Ke konci května 2023 dosáhla nezaměstnanost v Pardubickém kraji hodnoty 2,59 %. Pardubickému kraji patřila čtvrtá nejnižší hodnota. Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. květnu 2023

16. 6. 2023

Ke konci května 2023 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,59 % a ve srovnání s předchozím měsícem se snížil. Nezaměstnanost meziměsíčně poklesla ve všech krajích ČR (stejně jako v průběhu března a dubna 2023). Podíl nezaměstnaných osob pod tři procenta mělo ke konci května 2023 sedm krajů. Pardubickému kraji patřila čtvrtá nejnižší hodnota. Podíl nezaměstnaných žen je v kraji nadále vyšší než podíl nezaměstnaných mužů.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci pátého měsíce roku 2023 hodnoty 2,59 %. Ve srovnání s předchozím měsícem evidujeme pokles nezaměstnanosti ve všech krajích. Celorepublikově se podíl nezaměstnaných osob snížil o 0,11 procentního bodu, v Pardubickém kraji o 0,10 procentního bodu. Oproti stavu z konce května 2022 došlo ve všech krajích k růstu nezaměstnanosti, celorepublikově se nezaměstnanost zvýšila o 0,27 procentního bodu, v Pardubickém kraji o 0,46 procentního bodu (tj. nejvyšší růst mezi kraji). Podíl nezaměstnaných žen má kraj od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci května 2023 dosáhla nezaměstnanost mužů v kraji 2,10 % a nezaměstnanost žen 3,11 %, přičemž oproti konci května 2022 se více zvýšila nezaměstnanost žen (ta vzrostla o 0,66 procentního bodu, nezaměstnanost mužů pak o 0,27 procentního bodu).

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci května 2023 pohyboval v rozmezí od 2,51 % v Jihočeském kraji po 5,35 % v Ústeckém kraji (průměrná hodnota za celou ČR činila 3,45 %). Druhá nejnižší nezaměstnanost patřila Kraji Vysočina (2,52 %), třetí nejnižší Zlínskému kraji (2,54 %), čtvrtá nejnižší Pardubickému kraji (2,59 %) a pátá nejnižší Plzeňskému kraji (2,62 %). Naopak mezi kraje s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob patřil Jihomoravský kraj (4,03 %), Karlovarský kraj (4,08 %), Moravskoslezský kraj (4,80 %) a již výše zmíněný Ústecký kraj.

V meziokresním srovnání všech 77 okresů ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci pátého měsíce roku 2023 pohybovala v rozmezí od 1,53 % v okrese Praha-východ po 8,24 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 12. až 31. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,35 % v okrese Ústí nad Orlicí po 2,78 % v okrese Pardubice.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 5. 2023
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci pátého měsíce roku 2023 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 9 194 nezaměstnaných osob, z toho 8 362 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Téměř dvě třetiny uchazečů (61,0 %) byly na úřadech práce v kraji evidovány po dobu kratší než 6 měsíců (v celé ČR 49,6 %). Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání v kraji činila 275 dní a byla mezi všemi čtrnácti kraji nejnižší (celorepublikový průměr činil 503 dní). Zatímco do evidence úřadů práce v kraji se v průběhu května nechalo zapsat 1 513 uchazečů o zaměstnání, evidence byla ukončena 1 861 osobám, z toho 241 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji se tudíž meziměsíčně snížil o 348. Nové zaměstnání si našlo 1 334 osob, z toho dvě třetiny osob umístily do nového zaměstnání úřady práce (66,6 %).

Ke konci května 2023 evidovaly úřady práce v kraji celkem 15 033 volných pracovních míst, tj. o 92 více než v předchozím měsíci, respektive o 3 519 méně než ke konci května 2022 (zároveň se jedná o druhou nejnižší hodnotu od konce července 2017). Většina z těchto volných pracovních míst byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (11 127 míst). Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 2 689 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 823 míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 394 míst.

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci letošního května 1,6 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů dvakrát. V okrese Ústí nad Orlicí evidujeme oproti uchazečům 1,7krát více pracovních míst, v okrese Chrudim 1,3krát více a v okrese Svitavy 1,2krát více.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí