Polsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Základem energetického mixu v Polsku je stále produkce tepelných elektráren na černé a hnědé uhlí. V roce 2022 byl podíl těchto elektráren na celkové produkci elektřiny v Polsku 69,1 %. Konkrétně z hnědého uhlí pocházelo 42,6 % polské produkce elektřiny, z černého uhlí pak 26,5 %. A to přesto, že v důsledku výpadků dodávek z Ruska a zvýšené globální poptávce po černém uhlí docházelo k problémům s jeho zásobováním. Dominance uhlí v polském energetickém mixu přetrvá ještě mnoho let, potřeba modernizovat polské tepelné elektrárny pak nabídne množství příležitostí pro české firmy. Polovina polských tepelných elektráren je starší 50 let. Tyto zastaralé technologie bude Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí přijatých na úrovni EU.

Rekord v produkci i instalovaném výkonu zaznamenaly loni v Polsku také obnovitelné zdroje energie. V součtu celých 21 % produkce elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů. Nejvýrazněji se na této produkci podílely větrné elektrárny s podílem 10,8 % na celkové produkci, následované fotovoltaickými elektrárnami s podílem 4,5 %, elektrárnami na biomasu s podílem 4,2 % a vodní elektrárny s podílem 1,7 %. Ve srovnání celkového instalovaného výkonu polské energetiky tvoří OZE s 22,7 GW celkem 37,6 % celého výkonu. To je obrovský nárůst ve srovnání s minulostí. Ještě v prosinci roku 2021 byl celkový instalovaný výkon OZE v Polsku “pouze” 16,9 GW. Z roku na rok tak došlo k nárůstu o 5,8 GW. Tento vývoj odpovídá dlouhodobým prioritám polské vlády, kde nárůst podílu OZE patří mezi hlavní pilíře modernizace sektoru. Především je podporován rozvoj fotovoltaiky a větrných elektráren (především větrných farem na moři).

Produkce elektřiny v elektrárnách na zemní plyn je v Polsku doposud spíše okrajová, v roce 2022 vyprodukovaly plynové elektrárny jen 3,3 % celkové produkce elektřiny.

Velké naděje vkládá Polsko také do využití vodíku. V současnosti je třetím největším výrobcem vodíku v Evropě a pátým na světě. Roční produkce je přibližně 1 milion tun, což znamená 10 – 15 % evropské spotřeby vodíku. Vodík v Polsku produkují především rafinérie a chemické závody, veškerá produkce vodíku je vyrobena z fosilních paliv, což by se však mělo v budoucnu změnit. Vláda přijala v loňském roce strategický dokument s názvem Polská vodíková strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Ten stanovuje několik hlavních cílů, mezi které patří zavádění vodíkových technologií v energetice a vytápění; využívání vodíku jako alternativního paliva v dopravě, podpora dekarbonizace průmyslu, výroba vodíku v nových zařízeních z nízkoemisních zdrojů, efektivní a bezpečný přenos, distribuce a skladování vodíku. Ve všech těchto oblastech se mohou uplatnit i technologie českých firem.

Kromě samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (84 mld. CZK). Součástí kritické energetické bezpečnosti jsou také investice do plynovodů. V loňském roce byl uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe přivádějící plyn z Norska. Kromě fungujícího terminálu na LNG v přístavu Svinoústí a plánovaného plovoucího terminálu na LNG v Gdaňsku je to další krok k diverzifikaci dodávek plynu.

Polsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí