Švýcarsko - Zdravotnictví a farmacie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Dne 6. prosince 2019 přijala Spolková vláda strategii pod názvem “Gesundheit 2030”. Ta navazovala na osmiletou koncepci zdravotnictví “Gesundheit 2020” z roku 2013, a stanovila nové priority zdravotní politiky na další období. Kromě nových elementů, jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na mezery v digitalizaci švýcarského zdravotnického systému, se nová koncepce zaměřila i na stále rostoucí potřebu zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Tyto oblasti tak skýtají největší příležitosti pro česká řešení. V roce 2020 (nejaktuálnější údaj Spolkového statistického úřadu) činily výdaje na švýcarské zdravotnictví 11,6 % HDP.

V roce 2020 byla završena realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem „Gesundheit 2030“. Jejím cílem je vypořádat se s hlavními společenskými výzvami tak, aby i nadále zůstala zdravotní péče ve Švýcarsku kvalitní, dostupná a cenově přijatelná pro všechny. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna, nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií, počítá koncepce „Gesundheit 2030“ i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče se ve Švýcarsku ocitá pod tlakem mj. z důvodu nedostatku kvalifikovaného personálu, a především mezer v digitalizaci odvětví, což pandemie covid-19 jen zvýraznila.

Pozice Švýcarska v oblasti digitalizace systému zdravotnictví v mezinárodním měřítku je někde v polovině žebříčku. Ve švýcarském systému zdravotní péče se stále ještě používá příliš mnoho papíru, jelikož digitalizace je v tomto odvětví stále poněkud zaostalá. I ve vnitrostátním srovnání je úroveň digitalizace zdravotnictví ve srovnání s ostatními odvětvími podprůměrná. Kromě nedostatečně rozvinuté elektronické komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče se skluz projevuje rovněž v opožděném zavádění digitálních zdravotních služeb, jako např. elektronické dokumentace pacienta, telemedicíny nebo e-receptů. Důvodem pomalého pokroku je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, regulační překážky a především poměrně nízká priorita, kterou digitalizace v každodenním životě mnoha zdravotnických zařízení dosud měla.

Příležitosti pro české subjekty se tedy nabízí hlavně ve zdravotnických službách a v IT službách. Poptávané jsou služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Potenciál mají i kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky a speciální aplikace, například nano nátěry a malby, a samozřejmě technologie využívající nanovlákna. Z nemocnic je rovněž signalizován zájem o zajištění sterilního prostředí. Pro české IT experty se naskýtá příležitost v oblasti e-health, ochrany dat, kybernetické bezpečnosti, 5G, VR, apod.

Díky dobrému renomé místního chemického a farmaceutického výzkumu a vývoje, daňovým úlevám a částečně i nejistotě spojené s Brexitem, převzalo Švýcarsko (kantony Basilej, Curych, Zug, méně Luzern, Ženeva a Lausanne) roli, kterou měla v nedávné minulosti Velká Británie v globální či regionální expanzi mezinárodních farmaceutických firem. Tato skutečnost je doprovázena velkou poptávkou po lékařích a vědcích se zkušenostmi v klinickém výzkumu, kteří přicházejí do Švýcarska většinou ze zahraničí.

Za své špičkové postavení v tomto odvětví však Švýcarsko vděčí z velké části zahraničním expertům. Jelikož nedisponuje dostatkem vlastních klinických vědců, musí Švýcarsko vynakládat velké úsilí a prostředky na to, aby je přilákalo ze zahraničí a zajistilo tak, že jeho klinický výzkum udrží krok s vysokou kvalitou základního lékařského výzkumu. Díky vysokým platům, výhodným pracovním podmínkám a příznivému podnikatelskému prostředí je v tom úspěšné. Ve Švýcarsku tak v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie, což dává příležitost zahraničním, resp. českým lékařům, vědcům a expertům se zkušeností v oblasti klinického výzkumu.