Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 4. 2023

Výsledky hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v dubnu i nadále potvrzují dobrou finanční kondici územních rozpočtů v letošním roce. Ačkoliv územní rozpočty v porovnání s přechozími roky zaznamenaly nižší kladné saldo rozpočtu, tak jejich investice dosáhly historicky nejvyšších hodnot. Zvýšená investiční aktivita ÚSC je velmi důležitá, neboť investice umožňují modernizaci krajské a obecní infrastruktury, a tím přispívají ke zlepšení celkové životní úrovně obyvatel. Prognóza týkající se vývoje české ekonomiky, ale i hospodaření ÚSC v letošním roce zůstává nadále optimistická. Dle nejnovější predikce Ministerstva financí by hospodaření ÚSC mělo v roce 2023 skončit opět přebytkem, o čemž prozatím svědčí i výsledky hospodaření z letošního dubna.

Tuzemskou ekonomiku nadále postihuje vysoká inflace a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. V souvislosti s tím v dubnu pokračuje růst výdajů územních rozpočtů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, které jsou však téměř zcela kompenzovány ze státního rozpočtu. Dubnová inflace sice meziročně vzrostla o 12,7 %, ale v komparaci s březnem znatelně klesla a dokonce skončila mírně pod prognózou České národní banky (dále jen „ČNB“). Dochází tedy k očekávanému a postupnému zpomalování růstu cen, které by mělo postupně vést k meziročnímu snížení růstu cen na jednociferné hodnoty a přiblížení se k hranici tolerančního pásma ČNB ve druhém nebo třetím čtvrtletí následujícího roku. Přetrvávající inflace nadále přispívá k navýšení výdajů (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň také zvýšení daňových příjmů ÚSC. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2023 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2022. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Ačkoliv inflační tlaky mohou mít, obdobně jako v minulém roce, vliv na letošní plánované investice, a to v podobě poklesu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí, tak kapitálové výdaje územních rozpočtů prozatím rostou a překonávají investice z minulých let.

Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách (.XLSX, 43 kB).

Hospodaření územních rozpočtů

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) ke konci dubna 2023 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 12 mld. Kč. Oproti minulému roku saldo rozpočtu meziročně pokleslo, a to o 38 %, tj. 7,4 mld. Kč. I tak se stále jedná o lepší výsledek než v roce 2020¹, kdy vyvrcholila první vlna pandemie COVID-19 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy², tak přebytek hospodaření dosáhl 11,6 mld. Kč a meziročně se snížil pouze nepatrně³. Územní rozpočty v dubnu letošního roku nadále vykazují dobré výsledky hospodaření, a to navzdory hospodářské stagnaci a inflaci.

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření územních rozpočtů za leden až duben 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
duben
Příjmy celkem	132311,19	122228,39	126033,85	136658,85	138770,49	160971,44	181114,57	190325,75	201304,17	209941,55	248410,15
Výdaje celkem	105332,95	112745,65	115854,71	112441,12	121938,35	144184	162375,23	181238,22	187567,01	190611,76	236433,75
Saldo	26978,23	9482,74	10179,14	24217,73	16832,15	16787,44	18739,34	9087,53	13737,15	19329,79	11976,41

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v dubnu roku 2023 činily 248,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,3 %, tj. o 38,5 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² příjmy činí pouze 181,4 mld. Kč. Vlastní příjmyⁱ územních rozpočtů dosáhly 143,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 16,2 %, tj. o 20 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl na celkových očištěných příjmech, v dubnu letošního roku tvořila 79,4 % a meziročně se zvýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 16,2 %, tj. o 16,8 mld. Kč, na 120,6 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v dubnu 2023 meziročně vzrostly o 21,4 %, tj. o 18,4 mld. Kč, na 104,5 mld. Kč.Územní rozpočty přijaly neinvestiční transfery ve výši 98,7 mld. Kč (meziroční růst o 21,9 %, tj. o 17,7 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 5,9 mld. Kč (meziroční růst o 13,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč).

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v dubnu roku 2023 činily 236,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 24 %, tj. o 45,8 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² výdaje činí pouze 169,8 mld. Kč. Běžné výdaje v dubnu dosáhly 207,2 mld. Kč (meziroční růst o 25,2 %, tj. o 41,7 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v dubnu činily 29,2 mld. Kč a meziročně se navýšily o 16,3 %, tj. o 4,1 mld. Kč.

V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 3,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 8,2 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 4,7 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce ve výši 7,9 mld. Kč.

I. Hospodaření krajů

Kraje ke konci dubna letošního roku hospodařily s nejnižším přebytkem rozpočtu od roku 2013, a to ve výši 0,5 mld. Kč (viz graf č. 2). Důvodem je významný růst běžných i kapitálových výdajů krajů, který překonal růst příjmové stránky rozpočtu. Kraje vykázaly výsledek hospodaření nižší než v minulém roce, a to o 93,5 %, tj. o 7,8 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy², tak výsledek hospodaření dosáhl 0,2 mld. Kč a meziročně se tak výrazně nesnížil³ jako v případě neočištěného salda hospodaření.

Graf č. 2: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření krajů za leden až duben 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
duben
Příjmy celkem	56240,39	45350,37	51350,45	57359,8	56912,83	67252,34	79481,69	86405,99	96476,62	92260,29	113944,2
Výdaje celkem	42438,23	42793,6	50522,98	48236,25	52220,22	62270,04	72954,2	83709,19	91458,96	83957,94	113405,18
Saldo	13802,16	2556,77	827,46	9123,55	4692,62	4982,3	6527,49	2696,81	5017,66	8302,34	539,01

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů ke konci dubna 2023 dosáhly 113,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 23,5 %, tj. o 21,7 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² příjmy činí pouze 55,5 mld. Kč. Z toho vlastní příjmyⁱ krajů představovaly 32,4 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 4,9 mld. Kč) a tvořily více jak polovinu celkových očištěných příjmů.

Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v dubnu letošního roku meziročně navýšily o 16,2 %, tj. o 4 mld. Kč, na 28,6 mld. Kč. Meziročně se navýšil objem inkasa DPH o 10,7 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 16,1 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 24,4 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 5,9 mld. Kč a DPFO o 26,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 6,4 mld. Kč. Meziročně poklesly pouze ostatní daňové příjmy, které představují minoritní část celkových daňových příjmů. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.

Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2021, kdy inkaso daňových příjmů pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese. Kraje však obdržely z kapitoly Všeobecná pokladní správa příspěvek ke zmírnění dopadů výplaty kompenzačního bonusu ve výši 1,1 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména inflace.

Graf č. 3: Vývoj struktury daňových příjmů krajů za leden až duben 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
duben
Daňové příjmy	15867,39	16110,92	14634,48	16935,19	18689,74	20475	22197,46	22702,48	22148,74	24602,47	28594,12
Daně z příjmů fyz. osob	4097,78	4023,94	3981,14	4483,4	4840,73	5495,51	6566,9	6821,06	5004,6	5041,22	6392,33
Daně z příjmů práv. osob	4283,46	3699,35	3222,58	3691,75	3896,96	4033,12	4627,78	4039,89	4973,37	4780,81	5945,68
Daň z přidané hodnoty	7479,33	8373,46	7422,64	8751,55	9934,46	10917,25	10973,19	11598,13	11891,42	14553,15	16110,87
Ostatní daňové příjmy	6,81	14,17	8,12	8,49	17,59	29,12	29,59	243,4	279,35	227,28	145,25

V dubnu 2023 kraje přijaly transfery ve výši 81,5 mld. Kč, tedy o 25,9 %, tj. o 16,8 mld. Kč více nežli v dubnu roku 2022. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 26 %, tj. 16,3 mld. Kč, na 79,1 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zejména u nedávkových transferů podle zákona o sociálních službách. Investiční transfery přijaté kraji činily v dubnu 2,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 24,1 %, tj. o 0,5 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční nárůst transferů na Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté kraji v dubnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 4 a č. 5.

Graf č. 4: Nejvýznamnější investiční transfery přijaté kraji v dubnu 2023 (v mil. Kč)

	k 30.4.2023
duben
Integrovaný regionální OP - EU	1461,4
OP podnikání a inovace	293,83
Dopravní infrastruktura	236,59
OP Životní prostředí 2021-2027	170,98
Integrovaný regionální OP - SR	58,65
OP Životní prostředí 2014-2020	54,79

Graf č. 5: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté kraji k dubnu 2023 (v mil. Kč)

	k 30.4.2023
duben
Přímé náklady na vzdělávání	53950
Nedávkové transfery dle ZSS	13719,15
Dotace pro soukromé školy	4454,38
Kompenzace ubyt. Ukrajina	2395,04
OP Jan Amos Komenský	1150,71
Národní plán obnovy - pomůcky	551,66

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů ke konci dubna 2023 činily 113,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 35,1 %, tj. o 29,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy² výdaje činí pouze 55,3 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti dubnu 2022 zvýšily o 34 %, tj. o 26,6 mld. Kč, na 104,9 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 75,5 mld. Kč a tvořily 72 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kapitálové výdaje krajů v dubnu letošního roku nadále rostou, a to i v době současné inflace. Meziročně vzrostly o 50,1 %, tj. o 2,8 mld. Kč, na 8,5 mld. Kč. Za duben 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,6 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 2,6 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 6,1 mld. Kč. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 99 kB).

II. Hospodaření obcí

Obce v dubnu letošního roku hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 10,9 mld. Kč, které meziročně vzrostlo o 2,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v dubnu skončil v přebytku 4,8 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 39 mld. Kč a výdaji v hodnotě 34,2 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci dubna činily 98,9 mld. Kč, výdaje 92,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 6,1 mld. Kč.

Graf č. 6: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření obcí za leden až duben 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
duben
Příjmy celkem	76979,12	77687,67	75380,62	80104,94	82646,52	94956,31	103403,48	106024,99	107116,67	118804,3	137900,08
Výdaje celkem	63729,23	70702,13	66092,55	65373,93	70943,88	83453,25	91486,32	99848,43	98628,8	108141,84	126988,66
Saldo	13249,89	6985,53	9288,07	14731	11702,64	11503,06	11917,16	6176,57	8487,89	10662,46	10911,42

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí ke konci dubna 2023 činily 137,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 16,1 %, tj. o 19,1 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²příjmy činí 129,3 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyⁱčinily 111,1 mld. Kč (meziroční růst o 15,8 %, tj. o 15,2 mld. Kč) a tvořily dominantní část celkových očištěných příjmů.

Vlastní příjmy opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v dubnu letošního roku meziročně navýšily o 16,2 %, tj. o 12,8 mld. Kč, na 92 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména vysoká míra inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso DPH o 10,8 %, tj. 4,3 mld. Kč, na 44,5 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 20,8 %, tj. o 3,5 mld. Kč, na 20,2 mld. Kč a DPFO o 26,7 %, tj. o 3,9 mld. Kč, na 18,4 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.

Jak je patrné z grafu č. 7, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2013 relativně roste. Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2021, kdy inkaso daňových příjmů pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese. Obce však obdržely z kapitoly Všeobecná pokladní správa příspěvek ke zmírnění dopadů výplaty kompenzačního bonusu ve výši 3,2 mld. Kč. Naopak k nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti zejména inflace.

Graf č. 7: Vývoj struktury daňových příjmů obcí za leden až duben 2013 – 2023 (v mil. Kč)

	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
duben
Daňové příjmy	51871,29	53883,75	49285,04	53791,56	58849,21	65865,53	71384,7	71665,63	69018,01	79188,02	91973,88
Daně z příjmů fyz. osob	12504,2	12354,32	11696,78	13272,13	14252,94	16030,75	18502,86	19900,25	14493,72	14561,34	18442,59
Daně z příjmů práv. osob	13290,21	12282,16	10990,34	12528,03	13285,61	13673,34	16209,71	13644	16140,82	16714,73	20185,21
Daň z přidané hodnoty	20259,56	23168,19	20550,3	22041,14	24737,23	29446,58	30346,71	32014,63	32822,69	40143,81	44493,64
Ostatní daňové příjmy	5817,18	6078,9	6047,21	5950,15	6573,15	6713,71	6324,88	6106,53	5560,62	7767,94	8852,3

Obce ke konci dubna letošního roku přijaly největší objem transferů od dubna roku 2013, a to v celkové výši 26,8 mld. Kč. Meziročně přijaté transfery vzrostly o 17,2 %, tj. o 3,9 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které ke konci dubna činily 23,3 mld. Kč, meziročně vzrostly o 19,6 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zejména u nedávkových transferů podle zákona o sociálních službách. Investiční transfery přijaté obcemi se meziročně zvýšily o 3,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 3,5 mld. Kč. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté obcemi v dubnu 2023 jsou zachyceny na grafech č. 8 a č. 9.

Graf č. 8: Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi k dubnu 2023 (v mil. Kč)

	k 30.4.2023
duben
Integrovaný regionální OP - EU	1151,93
Nár. program Živ. prostředí	459,11
Rozvoj regionů 2019+	225,84
Národní plán obnovy	197,56
OP Životní prostředí 2014-2020	164,03
Revitalizace území	97,39

Graf č. 9: Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi k dubnu 2023 (v mil. Kč)

	k 30.4.2023
duben
Přímé náklady na vzdělávání	6930,33
Dotace pro soukromé školy	1705,53
OP Jan Amos Komenský	1681,73
Nedávkové transfery dle ZSS	1217,48
Účelové dotace -volba prezidenta	558,1
Sociální práce	471,39

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí ke konci dubna 2023 činily 127 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,4 %, tj. o 18,8 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy²výdaje činí pouze 118,4 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 19,6 %, tj. o 17,4 mld. Kč, na 106,2 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 30,1 mld. Kč. V porovnání s dubnem minulého roku se meziročně navýšily (konkrétně o 7,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 20,8 mld. Kč. Obce za duben 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 173,1 mil. Kč, přičemž výdaje byly největší v případě hl. m. Prahy, a to ve výši 142,2 mil. Kč. V roce 2023 bylo obcemi vynaloženo 540 mil. Kč. Od počátku konfliktu se už tyto výdaje vyšplhaly na 2,2 mld. Kč. Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách (.XLSX, 99 kB).

III. DSO

DSO hospodařily v dubnu 2023 s celkovými příjmy ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 14,6 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 1,2 mld. Kč (meziroční snížení o 0,9 %, tj. o 0,01 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 92,4 %, tj. o 0,2 mld. Kč).

Dokumenty ke stažení

• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2023 - duben XLS (197kB)
• Tabulky hospodaření - duben XLSX (43kB)
• Výdaje ÚSC na pomoc Ukrajině za měsíc duben XLSX (99kB)

¹ Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie vyvrcholila na počátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období je již spojeno s restriktivními opatřeními vlády.
² Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
³ Očištěný výsledek hospodaření z roku 2022 je pouze odhadem, neboť výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání ve výkazech FIN 2-12 M nebyly ještě jednoznačně identifikovány.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy