Rakousko - Stavebnictví, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
Podíl stavebnictví na HDP Rakouska je významný a činí zhruba 7 %. Rakouské stavebnictví prošlo pandemií dobře a ukázalo se také v prvních měsících roku 2023 jako poměrně robustní. Poptávka po stavebních službách navzdory vysoké inflaci a zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrových půjček výrazně neklesla. Letos by měl rakouský stavební průmysl vzrůst alespoň o 0,3 %. Přispívají k tomu pokračující masivní investice do veřejné infrastruktury, inženýrské stavitelství a významné impulzy z oblasti klimaticky šetrné rekonstrukce a výstavby budov. Podnikání v oblasti rekonstrukcí budov podporují jak dotace na úrovni státu a spolkových zemí, tak nové požadavky EU na energetickou náročnost budov v rámci „Fit for 55“.
Impulzy lze v blízké budoucnosti očekávat zejména od inženýrského stavitelství, které je dodává s ohledem na potřebné investice do obnovitelných zdrojů energie, rozšiřování širokopásmových sítí a výstavby železniční infrastruktury dle nového rámcového plánu ÖBB 2023–2028. Rakouští ekonomové předpovídají pro oblast inženýrských staveb v roce 2023 nárůst 3 %. Navzdory vysokému stupni inovací mnoha rakouských firem ve vývoji inteligentních stavebních materiálů a technologií jsou v tomto sektoru obchodní příležitosti, například používáním ultralehkého betonu a integrací betonového 3D tisku do stavební praxe. Díky pokroku v digitalizaci bude mít zvýšený potenciál chytrá zakázková prefabrikace komponent. Lze očekávat další vzestup systémů automatizace budov, a to s ohledem na jejich energeticky úsporně využití.
Digitální transformace probíhá v mnoha oblastech rakouského stavebnictví v mezinárodním srovnání stále ještě pomalu. Například dodnes využívá jenom cca čtvrtina rakouských stavebních společností nástroje Informačního modelování budov (BIM). U těch, které s BIM už pracují, se nad rámec plánování vyskytují možnosti spolupráce s modely 3D, ideálně s údržbou budovy po celou dobu jejího životního cyklu. Správce státních nemovitostí BIG a město Vídeň jsou projektům BIM otevřeny a realizovaly příslušné pilotní projekty v oblasti škol. V projektu VaV BRISE se město Vídeň zabývá prosazováním digitalizace a digitálních stavebních procesů a vítá za tímto účelem výměnu informací na mezinárodní bázi.
Ještě v plenkách je v Rakousku VDC (Virtual Design and Construction), tedy digitální plánování, výstavba a provoz budov pomocí digitálních stavebních modelů. Nástroje budoucnosti tzv. generativního navrhování, tedy tvorbu a zpracování počítačově generovaných geometrických tvarů v projektování staveb na základě skriptů, používá v Rakousku zatím pouze několik lídrů v inovaci, například STRABAG.
Velmi oblíbené jsou organické stavební materiály pro zdravé bydlení a lze zaznamenat silný trend směrem k ekologickým stavbám a udržitelnosti budov. Velmi žádaná jsou řešení, která zvyšují energetickou účinnost staveb a snižují spotřebu elektrické energie, zejména s ohledem na nadcházející implementaci směrnice EU o účinnosti budov, která z dnešního hlediska povede k masivní potřebě rekonstrukcí starších obytných budov.
V budovách se v Rakousku stále ještě uvolňuje 8 mil. tun CO2, což je 10 % všech emisí skleníkových plynů. Oblast rekonstrukcí budov bude proto hrát významnou roli při snižování emisí a stane se z důvodu stále obtížnějšího financování stavebních projektů a nedostatku pozemků klíčovým tématem rakouského stavebního a realitního průmyslu. Kromě minimálních požadavků musí totiž stávající budovy také splňovat kritéria prvních dvou environmentálních cílů nařízení EU o taxonomii, tedy ochrany klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. Podle odborníků Rakouské hospodářské komory (WKO) to znamená potřebu rekonstrukčních opatření u třetiny všech nemovitostí v Rakousku. Aby byly uvedené klimatické požadavky splněny, bude podle WKO zapotřebí v příštích sedmi letech investovat cca 280 mld. EUR.
Velká část stavebních prací se uskutečňuje v rámci veřejných zakázek ze strany spolkových zemí a obcí na základě principu nejlepší nabídky (tzv. Bestbieterprinzip), což vytváří obchodní příležitosti i pro české firmy, například v řadě subdodávek. Pokud jde o počet zadávání veřejných zakázek, jsou ve stavebnictví na prvním místě rakouské municipality, zatímco podle objemu zakázek jsou nejvýznamnějšími zadavateli ASFINAG a Rakouské dráhy (ÖBB).
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři