V tuzemských cenách se již projevuje slabá poptávka (Komentář)

Tuzemská meziroční inflace v květnu zpomalila z 12,7 % na 11,1 %, oproti očekávání tedy méně. Tržní konsensus činil 10,8 % y/y, zatímco naše prognóza předpokládala 10,6 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května pak počítala s 11,6 %.

Překvapilo především opětovné zdražení potravin, které v květnu bylo nejvýznamnějším zdrojem meziměsíčního růstu spotřebitelských cen. Obnovený růst cen potravin (po dubnovém poklesu, který dával naději na změnu trendu) je tak hlavním důvodem odchylky celkové inflace od naší prognózy. Mírně vyšší ve srovnání s naší prognózou byly i regulované ceny, překvapující je zde zejména pokračující růst cen energií. Jak tuzemské ceny potravin, tak i energií tudíž zatím stále nereagují na nižší ceny komodit na světových trzích. Výjimkou jsou ceny pohonných hmot, ty v souladu s naším očekáváním v květnu meziměsíčně klesly.

V květnu došlo k dalšímu zmírnění jádrové inflace, a to v meziměsíčním i meziročním vyjádření. Podle dat ČNB se meziměsíční jádrová inflace snížila z dubnových 0,2 % na 0,1 % v květnu. To by po sezonním očištění podle našeho odhadu znamenalo, že došlo k jejímu zpomalení z 0,35 % na 0,05 % m/m. V anualizovaném vyjádření by se tak jádrová inflace již nacházela pod 1 %, a tedy i pod dolní hranicí tolerančního pásma ČNB. V meziročním srovnání pak jádrová inflace klesla z 10,0 % v dubnu na 8,6 % v květnu, což bylo méně, než čekala jak naše prognóza, tak i ta od ČNB (shodně 9,1 % y/y). Lze předpokládat, že vliv v tomto ohledu měla nadále silně utlumená tuzemská poptávka, která již prodejcům nedovoluje zvyšovat ceny rychlým tempem, stejně tak ale i vyšší srovnávací základna loňského roku. Více k dnes zveřejněným datům květnové inflace píšeme zde: https://bit.ly/CPI_May23_CZ.

Česká koruna na data o vývoji květnové inflace zareagovala oslabením k 23,78 CZK/EUR. Během dnešního dne k euru ztratila přibližně 0,4 %. Trhy tak spíše než na překvapení vyšší celkové inflace, dané běžně volatilní položkou cen potravin, reagovaly především na další zmírnění jádrové inflace. Zatímco pro následující zasedání ČNB, které se koná příští středu, finanční trhy aktuálně zaceňují pokračující stabilitu úrokových sazeb, v horizontu tří měsíců již očekávají jejich první snížení o zhruba 25 bb. Do konce roku by pak podle investorů mělo dojít ke snížení sazeb v souhrnu o přibližně 75 bb. Pod vlivem oslabující koruny dnes pravděpodobně ztrácely i zbylé měny středoevropského regionu. Polský zlotý vůči euru odepsal 0,1 % a maďarský forint zase 0,2 %. Hlavní měnový pár uzavíral evropské obchodování poblíž 1,075 EUR/USD, tedy v podstatě beze změny. Z globálního úhlu pohledu byl dnes makroekonomický kalendář prázdný.