Další sada pesimistických indikátorů sentimentu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Předstihové indikátory sentimentu pravděpodobně zůstanou slabé, a to navzdory tomu, že v případě některých by podle nás mohlo dojít k nepatrnému zlepšení. Z hlediska sektorů se slabost týká především průmyslu, zatímco ve službách je situace lepší. Výdaje evropských domácností by navíc měl podpořit rychlý ústup inflace a s tím související obnovený růst reálných mezd, stejně tak ale i vysoká úroveň nahromaděných úspor. Finanční trhy však budou vyhlížet především symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole, které bude probíhat od čtvrtka do soboty.

Blížící se symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole

Ačkoliv makroekonomický kalendář tento týden nabízí řadu důležitých předstihových indikátorů, pozornost finančních trhů bude pravděpodobně zamířena zejména na blížící se symposium centrálních bankéřů v Jackson Hole. To je na programu ve druhé polovině týdne, konkrétně od čtvrtka do soboty. Podle jeho letošního názvu „Structural Shifts in the Global Economy“ by se diskuze měly točit spíše kolem dlouhodobějších problémů hospodářských politik, na přetřes však jistě přijde i nejbližší vývoj úrokových sazeb globálně významných centrálních bank. Šéf Fedu Jerome Powell by měl se svým projevem vystoupit v pátek kolem čtvrté hodiny odpoledne našeho času, zatímco vystoupení prezidentky ECB Christine Lagarde by mělo následovat téhož dne kolem deváté večerní hodiny.

V případě vybraných indikátorů sentimentu sice vidíme šanci na nepatrné zlepšení, celkově by ale tento týden zveřejněné předstihové ukazatele měly zůstat slabé. Z podnikatelského sektoru budou zveřejněny především předběžné odhady srpnových PMI indikátorů a německý IFO index. Podnikatelé si stěžují hlavně na pokles nových objednávek v souvislosti s nižší poptávkou. Bez objednávek totiž ani nižší ceny energií či obnovené dodávky dílů nepomohou. Slabost se týká především průmyslu. Zatímco průmyslové PMI by mělo zůstat hluboko v pásmu kontrakce, to z oblasti služeb by se mělo nadále nacházet nad 50 body. V souladu s tím by podle nás mělo pokračovat postupné zlepšování sentimentu na straně evropských spotřebitelů, jak ukáže údaj spotřebitelské důvěry od Evropské komise. Pozitivní vliv by měl mít ústup inflace a s tím související obnovený růst reálných mezd. Domácnosti navíc nadále disponují vysokou úrovní nahromaděných úspor.

Slabá poptávka domácností zůstává brzdou německé ekonomiky. Konečný odhad tamního HDP za Q2 23 by měl pouze potvrdit jeho mezičtvrtletní stagnaci po předchozích dvou poklesech (o 0,4 % q/q v Q4 22 a o 0,1 % v Q1 23). Spotřeba domácností sice ve druhém čtvrtletí podle našeho odhadu již neklesala, k jejímu významnějšímu oživení ale pravděpodobně také nedošlo, když očekáváme nárůst o pouhých 0,2 % q/q. Silný pozitivní příspěvek by k dynamice HDP měl naopak vykázat čistý vývoz, který ale bude podle nás vyvažovat obdobně vysoký avšak záporný příspěvek změny stavu zásob. Podobně jako v případě tuzemské ekonomiky by to mělo souviset s vývozem dříve rozpracovaného zboží. Nejistota ohledně dalšího vývoje v průmyslu pak pravděpodobně nesvědčila fixním investicím, pro které očekáváme mezičtvrtletní pokles o 1 %.

Příznivá data z USA a obavy vzbuzující čínská ekonomika

Minulý týden zveřejněné statistiky průmyslové produkce pozitivně překvapily jak v Evropě, tak i USA, a stejně tomu bylo také v případě amerických maloobchodních tržeb. Průmyslová produkce eurozóny v červnu meziměsíčně vzrostla o 0,5 %, zatímco podle tržního konsensu měla pouze stagnovat. To, že nakonec produkce za celou eurozónu dopadne oproti původním odhadům lépe, bylo již zřejmé po zveřejnění údajů pro jednotlivé členské státy. Za červnovým růstem přitom stál především vývoj v Irsku, kde běžně velmi volatilní data ukazují na zvýšení průmyslové produkce o výrazných 13,1 % m/m. Ze čtyřech největších ekonomik eurozóny však byla produkce meziměsíčně vyšší pouze v Itálii (o 0,5 %). V Německu, Francii a Španělsku naopak klesla, a to ve všech případech poměrně rychlým tempem kolem 1 % m/m. S pozitivním překvapením pak bylo spojeno také zveřejnění měsíčních dat z USA za červenec. Průmyslová produkce zde vzrostla meziměsíčně o 1,0 %, oproti očekáváným +0,3 %. Celkové maloobchodní tržby pak byly meziměsíčně vyšší o 0,7 % (konsensus činil +0,4 %). Růst v rámci tzv. kontrolní skupiny, která je očištěna o vliv volatilních položek a je více směrodatná z hlediska vývoje reálné spotřeby amerických domácností, dosáhl dokonce 1 % m/m (konsensus činil 0,5 %). Poslední měsíční indikátory z reálné ekonomiky USA tak zatím bezprostřední riziko vzniku recese neindikují. Nadále ale platí to, že především předstihové ukazatele pro průmysl (evropský i americký) vykreslují pesimistický obrázek blízké budoucnosti.

Písemný záznam z posledního zasedání amerického Fedu zachytil obavy centrálních bankéřů z toho, že by inflace mohla zůstat zvýšená po delší dobu. Někteří centrální bankéři oproti proinflačním rizikům však již zmiňovali i riziko možného zhoršení hospodářského vývoje. Jednota názorů mezi členy FOMC tak byla ve srovnání s předchozími zasedáními menší. Přes výše zmíněná pozitivní data z reálné ekonomiky USA dolarové sazby nakonec na krátkých splatnostech zůstaly v mezitýdenním srovnání v podstatě beze změny. Finanční trhy tedy další zvyšování úrokových sazeb Fedu již nečekají (zvýšení sazeb na následujícím zářijovém zasedání dávají šanci pouze ve výši 10 %, zatímco pro listopadové zasedání je to zhruba 35 %). K mírnému nárůstu minulý týden došlo pouze u sazeb s delší splatností. Prozatímní odolnost americké ekonomiky tedy spíše podle investorů povede k tomu, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu, než aby dále rostly. První snížení amerických úrokových sazeb finanční trhy aktuálně zaceňují zhruba na jaře příštího roku.

Růst globálních úrokových sazeb tlumily množící se obavy ohledně stavu čínské ekonomiky. Data tamní průmyslové produkce a maloobchodních tržeb za červenec zveřejněná v minulém týdnu výrazně zklamala. Jedná se tak o další indikátory, které ukazují na přetrvávající slabost čínské ekonomiky, navíc v prostředí klesajících cen (i když tedy hlavně vlivem levnějších komodit). Tamní centrální banka ve výsledku minulý týden mírně snížila úrokové sazby a další uvolnění měnové politiky bude podle nás ještě následovat. S problémy se navíc stále potýká pro čínskou ekonomiku důležitý realitní sektor.

Zvýšená riziková averze spojená s děním v Číně přispěla k posílení amerického dolaru. Ten během minulého týdne vůči euru zpevnil o přibližně 0,7 %. Česká koruna navzdory tomu za celý týden mírně posílila o zhruba 0,3 %. Zatímco globální nálada rozvíjejícím se trhům, mezi které patří i ten s českou korunou, v minulém týdnu nepřála, tak tento negativní vliv byl na korunovém trhu vyvážen efektem plynoucím z růstu tržních sazeb. Investoři totiž postupně snižují sázky na míru, s jakou podle nich bude ČNB do konce letošního roku snižovat úrokové sazby. Nyní finanční trh zaceňuje snížení v rozsahu 50-75 bb. Podle nás je to však stále hodně, když snižování úrokových sazeb ze strany ČNB očekáváme až v příštím roce.