nájemného zatím setrvává na zvýšených úrovních.

Včerejší data nepřinesla zásadní překvapení a hlavní měnový kurz eura vůči americkému dolaru tak nedoznal významnějších změn. Dolar jen nepatrně posílil o zhruba 0,2 %. V celém středoevropském regionu byla včera patrná částečná korekce předchozích ztrát, které následovaly po nečekaně výrazném snížení úrokových sazeb polskou centrální bankou v minulém týdnu. Česká koruna včera posílila o přibližně 0,4 % k hranici 24,44 CZK/EUR. Za korekcí úzce korelovaných měn středoevropského regionu pravděpodobně stálo prohlášení Pawela Boryse, který je poradcem polského premiéra. Borys řekl, že tamní centrální banka má dostatečně efektivní nástroje na to, aby vrátila polskou měnu na optimální úroveň, která se podle něho nachází v rozmezí 4,4-4,6 PLN/EUR. Zlotý během včerejška posílil o celé procento a nacházel se mírně nad 4,60 PLN/EUR.