Německo - inflace za červen potvrzena na 6,4 %

Zpřesněný odhad německé inflace za červen změnu nepřinesl a byla tak potvrzena hodnota 6,4 %, tedy mírně vyšší oproti květnu.

Za zvýšením meziroční inflace stojí opatření, která německá vláda provedla v loňském roce na podporu ekonomiky. Šlo především o výrazné zlevnění jízdného a slevu na pohonné hmoty. Díky tomu se významně snížila základna pro výpočet meziroční inflace v červnu letošního roku.

Meziměsíčně rostly ceny o 0,3 %, což je hodnota, která je vyšší, než by odpovídalo 2% inflačnímu cíli. To může hrát roli v uvažování ECB.

ECB může navíc sledovat i vývoj jádrové inflace. Ta zůstává velmi vysoká (5,8 % meziročně). To by samo o sobě také implikovalo potřebu ještě zvýšit sazby.


Problém jádrové inflace je ale ten, že v poslední době je její vývoj spjatý s celkovou inflací, a nedá se tak úplně tyto ukazatele oddělit a mluvit o jádrové inflaci jako o přesnějším ukazateli poptávkových tlaků v ekonomice (byť ty stále zachycuje). Důvodem je povaha inflačního šoku, kdy nejprve došlo k růstu cen energií, které se zpožděním museli podnikatelé a firmy přenést do svých koncových cen z důvodu výrazného nárůstu nákladů. Proto, i kdyby se s poptávkou nestalo vůbec nic, jádrová inflace by vzrostla velmi výrazně, jen oproti celkové inflaci o něco později (zpoždění může být i několik čtvrtletí v závislosti na délce fixací cen energií). A stejně bude docházet k odeznívání šoku, kdy nejprve poklesne celková, a poté se nižší náklady a tlumená poptávka domácností přenesou do cen zboží a služeb (jádrové inflace).

Proto se mi stále zdá, že současná rétorika ECB o potřebě dál zvyšovat sazby je boj s minulou inflací (která je dána minulým vývojem a nedá se s ní nic moc dělat) a úplně nemusí přikládat adekvátní váhu budoucímu vývoji inflace po odeznění stávajícího inflačního šoku (u které předstihová data naznačují, že by mohla být docela nízká). Až čas ukáže, zdali ECB nyní provádí měnověpolitickou chybu nebo zda její politika je adekvátní.

Jiří Polanský