Albánie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Albánie využívá na výrobu elektrické energie výhradně vodní elektrárny. Jednostranná závislost na vodních zdrojích však představuje riziko v případě slabých srážek, a proto se vláda rozhodla výrobu elektrické energie diverzifikovat cestou výstavby solárních a větrných elektráren. Albánie má pro výrobu solární energie velký potenciál, počet hodin slunečního svitu se pohybuje od 2100 do 2700 za rok, což je dvakrát více než v České republice. Záměrem vlády je zvýšit v roce 2028 podíl solární energie na celkových kapacitách na 15 % (cca 550 MW instalovaného výkonu). První koncese na výstavbu solárního parku Karavasta o instalovaném výkonu 175 MW byla udělena v roce 2020 francouzské společnosti, která v aukci nabídla nejnižší výkupní cenu 24,89 EUR/MWh s fixací na patnáct let. Kontrakt s touto firmou byl podepsán na dobu třiceti let. Stejná firma získala v roce 2021 i koncesi na výstavbu solární elektrárny Spitale o instalovaném výkonu 100 MW. V témže roce bylo uděleno i několik menších koncesí o celkovém instalovaném výkonu 200 MW. Celkový instalovaný výkon výroby elektrické energie činí 2 204 MW, na čemž se solární zdroje (celkem 17 MW) podílejí zatím necelým jedním procentem.

Ministerstvo infrastruktury a energetiky Albánie připravilo též program výstavby větrných elektráren formou udělování licencí soukromým investorům na základě mezinárodních aukcí. Aukce jsou dvoukolové, v prvním kole se posuzují reference z oboru a finanční zázemí investorů. V druhém kole pak technické a finanční nabídky. Lokality jsou dané, investoři si nicméně mohou vybrat jednu nebo i více z nich. Volitelná je i velikost investice od 10 MW do 75 MW. Stát bude garantovat výkupní množství a cenu elektřiny po dobu 15 let. Všechny projekty budou tzv. „utility-scale on-shore wind power plants”, což jsou energetické zdroje instalované na pevnině a napojené na distribuční síť. Celková výše licencí udělených v první aukci má být 100-150 MW. Projekt je finančně a technicky podpořen Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj, která se podílela na přípravě technické studie jednotlivých lokalit.

První aukce byla vypsána v roce 2021, v září 2022 bylo ze 16 zájemců vybráno 6 firem, které postupují do druhého kola a mají předložit technickou a cenovou nabídku. Maximální výkupní cena byla stanovena na 75 EUR/MWh. K vyhlášení vítězů dojde v červnu - září 2023. První větrné elektrárny mají být připojeny na síť již v roce 2025. Do pěti let má být uvedeno do provozu celkem cca 350-400 MW instalovaného výkonu větrných zdrojů, což bude cca 12 % energetického mixu v roce 2028. České firmy se mohou na těchto projektech podílet jako investoři nebo jako projektanti či dodavatelé technologických komponentů.

Potenciál pro výrobu větrné energie je značný, zejména v oblastech kolem pobřeží Jaderského moře. Roční průměrná rychlost větru se pohybuje mezi 6–8 m/s a průměrná energetická hustota větru je mezi 250–600 W/m ² . Možné je vystavět minimálně dvacet větrných parků s celkovým instalovaným výkonem více než 2 000 MW.

Postupně dochází i k modernizaci přenosové a distribuční sítě, aby nedocházelo k výpadkům elektřiny z důvodu výkyvů v odběrech. EBRD za účelem modernizace distribuční sítě poskytla státní distribuční společnosti OSHEE půjčku ve výši 1,75 mld. Kč. Projekty pokryté půjčkou počítají se zaváděním technologií na snižování ztrát v distribuci (cca 22 %) cestou tzv. „smart grid“ a pomocí digitalizace sítě. Největším projektem bude výstavba moderní rozvodny vysokého napětí v Tiraně, která bude umístěná v podzemí města. Na modernizaci distribuční sítě poskytla v listopadu 2021 půjčku ve výši 1,25 mld. Kč i francouzská rozvojová agentura AFD.

Státní přenosový operátor OST plánuje v letech 2022–24 investovat do modernizace přenosové sítě 400 kV a 110 kV celkem 3,3 mld. Kč. Zejména přenosová síť 110 kV, včetně rozvoden, je velmi zastaralá a má za sebou více než padesát let provozu.

V oblasti dálkových vedení se připravuje projekt výstavby propojení vedením 400 kV se Severní Makedonií (součást koridoru VIII propojující Itálii, Albánii, Severní Makedonii a Bulharsko) s odhadovanými náklady ve výši 1,8 mld. Kč (z čehož 1,0 mld. Kč poskytne německá rozvojová banka KfW). Výstavba na makedonské straně započala v roce 2021, na albánské straně byl zatím vybrán dodavatel, kterým je konsorcium turecké firmy a albánského výrobce stožárů a albánské montážní firmy. Práce na vedení dlouhém 130 km (úsek Fier–Elbasan o délce 74 a úsek Elbasan – Qafe Thane o délce 56 km) by měly být zahájeny v roce 2022. Projekt zahrnuje i výstavbu tří nových rozvoden 400/110 kV v oblasti Elbasanu a modernizaci rozvodny 400/110 kV v regionu Fier. Albánie je v současné době propojena vedením 400 kV pouze s Kosovem a Černou Horou.

V souvislosti s účastí na COP 26 si vláda stanovila za cíl závazek redukce CO ₂ emisí o 20,9 % do roku 2030 a dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050.

Albánie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí