Slovensko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Potravinová soběstačnost na Slovensku se dlouhodobě pohybuje na úrovni 40 %. Každý pracovní den přijíždí do země 800 kamionů s potravinami. Obdobná situace je i na pultech obchodních řetězců, které sice propagují slovenské potraviny, ale v konečném důsledku jich nabízejí málo, podobně na úrovni 40 %. Slovensko nabízí nadále velké příležitosti při budování jatek, mrazíren, konzerváren, zavlažovacích zařízení a zpracovatelských kapacit pro zeleninu a ovoce. Na Slovensku je nedostatek zpracovatelských kapacit pro maso, zeleninu i ovoce a ty existující potřebují modernizaci. Konzervárenský průmysl v zemi téměř zmizel.

Celková výměra zemědělské půdy na Slovensku je 2 375 025 hektarů. Největší část z této výměry představovala orná půda 59,17 % a trvalé travní porosty 35,79 %. Nejmenší zastoupení mají chmelnice, ovocné sady, vinice a zahrady. Výměra zemědělské půdy se každým rokem zmenšuje o cca 2,47 %. Na zemědělské půdě se preferuje pěstování plodin, které jsou lukrativní na trhu. Pěstují se zejména energetické plodiny jako slunečnice, kukuřice, řepka a podobně. Rozloha energetických plodin se zvýšila téměř o 200 %. Rozšiřování pěstování energetických plodin jde však na úkor pěstování krmiva, cukrové řepy, brambor a zeleniny. Právě u těchto zemědělských a potravinářských komodit vykazuje Slovensko klesající vlastní soběstačnost.

Příčinou trvale nízké potravinové soběstačnosti je vedle poklesu v pěstování potravinářských plodin i trvale klesající trend v živočišné výrobě. Počty hovězího dobytka klesly od roku 1998 o cca 30 %, drůbeže o cca 22 % a počty prasat až o více než 64 %.

Nízká produkce potravin se ještě výrazně prohlubuje a zároveň z důvodu vysokých cen energií se jejich cena výrazně zdražuje. Zhruba 60 % potravin musí Slovensko dovážet. Důvodem je především nedostatek, respektive zcela chybějící zpracovatelské zázemí. Slovensko vyváží živý dobytek, protože má nedostatek stájí pro dobytek, jatek a dováží zpracované drahé maso. Podobně Slovensko s klimaticky absolutně vhodnou oblastí na pěstování zeleniny a ovoce, musí z důvodu nedostatku zpracovatelských kapacit vyvážet surovou zeleninu a ovoce a dováží zpět jak surovou, tak především téměř úplně všechnu mraženou zeleninu a ovoce. Chybí zde konzervárny, mrazírny i sklady pro ovoce a zeleninu.

Slovensko nezbytně potřebuje investice do prvovýroby a zpracování mléka. Stav v oblasti mléčného sektoru je alarmující a dokonce hrozí, že nebude produkovat a zpracovávat mléko v době po roce 2028. Modernizace prvovýrobců a zpracovatelů mléka je poslední šancí pro záchranu slovenského mlékárenství.

Příležitosti se nabízí rovněž při výstavbě kafilérií, které mohou zpracovávat bioodpad. Příležitosti pro české firmy existují také při budování a modernizaci zavlažovacích systémů, zpracovatelských kapacit a dodávkách masa, masných výrobků, konzervované a mražené zeleniny a ovoce.

Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU (například Německo a Rakousko) jsou však kritizovány kvůli horší kvalitě stejných potravin na Slovensku, než v domovských zemích. Potenciál pro export potravin z ČR na Slovensku nadále existuje, například u mléčných výrobků, uzenin, masa a zpracovaných masných výrobků, cukrovinek, vína z hroznů, regionálních piv či ovocných šťáv. Trvale žádoucími českými mlékárenskými produkty na slovenském trhu jsou vedle mléka zejména tvaroh a máslo.