Chorvatsko - Železniční sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Chorvatská železniční síť představuje 2 617 km železnic, z nichž pouze 10,5 % (274 km) je dvoukolejných a 37,5 % (980 km) je elektrifikovaných. Probíhá modernizace a renovace téměř 750 km železnic. Předpokládaná rychlost osobních vlaků na těchto nových moderních tratích se zvýší na 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h. Chorvatská železniční asociace HŽ Infrastruktura (HŽI, obdoba české Správy železnic) hodlá realizovat celkem 19 klíčových investičních projektů. Chorvatsko zatím investovalo do nových projektů v oblasti železniční infrastruktury a do rekonstrukce železničních tratí a stanic a infrastrukturních zařízení částku 23,5 mld. Kč.

Chorvatská vláda si od investic do modernizace zastaralé železniční sítě slibuje zvýšení ekonomického růstu a oživení, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti železniční dopravy. Cílem je také rychlejší a bezpečnější cestování a efektivnější přeprava zboží po železnici. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu, bezpečnost, funkcionalitu, snížení doby cestování a lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy. Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie.

Investiční plán do roku 2025 představuje v přepočtu 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic (35 mld. Kč) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč (asi čtvrtina plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, standardní komerční bankovní úvěry).

Od roku 2025 do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. Nejdůležitějšími projekty jsou tyto důležité železniční uzly: Panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeka na Istrii a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny, s pokračováním do chorvatského přístavu Ploče u Dubrovníku. V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska zvýšit o 82 km, celá trať od hranic se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší o 190 km, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac–Oštarije a Škrljevo–Rijeka–Jurdani.

V úseku od hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a na posílení tratě vybudováním druhé tratě železnice. V souvislosti s modernizací železnice ze Záhřebu do Rijeky již byly schváleny finanční prostředky na práce a rekonstrukci stávající a výstavby druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace na úsek od Karlovace do Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit téměř 74 mld. Kč.

Chorvatsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí