Vláda rozhodla o zvýšení důchodů pro rok 2024 a připravila podmínky pro používání elektronických dokladů

Základní výměra u průměrného, samostatně vypláceného starobního důchodu se od 1. ledna 2024 zvýší o 360 korun. Na základě statistických údajů ČSÚ stanovených zákonem rozhodla o navýšení vláda Petra Fialy na jednání ve středu 13. září 2023. Odsouhlasila také návrh zákona, který má umožnit používání e-Dokladů a navrhla podmíněné prodloužení statutu dočasné ochrany pro válečné uprchlíky z Ukrajiny do konce března 2025.

Vláda v souladu s pravidly danými zákonem o důchodovém pojištění rozhodla o nové výši důchodů v roce 2024. Na základě údajů Českého statistického úřadu nařídila zvýšit základní výměru penzí o 360 korun. Ke zvýšení procentní výměry nedojde. Zvýší se ale zvláštní příplatek k důchodu vyplácený na základě zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příplatku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945, a to o 5,2 procenta na 2 816 a 1 408 korun měsíčně. Příspěvek pobírá zhruba 7 000 seniorů.

Vláda připravila podmínky pro používání elektronických dokladů a rozhodla o zvýšení důchodů pro rok 2024

Návrh nařízení vlády o zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu

Vláda odsouhlasila i navýšení rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí pro letošní rok o přibližně 2,18 miliardy korun. Finanční prostředky budou převedeny z jiných kapitol, kde byly uspořeny díky nižším nákladům na energie, a budou využity na pokrytí zvýšených výdajů na letošní důchody, jež vznikly kvůli jejich mimořádné valorizaci od 1. června.

Vláda projednala také návrh novely zákona o právu na digitální služby. Navržená změna má umožnit používání elektronických dokladů namísto stávajících plastových. Zakotvuje právo občanů používat e-Doklady, upravuje způsob, jak se jimi budou občané prokazovat, stanoví povinnost pro dotčené subjekty elektronický doklad přijímat a nastavuje harmonogram náběhu této povinnosti. Lidé by tak mohli mít všechny doklady uloženy například v mobilním telefonu.

Kabinet se zabýval také návrhem novely zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Vláda v něm navrhuje, aby byl kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu uprchlíkům z Ukrajiny prodloužen statut dočasné ochrany o další rok, tedy až do konce března 2025. Prodloužení je ale v novele zákona podmíněno rozhodnutím Rady Evropské unie, která by o celounijním prodloužení dočasné ochrany měla rozhodnout do konce října.

Stát by se měl spolupodílet na záchraně historicky cenných objektů v pevnostních městech Terezín a Josefov. Vláda odsouhlasila, že z Havarijního programu Ministerstva kultury zafinancuje sanaci vedoucí k zabránění další destrukce vybraných šesti objektů – Žižkových kasáren, zbrojnice, proviantního skladu a vojenské nemocnice v Terezíně a Čtvercových kasáren a vojenské nemocnice v Josefově. Podmínkou je, že se dotčené krajské a obecní samosprávy smluvně zaváží k finanční spoluúčasti a dalším krokům, které zajistí dlouhodobou perspektivu udržitelného rozvoje těchto území.

Vláda projednala rovněž návrh novely zákona o občanských průkazech a insolvenčního zákona. Cílem navržených změn je zachovat i po 31. prosinci 2024 zapisování rodných čísel do občanských průkazů a na neurčito odložit jejich nahrazení bezvýznamovými identifikátory. Na odložení tohoto kroku se vláda dohodla i s opozicí, vedou ji k tomu finanční důvody i nepřipravenost státních i soukromých subjektů na přechod na nové prokazování identity. Ze stejných důvodů se v insolvenčním zákoně zachová existující režim ztotožňování dlužníků v insolvenčních řízeních věřiteli založený rovněž na rodných číslech.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-13--zari-2023-208224/.