Dopady tažení wagnerovců na Moskvu - Rozbřesk

V Rusku se o víkendu odehrál dramatický a místy až bizardní pokus o vojenský převrat. Poté co žoldnéřská armáda wagnerovců pod vedením Jevgenie Prigožina ovládla Rostov na Donu přesunula svoji pozornost přímo na Moskvu. Jak rychle však vzpoura začala, tak rychle i skončila, třebaže ne úplně jasným kompromisním řešením. Dopad na trhy byl prozatím minimální – i díky tomu, že operace Wagnerovy skupiny začala těsně po pátečním uzavřením trhů a skončila ještě před jejich otevřením.

Celá víkendová epizoda zůstává stále zahalena mnoha nejasnostmi, včetně konkrétních cílů jednotlivých aktérů. Několik předběžných závěrů se však nabízí. Ruský stát a zejména jeho bezpečnostní složky se v tváří tvář vojenské ofenzivě wagnerovců ukázal jako velmi slabý. Relativně malá vojenská skupina čítající přibližně 5000 členů čelila minimálnímu odporu ze strany oficiálních bezpečnostních složek. To podtrhuje vysokou míru dysfunkčnosti ruského státu, zejména pokud jde o vůli/ochotu civilní i armádní součástí systému efektivně bránit lídra.

A tím se dostáváme k ruskému prezidentovi Putinovi, který může z celé situace vyjít výrazně oslaben. Vojenské tažení wagnerovců totiž podkopalo dva základní pilíře Putinovy moci – jednak jeho vnímání jako garanta stability a jednak jeho roli efektivního mediátora konfliktu mezi ruskými elitami. Putinovu reputaci může ohrozit i fakt, že stažení wagnerovců pomohl vyjednat běloruský prezident Alexander Lukašenko, jinak v pozici vazala ruského prezidenta.

Na druhou stranu, zatím se nezdá, že by Putinovi hrozila bezprostřední ztráta moci. Minimálně v krátkodobém horizontu je totiž nepravděpodobné, že by jiný politický lídr dokázal získat dostatečnou podporu ze strany armády a také ruských elit. Ostatně jedním z důvodu, proč wagnerovci zastavili své tažení 200 km před Moskvou, může být právě ten, že Jevgenij Prigožin nezískal pro nahrazení Putina dostatek podpory mezi ruskou elitou.

Směrem k ruské válce proti Ukrajině jsou dopady prozatím nejasné a budou záviset na dalším vývoji celé situace. V závislosti na budoucí roli wagnerovců je však možné, že Rusko přijde o vysoce efektivní bojovou jednotku. Ukrajině by pochopitelně nahrálo, pokud by se domácí situace v Rusku dále vyostřila, což by otupilo ruské vojenské ambice. V tomto ohledu by však mohl hrozit až extrémní scénář chaotického rozvratu Ruska jako jaderné velmoci, který by měl zásadní dopady na fungování mezinárodní politiky.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna včera mírně posílila a podívala se blíže k hranici 23,60 EUR/CZK. Geopolitika a zvláště pak víkendové tažení wagnerovců na Moskvu nechává českou měnu zatím v klidu, a to hlavně díky rychlé deeskalaci (viz úvodník). Stejně tak platí, že korunu nerozhodila ani včerejší slabá čísla z konjunkturálních průzkumů – celková důvěra v ekonomiku opět poklesla, přičemž za zmínku stojí především rostoucí pesimismus v průmyslu, kde se podniky potýkají s relativně nízkou poptávkou.

Eurodolar
Eurodolar byl na začátku týdne relativně stabilní a držel se v blízkosti 1,09 EUR/USD. Po konci ”povstání” wagnerovců, které hrálo dolaru lehce do karet, se pozornost soustředí znovu zejména na americké statistiky, které mohou napovědět, jak moc bude Fed ještě v nejbližších měsících chtít se sazbami putovat směrem vzhůru - dnes jsou to zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby a čísla z realitního trhu. Ke konci týdne se pak pozornost obrátí do eurozóny, a to k prvnímu odhadu inflace za měsíc červen.