Egypt - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Vědecko-technická spolupráce poskytuje v Egyptě zejména příležitosti spojené s potravinovou, vodohospodářskou a energetickou bezpečností. Spolupráce se nabízí i v případě pokročilých technologií při budování nových měst.

Křehká potravinová bezpečnost vychází z vysoké závislosti Egypta na dovozech obilí (80 % z Ruska a Ukrajiny), jeho nízké odolnosti vůči vnějším vlivům a mimořádně omezeným valutovým prostředkům. Zásadním věcným problémem je dovoz obilí (zejm. pšenice), ale potravinová bezpečnost je ohrožena dlouhodobými faktory a komplex problémů musí Egypt sociálně vyrovnávat v rámci nutného systému Tamween (dotování pšenice, cukru, rýže a oleje pro nejchudší) a ve střednědobém horizontu musí Egypt diverzifikovat své zdroje. Z hlediska budoucnosti se nabízí možnost využití GMO plodin/semen, které by snášely vyšší slanost/suchost půdy a nevyžadovaly např. natolik vysoké použití hnojiv. Omezením může být zatím omezený právní rámec pro dovoz/výsadbu/užívání GMO semen a potravin v Egyptě/ČR/EU, ale z perspektivního hlediska jde o jedno z mála budoucích řešení pro Egypt i celou Afriku.

Z hlediska energetiky existují příležitosti např. na úseku zeleného vodíku, který je považován za klíčové palivo pro dekarbonizaci těžkých průmyslových procesů a skladování obnovitelné energie ve velkém měřítku. Syntetická paliva vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů by pak mohla být jedním ze způsobů, jak učinit zejména v Africe odvětví mobility (letectví či železniční dopravu) levnější a šetrnější ke klimatu. Specificky Egypt má k uvedenému odvětví příznivé podmínky.

Vzhledem ke stále citelnějšímu nedostatku vody má Egypt zájem na komerční i akademické spolupráci v oblasti vodohospodářského průmyslu – zajímá se o inovativní metody získávání vody (např. z atmosférického vzduchu) i efektivnější metody jejího čištění. Problematika vody má v Egyptě přesah do působnosti několika ministerstev (bydlení, zemědělství, zdravotnictví, vodních zdrojů a zavlažování, životního prostředí aj.).

Možnosti vzájemné spolupráce mezi Českem a Egyptem se nabízejí na poli kyberbezpečnosti a umělé inteligence, čím dál potřebnější nejen při budování desítek nových chytrých i odolných měst (smart & resilient cities). Již v roce 2014 byla zřízena Egyptská nejvyšší rada pro kybernetickou bezpečnost (ESCC), které předsedá ministr komunikací a informačních technologií. Rada zároveň vypracovává národní strategii, jak čelit kybernetickým hrozbám a útokům a reagovat na ně, a dohlíží na její provádění a aktualizaci. V listopadu 2019 potom vytvořila egyptská vláda Národní radu pro umělou inteligenci (NCAI) jako partnerství mezi vládními institucemi, významnými akademiky a odborníky z praxe z předních podniků v oblasti umělé inteligence. Důraz kladený Egyptem na kyberbezpečnost je patrný též z faktu, že dle „Globálního indexu kybernetické bezpečnosti“, který sleduje míru závazků a odhodlání jednotlivých zemí v boji proti kybernetickým hrozbám, se Egypt umístil na první příčce v celé Africe. V posledních deseti letech vzniklo v Egyptě přibližně 70 start-upů zaměřených na umělou inteligenci, které nacházejí uplatnění v dopravě, zdravotnictví, potravinářství nebo mediálním průmyslu. Možnosti spolupráce se nabízejí v zejména na poli způsobů čelení kyberzločinu, zabezpečení dopravní infrastruktury či antivirů. V Egyptě existuje na 12 univerzit, které mají fakultu specializovanou na umělou inteligenci.