První střípky do srpnové inflace v eurozóně nabídne Španělsko a Německo (Ranní zpráva z finančního trhu)

Před zítřejším celkovým údajem za eurozónu bude dnes zveřejněna srpnová inflace ve Španělsku a Německu. V obou případech podle nás růst cen zrychlí jak v meziročním, tak i meziměsíčním vyjádření. To jde však částečně na vrub několika technickým faktorům. Šetření evropské komise za srpen by mělo ukázat na mírné zlepšení důvěry v průmyslu, a naopak zhoršení ve službách. S ohledem na již zveřejněnou nižší důvěru spotřebitelů by ve výsledku měl celkový indikátor téměř stagnovat. Spolu s revizí HDP v USA budou zveřejněny také odhady korporátních zisků za Q2, které by se měly postupně dostávat pod tlak i vlivem zvyšujících se mzdových nákladů.

Dnešní údaje předznamenají zítřejší inflaci v eurozóně za srpen.

Dnes bude zveřejněn srpnový vývoj spotřebitelských cen ve Španělsku a Německu. V obou případech čekáme, že jak meziroční, tak i meziměsíční růst zrychlí. V Německu bude meziroční růst stále ovlivněn sníženou srovnávací základnou vlivem zlevnění veřejné dopravy vloni. V harmonizovaném vyjádření navíc během letních měsíců statistiky významně ovlivňuje změna vah ve spotřebním koši ve prospěch položek spojených s cestovním ruchem. Tyto zmíněné efekty by v září však měly z velké části odeznít, což by mělo vést ke značnému zpomalení inflace. Jádrová inflace v eurozóně by tak v září mohla již zpomalit pod 5 % (pro srpen odhadujeme 5,4 % y/y).

Srpnový indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise (EK) podle nás jen nepatrně vzrostl o 0,2 b. na 94,7 b. To by mělo být zásluhou mírného zlepšení v průmyslu, zatímco sentiment v oblasti služeb se naopak zhoršil. Spotřebitelská důvěra, která byla již zveřejněna minulý týden, se také zhoršila. Důvěra v ekonomiku eurozóny by se však podle nás měla v následujících měsících zvedat. A to především díky námi očekávanému postupnému nárůstu optimismu domácností, které by měly těžit z obnoveného růstu reálných disponibilních příjmů díky silnému růstu nominálních mezd a ustupující inflaci, z vládních opatření omezujících nárůst cen energií a zároveň také vysokého stavu nahromaděných úspor.

Spolu s revizí HDP za Q2 v USA bude zveřejněn také první odhad korporátních zisků, které byly doposud velmi robustní díky silné cenotvorbě podniků, které dokázaly přenášet zvýšené náklady na koncové zákazníky. Ve druhém čtvrtletí podle nás pokračoval mírný pokles korporátních marží, které jsou však v historickém měřítku stále nadprůměrné. Korporátní zisky by se měly postupně dostávat pod ještě větší tlak i vlivem zvyšujících se mzdových nákladů.

Pozitivní náznaky v nevýrazném růstu české ekonomiky ve Q2.

Zpřesněný odhad tuzemského HDP za Q2 potvrdil nepatrný mezičtvrtletní růst o 0,1 %, a tudíž v podstatě stagnaci ekonomiky v první polovině letošního roku. Meziročně byl HDP nižší o 0,4 %. Struktura mezičtvrtletního růstu byla poměrně příznivá, když ukázala na oživení domácí poptávky. Nepatrně se zvýšila spotřeba domácností (+0,2 % q/q), zatímco investice vzrostly o značná 3,4 % q/q. K růstu přispěl také čistý vývoz díky ve srovnání s poklesem vývozu výraznějším snížením dovozů. To vyvažovala mezičtvrtletně nižší tvorba zásob, zřejmě v souvislosti s vývozem dříve rozpracovaných výrobků. Více jsme napsali zde: https://bit.ly/GDP_2Q23_CZ.

Maďarská centrální banka včera dle očekávání pokračovala ve snižování jednodenní depozitní sazby, a to o 100 bb na 14 %. Tříměsíční depozitní sazba nicméně zůstala beze změny na 13 %, přičemž k vyrovnání dvou zmíněných sazeb by mělo dojít v září za předpokladu, že nebudou eskalovat depreciační tlaky na maďarský forint. Poté, další uvolnění měnové politiky očekáváme až na začátku příštího roku.

Spotřebitelská důvěra v USA výrazně zklamala, když v srpnu spadla z 114,0 b. na 106,1 b. (vs konsensus 116,0 b.) Negativně zároveň překvapil i počet volných pracovních míst, tzv. JOLTS report, který skončil pod očekáváním trhu před pátečními payrolls. Série těchto údajů vedla ke skokovému oslabení amerického dolaru a poklesu dolarových sazeb o 5-8 bb dle splatnosti.

Euro včera vůči dolaru vymazalo ranní ztráty a zavřelo silnější o 0,6 %. V závěru seance zřejmě v souvislosti s oslabením dolaru středoevropské měny posílily. Česká koruna si připsala vůči euru zisk 0,3 %, zatímco maďarský forint skončil silnější o 0,7 %. Polský zlotý však zůstal beze změny.